Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ruské ministerstvo zahraničí odebralo akreditaci zpravodajovi deníku Le Monde. Informoval o tom sám francouzský list a poznamenal, že je to poprvé od 50. let minulého století, co nebude mít v Moskvě korespondenta. Ruská diplomacie dnes uvedla, že Moskva prodlouží akreditaci francouzskému novináři, pokud Paříž udělí víza pracovníkovi ruského listu Komsomolskaja pravda. Francouzské ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters vyzvalo Moskvu ke změně rozhodnutí a uvedlo, že pokud tak neučiní, bude následovat odpověď.
„Poprvé od roku 1957 je deníku Le Monde znemožněno mít zpravodaje v Moskvě,“ uvedl v prohlášení ředitel francouzského listu Jérôme Fenoglio, který odejmutí akreditace označil za bezprecedentní a upozornil, že list působil v Moskvě i v nejvypjatějších momentech studené války. „Poté, co mu byla před čtyřmi měsíci novinářská akreditace původně pozastavena, teď ruské úřady informovaly našeho novináře Benjamina Quénelleho o zrušení tohoto dokumentu, což mu fakticky zakazuje vykonávat povolání korespondenta v ruské metropoli a v celé zemi,“ dodal Fenoglio.
Americký prezident Donald Trump se podle nepotvrzených zpráv pokusí donutit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby v rámci mírového plánu souhlasil s příměřím s Ruskem do Velikonoc. Trump, který dlouhodobě tvrdí, že by byl schopen vyjednat ukončení brutální invaze na Ukrajinu během jediného dne, se prý snaží ukončit válku do 100 dnů, informuje britský web Daily Mail.
O pokračování muniční iniciativy i koordinaci dodávek dalšího vojenského materiálu jednali na Ukrajině zástupci ministerstva obrany s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem. Úřad to uvedl v tiskové zprávě. Tématem byly také nové společné projekty ČR a Ukrajiny na podporu ukrajinské armády. Jak už ve středu informoval Umerov, jde například o výrobu útočných pušek Bren 2, u které bude možné nově využít dánský model financování.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.