Milion miminek umírá každý rok zbytečně. Stačily by vitaminy a běžné léky, upozorňují lékaři

V některých zemích dokonce proti roku 1990 umírá víc miminek – je to dáno ovšem populačním přírůstkem, respektive větším počtem porodů, v relativních počtech novorozenecká úmrtnost klesla.

V současné době je většina úmrtí novorozenců či případů mrtvě narozených způsobena předčasným porodem či malou velikostí plodu/miminka. A i když dítě přežije, má podváha „krátkodobé i dlouhodobé nepříznivé důsledky pro novorozence, jejich rodiny i společnost a vede k velkým ztrátám lidského kapitálu“, konstatuje kolektiv lékařů a badatelů v článku v medicínském magazínu Lancet. „Intervence by vedly ke zdravějšímu startu živě narozených dětí a zároveň by snížily počet mrtvě narozených dětí, zlepšily zdraví matek a přispěly k pozitivnímu ekonomickému a sociálnímu rozvoji společnosti,“ argumentují autoři.

Smrt co sedm sekund

Ze zprávy OSN vyplývá, že během těhotenství, porodu nebo v prvních týdnech po porodu každoročně zemře více než 4,5 milionu žen a dětí – jedna smrt každých sedm sekund. Situace od roku 2015 stagnuje, ročně umírá přibližně 290 000 matek, 1,9 milionu mrtvě narozených dětí (po 28. týdnu těhotenství) a 2,3 milionu novorozenců (v prvním měsíci života). Spoustě z toho lze předcházet, pokud by byla k dispozici náležitá péče.

„Těhotné ženy a novorozenci umírají na celém světě stále v nepřijatelně vysoké míře a pandemie covidu-19 způsobila další komplikace při poskytování potřebné zdravotní péče,“ uvedl Anshu Banerjee, ředitel odboru zdraví matek, novorozenců, dětí a dospívajících a stárnutí ve Světové zdravotnické organizaci (WHO). „Pokud chceme dosáhnout jiných výsledků, musíme postupovat jinak. Nyní je třeba více a chytřeji investovat do primární zdravotní péče.“

Záchrana miminek: Ukrajině posílají i nafukovací inkubátory. Dají se odpojit a přenést do bunkrů

Pandemie COVID-19, rostoucí chudoba a zhoršující se humanitární krize zvýšily tlak na už tak přetížené zdravotnické systémy. Od roku 2018 hlásí více než tři čtvrtiny všech zemí postižených konflikty a zemí subsaharské Afriky pokles financí na zdravotní péči o matky a novorozence. Pouze jedna z deseti zemí (z více než 100 dotazovaných) uvádí, že má dostatek peněz na realizaci svých současných plánů.

Podle nejnovějšího průzkumu WHO o dopadech pandemie na základní zdravotnické služby navíc přibližně čtvrtina zemí stále hlásí přetrvávající narušení důležité těhotenské a poporodní péče a služeb pro nemocné děti.

„Odhadem 13,4 milionu dětí se roku 2020 narodilo předčasně, skoro milion z nich zemřelo kvůli komplikacím,“ tweetovala WHO. „Tedy každé desáté se narodí před termínem.“

Předčasné porody jsou nyní celosvětově hlavní příčinou všech úmrtí dětí mladších pěti let, přitom méně než třetina zemí uvádí, že má v nemocnicích dostatečné kapacity novorozeneckých oddělení. Asi dvě třetiny porodnic v subsaharské Africe nejsou považovány za plně funkční - chybí základní léky a materiál, voda, elektřina nebo personál pro 24hodinovou péči.

WHO doporučuje, aby těhotné absolvovaly osm předporodních prohlídek. V nejhůře postižených zemích subsaharské Afriky a střední a jižní Asie se 40 % nastávajících matek nedostane ani ke čtyřem takovým prohlídkám.

Vitaminy, aspirin, energie

Experti v magazínu Lancet identifikují osm cest, které v rozvojových zemích prokazatelně snižují riziko předčasně či mrtvě narozených nebo úmrtí novorozenců: vitaminy a minerály; nutriční doplňky stravy (bílkoviny, energie); aspirin; vaginální podávání progesteronu; nekouření v těhotenství (totiž osvěta matek); prevence malárie; léčba asymptomatické bakteriurie (přítomnost bakterií v moči bez příznaků – normálně se neřeší, ale u těhotných je častější a rizikovější) a léčba syfilidy.

Úmrtím miminek také může předcházet podání kortikosteroidů a odložené ustřižení pupeční šňůry. Běžnou praxí v porodnicích bývalo ustřihnout ji do minuty po porodu, novější výzkumy ale ukazují, že pár minut počkat se vyplatí – dítě z placenty dostane ještě nějakou krev bohatou na živiny, mj. železo.

Další tři metody je ještě potřeba více prozkoumat, ale autoři věří, že také pomohou: Podávat nastávajícím maminkám v rozvojových zemích zinek, vápník a omega-3 mastné kyseliny.

„Ověřené a potenciální kroky by také mohly omezit případy mrtvě narozených o zhruba 566 tisíc, přičemž na vyvážené proteinové a energetické doplňky připadají dvě třetiny tohoto snížení,“ spočítal tým autorů v analýze v magazínu Lancet.

Koronavirus zvyšuje riziko závažných onemocnění a úmrtí u těhotných žen, varuje nová studie

Zmiňovaná opatření by mohla zamezit úmrtí 652 tisíc novorozenců – nejvíc by podle kalkulací pomohl vápník (18,3 % těchto zachráněných) a nespěchat se stříháním pupeční šňůry (17,1 %).

A na kolik to vyjde? Všude zavést osm ověřených postupů a kroků by vyžadovalo 1,1 miliardy dolarů (24,3 mld. Kč) ročně – polovina by z toho připadla na zlepšení výživy (bílkoviny, energie) a čtvrtina na vitaminy a minerály. Další tři miliardy dolarů (64,7 mld. Kč) by stálo dávat každé nastávající matce ještě extra zinek, vápník a mastné kyseliny. „Byl by to podstatný nárůst nákladů oproti tomu, co se na takové kroky ročně vynakládá, ale celoživotní přínos by byl daleko vyšší,“ uzavírají badatelé.