14°C
Merkelová končí, kdo ji nahradí? Zlomenou pánev ustála, migrační krizi ne
Konec jedné éry přinese páteční a sobotní sjezd německých křesťanských demokratů. V jejich čele totiž po více než 18 letech skončí Angela Merkelová (64), za jejíhož vedení se Křesťanskodemokratická unie (CDU) výrazně změnila. Merkelová se stala první ženou, která stanula v čele přední německé politické strany. A zároveň první ženou, která se stala německou kancléřkou.
Angela Merkelová vyrůstala v NDR, které patřilo do sféry vlivu tehdejšího Sovětského svazu. Stejně jako většina jejích vrstevníků byla členkou komunistického Svazu svobodné mládeže. Tento fakt se proti ní pokusili použít mnozí její oponenti, ale nikdy neuspěli.
Spis, který si o Merkelové vedla tajná policie Stasi, uvádí, že s nimi odmítla spolupracovat. A že na rozdíl od svého otce, faráře, kterému se přezdívalo rudý Kasner, zastávala kritický postoj vůči komunistickému režimu.
Politička byla velmi nadaná na jazyky a matematiku, kromě němčiny plynule ovládá angličtinu a zvládá i ruštinu. Jako středoškolačka vyhrála olympiádu z ruského jazyka. Na vysoké škole se ale věnovala fyzice a chemii, část doktorátu absolvovala v Česku, na pražském Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
První manžel byl fyzik, druhý chemik
V oboru si vybrala i životního partnera, její první manžel Ulrich Merkel je fyzik a její druhý manžel Joachim Sauer je chemik. S Merkelem, jehož příjmení si kancléřka ponechala, se rozvedla v roce 1982. Za Sauera se provdala o 16 let později.
Do politiky vstoupila v roce 1989, kdy působila jako mluvčí nově vzniklé strany Demokratischer Aufbruch (DA), v následujícím roce se Merkelová stala mluvčí Lothara de Maziera, posledního premiéra NDR. CDU a DA se po vzniku Spolkové republiky Německo sloučily a Merkelová získala mandát v Budenstagu. Tehdy začala stoupat její hvězda.
18 let v čele CDU
Už v roce 1992 se pod lídrem strany Helmuta Kohla stala místopředsedkyní CDU. Do čela strany se dostala v roce 2000 po tzv. aféře s dary pro CDU, kdy dobrovolně odstoupil tehdejší předseda Wolfgang Schäuble. Získala tehdy podporu 96 procent straníků, od té doby ze svého postu neodstoupila.
Své postavení Merkelová jen dále upevňovala, v roce 2002 stanula v čele frakce CDU/CSU. Tehdy se ale musela vzdát kandidatury na kancléřku. O tři roky později však, byť těsně, funkci získala. Během své kariéry výrazně formovala domácí i zahraniční politiku. V roce 2003 například podpořila americkou invazi do Iráku, v roce 2014 pak sankce proti Rusku po anexi Krymu.
Merkelovou dohnala až migrace
Osudnou se Merkelové stala migrační krize. V roce 2015 otevřela Německo v podstatě neomezenému počtu migrantů. Její rozhodnutí záhy sklidilo velkou kritiku a vedlo k oslabení vládnoucí koalice i samotné CDU, což se ukázalo u loňských voleb. Přestože Merkelová byla počtvrté zvolena kancléřkou, její vláda byla kvůli otázce migrace v krizi.
Strach ze psů a obliba hor
Merkelová má řadu ryze lidských vlastností. Kancléřka se nesmírně bojí psů, protože ji v mládí pokousal lovecký pes. Tohoto faktu několikrát využil ruský prezident Vladimir Putin, který si na jejich jednání přivedl i svého čtyřnohého miláčka, ve snaze političku zastrašit.
Kancléřka je rovněž vášnivou sportovkyní, ráda jezdí na běžkách. V roce 2013 měla na lyžích nehodu a zlomila si pánev. Na vině prý byly přes 20 let staré běžky. Každé léto s manželem vyráží na dovolenou, vždy na to samé místo do Jižního Tyrolska. Letos ale měla smůlu a kvůli politické krizi musela zůstat v Německu.
Poznávací znamení: Výrazné sako
Jako žena je často pod drobnohledem módních kritiků. Jako svou politickou „uniformu“ si zvolila už v roce 2000, kdy se dostala do čela CDU, kalhotový kostýmek. Jeho případnou monotónnost rozbíjí kontrastním sakem, kdy se nebojí ani barev jako ostře zelená, kanárkově žlutá nebo fuchsiová.
