Rusko vs. Ukrajina: Jak velká je Putinova armádní převaha?

Ukrajinská armáda měla na začátku války kolem 200 000 vojáků v aktivní službě. a dalších 900 tisíc záložníků. Rusové proti tomu mají k dispozici 900 tisíc vojáků v aktivní službě, z toho podle odhadů asi 150 tisíc shromáždilo na hranicích s Ukrajinou a při zahájení invaze poslalo do boje.

Největší rozdíl mezi zeměmi je v letectvu. Zatímco Rusko disponuje 1500 stíhačkami a více než 500 helikoptér, Ukrajina může ve vzduchu spoléhat jen na necelou stovku stíhaček a jen kolem 30 helikoptér.

Vojenská pomoc pro Ukrajinu

Ukrajina ovšem již během eskalace napětí začala dostávat podporu v podobě vojenského vybavení od řady západních zemí. Darovaný materiál je různorodý od jídla pro frontové jednotky ze Švédska, přes protitankové zbraně, po stíhačky ze Slovenska a Polska. Přes původně odmítavý postoj se nakonec k pomoci přidalo i Německo.

Spojené státy

Spojené státy Ukrajinu podporovaly už od anexe Krymu v roce 2014. Zbraně pak USA na ukrajinu začaly posílat během vlády prezidenta Donalda Trumpa, který zemi poslal vojenskou pomoc včetně zbraní za takřka miliardu dolarů (22,5 miliardy Kč v aktuálním kurzu).

S dodávkami zbraní pokračuje i Trumpův nástupce Joe Biden. Ten ve svém prvním roce v úřadě zaslal Ukrajině vojenské vybavení za více než 300 milionů dolarů (6,7 miliardy Kč). Další podporu v hodnotě 200 milionů dolarů Spojené státy poslaly Ukrajině v lednu 2022, v reakci na hromadění ruských jednotek a další dodávku zbraní v hodnotě 350 milionů dolarů americký prezident slíbil poté, co byla Ukrajina napadena.

Velká Británie

Výrazně Ukrajině pomáhá dlouhodobě i Velká Británie. Britská armáda pomohla s výcvikem 22 tisíc ukrajinských vojáků. Kromě toho zemi prodala i dvě minolovky. Před začátkem bojů pak Britové využili své letadlo RC-135W Rivet Joint ke sledování pozic ruské armády na ukrajinských hranicích a informace předávali Ukrajině.

Kromě toho na Ukrajinu dodala i tisíce protitankových systémů NLAW.

Česká republika

Do pomoci Ukrajině se zapojila i Česká republika. Vláda Petra Fialy nejdříve Ukrajině darovala 4000 dělostřeleckých granátů. Po začátku ruské invaze se pak Fialova vláda rozhodla poslat zbraně za dalších 400 milionů korun.

Polsko

Výraznou vojenskou pomoc na sousední Ukrajinu poslalo i Polsko. To ukrajinské armádě poskytlo protiletecké systémy, protitankové zbraně a zároveň 14 tisíc helem, neprůstřelné vesty, dělostřeleckou munici, minomety včetně munice a 28 stíhaček MiG-29.

Zbraně Ukrajinské armády

Díky této podpoře má Ukrajinská armáda k dispozici moderní výstroj. Nejčastěji se ovšem v současnosti kvůli konfliktu zmiňují protitankové střely Javelin a NLAW, turecké drony Bayraktar TB2 nebo protiletadlové rakety Stinger.

Javelin

FMG-148 Javelin je přenosný protitankový komplet vyvinutý v USA. Jeho hlavní předností je, že střely jsou naváděné. Navádění střely je navíc pasivní, takže umožňuje palbu systémem vystřel a zapomeň. Voják se tak může okamžitě po výstřelu přesunout na nové místo.

Pro použití střely stačí v zaměřovači najít cíl, nasměrovat na něj projektil a vypálit. Střela následně vystoupá do výšky a na cíl následně zaútočí shora. Tanky totiž bývají v těchto místech nejméně pancíře.

NLAW

Raketomet NLAW je britsko-švédskou alternativou Javelinu. Oproti americkému systému je levnější, ale odpalovač je pouze jednorázový. Jejich použití je ovšem podobné. Střelec s NLAW musí zaměřovačem nejdříve tři vteřiny sledovat cíl, aby počítač určil správnou trajektorii.

Pro střelbu na malou vzdálenost jej navíc lze použít i bez aktivace počítačového systému.

Bayraktar TB2

Bayraktar TB2 je turecké bezpolotní letadlo. To může sloužit jak k průzkumným účelům, tak k náletům na nepřátelské pozice a právě v útočné konfiguraci je používá Ukrajina nejčastěji.

Podle dostupných snímků s nimi ukrajinská armáda podniká úspěšné nálety na ruské vojenské konvoje.

Ruské zbraně

V souvislosti s útokem ruské armády na Ukrajinu vyvolala největší obavy technika ruského dělostřelectva, především jeho raketové systémy a termobarické zbraně.

Termobarické zbraně

Na Ukrajině se začínají množit svědectví o tom, že Rusko se rozhodlo sáhnout při ostřelování ukrajinských cílů používají i termobarické zbraně. Ty Rusko odpaluje například s pomocí samohybných raketometů TOS-1A.

Exploze termobarické zbraně funguje tak, že střela nejdříve v určité výšce vypustí palivový mrak, který se smísí s kyslíkem. Následně dojde k jeho zapálení. Výsledná exploze způsobí tlakovou vlnu, která z širokého okolí vysaje kyslík.

BM-21 Grad

K ostřelování ukrajinských měst Rusko využívá i raketomety BM-21 Grad. Jde o salvové raketomety, které odpalují naráz 40 raket ráže 122 milimetrů. Cíl zvládnou zasáhnout ze vzdálenosti více než 25 kilometrů.

Lipavský sundal vestu a v Kyjevě zasedl ke stolu. Ukrajině vyjádřil solidaritu a podporu

Ukrajina už není sama

Bidenova administrativa loni schválila transfer amerických zbraní na Ukrajinu v hodnotě téměř 14 miliard korun. Jen během loňského prosince do země putovalo zboží za 4,25 miliardy korun. Může však ukrajinská armáda skutečně čelit ruským silám?

Finanční úsilí Kyjeva o modernizaci armády během posledních sedmi let bylo značné. Podle údajů Světové banky se podíl státního rozpočtu určený na vojenské výdaje zvýšil z 1,5 procent HDP v roce 2014 na více než 4,1 procent v roce 2020. Tento podíl výdajů na obranu je vyšší než u většiny zemí NATO a blíží se výši, kterou na vojenské účely vynakládá Rusko.

Ukrajina navíc již není proti Rusku sama. Od roku 2014 NATO jako organizace i některé členské země „poskytly značnou pomoc, která se rovná přibližně 14 miliardám dolarů“, znějí odhady. Ukrajinská armáda je navíc na evropské poměry špičkově vybavena i výjimečně početná. Její vojenský sbor se pohybuje na hranici dvacítky nejsilnějších armád na světě. Ruská čísla jsou ale nemilosrdná.

„Nevěřím na zázraky.“ Macron s Putinem se sešli kvůli napětí kolem Ukrajiny

Bayraktar TB2: Turecké drony vyvolaly v Moskvě znepokojení

Spojené státy byly hlavním dodavatelem vojenského vybavení, jako je rádiová výbava, vojenské transportéry a více než 200 přenosných protitankových střel Javelin. Británie, Polsko a Litva rovněž dodaly Ukrajině obranné zbraně.

Na pomoc Ukrajině přišlo dokonce i Turecko, které prodalo své slavné bezpilotní letouny Bayraktar TB2. „Zatímco zbraně dodané Spojenými státy, jako jsou protitankové střely Javelin, získaly nejvíce titulků z ukrajinské výzbroje, méně propagovaná podpora Kyjeva ze strany Turecka vyvolala v Moskvě znepokojení,“ poznamenal deník Washington Post.

Použití bezpilotních letounů Bayraktar TB2 v Libyi, Sýrii a zejména v konfliktu o Náhorní Karabach mezi Ázerbájdžánem a Arménií v roce 2020 skutečně zaujalo na titulních stranách novin. Deník však poznamenává, že „je sice pravda, že se tyto stroje ukázaly jako rozhodující v konfliktu v Náhorním Karabachu, ale je těžké odhadnout, jaký dopad by mohly mít v případném konfliktu s Ruskem, protože jejich konfigurace je odlišná“.