Má za sebou i pár módních faux pas. V roce 2010 dorazila na salcburský hudební festival v navlas stejném modelu, který oblékla dva roky předtím. Noviny tehdy psaly, že byla německé smetánce pro smích.
Naposledy kancléřka „pobavila“ na summitu G20 v Argentině, který se konal minulý týden. Těsně před jednáním se současným australským premiérem Scottem Morrisonem si od svého týmu nechala přinést nápovědu a rychle si připomněla, jak Morrison vypadá a jaké zastává postoje. Australané to vzali s úsměvem, na obranu Merkelové napsal tisk, že „v Austrálii se tak často premiéři mění, že je někdy obtížné udržet si o nich přehled“.
Tři kandidáti na předsedu jako rarita sjezdu
Přestože Merkelová odstupuje z pozice lídra CDU, post kancléřky si udrží až do roku 2021. Boj o předsednické křeslo se mezi křesťanskými demokraty rozpoutá v pátek. Největší šance vystřídat čtyřiašedesátiletou političku, mají generální tajemnice strany Annegret Krampová-Karrenbauerová (56) a bývalý šéf poslanců konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz (63). To, kdo z nich post nakonec získá, může mít dalekosáhlé dopady na německé politické scéně, ale i v zahraničí.
CDU je dlouhá desetiletí zvyklá na to, že se na jejím sjezdu představí jediný kandidát na předsedu, který je posléze velkým procentem hlasů zvolen. Jinak tomu bylo naposledy v roce 1971, kdy se o předsednický post utkala dvojice politiků. Od roku 1973 pak strana poznala jen trojici předsedů - Kohla, Schäubleho a Merkelovou. Kohl ji přitom vedl 25 let a Merkelová přes 18.
Letošní sjezd v Hamburku je tak zcela nezvyklý. Jednak se na něm o funkci předsedy utkají nejméně tři kandidáti - Krampová-Karrenbauerová, Merz a ministr zdravotnictví Jens Spahn (38). A jednak se v CDU v posledních týdnech vedla o budoucím směřování strany tak otevřená a vášnivá debata, jakou už dlouho nepamatuje. „Tento plamen si musíme udržet,“ říká šéf poslanců CDU Ralph Brinkhaus. „Probuzení strany“ po letech, kdy řada rozhodnutí přicházela z jejího vrcholu bez větších debat, si pochvaluje i velká část dalších členů.
Dobře patrné to bylo na osmi regionálních konferencích, na nichž se trojice kandidátů představovala. Zájem o ně byl mezi křesťanskými demokraty takový, že strana musela opakovaně rezervovat větší prostory, než jaké původně zamýšlela.
Největší šance má Krampová-Karrenbauerová
Osm tříhodinových debat dalo kandidátům, kteří si během nich odpustili podpásové rány, šanci ukázat, proč právě oni by CDU měli vést. Krampová-Karrenbauerová zdůrazňovala schopnost přesvědčivě vyhrávat volby a vyzdvihla i rozsáhlé vládní zkušenosti ze Sárska, kde byla mimo jiné ministerskou předsedkyní.
Merz, který strávil posledních zhruba deset let v byznysu, stavěl na ekonomické odbornosti a svém charismatu, Spahn zase sázel na to, že díky svému věku jako jediný představuje šanci na skutečně nový začátek. Jeho šance na zvolení jsou v porovnání s jeho soupeři minimální.
Průzkum veřejného mínění pro televizi ARD ukázal, že Krampovou-Karrenbauerovou, které se často přezdívá jednoduše AKK, by za předsedkyni chtělo 39 procent voličů CDU. Merze pak 26 procent a Spahna jen dvě procenta.
Velký význam při jejich rozhodování často hraje to, jak hledí na končící éru Merkelové, která stranu zavedla do politického středu a otevřela novým koalicím třeba se Zelenými. Ti, kdo jsou s tímto vývojem spokojeni, by si nejčastěji za nástupkyni přáli AKK, ti ostatní pak mnohem spíše Merze, který by podle nich mohl CDU vést zpět ke konzervativnější politice.
Merkelová podporuje další ženu do čela strany
Krampovou-Karrenbauerovou by si podle všeho za svou nástupkyní přála i Merkelová, která se koncem října kvůli klesajícím preferencím i několika výrazným volebním neúspěchům rozhodla znovu nekandidovat. Oficiálně ale nikoho nepodpořila. Naproti tomu šéf Spolkového sněmu a exministr financí Schäuble otevřeně podpořil Merze, jehož návrat do politiky u řady členů CDU vzbudil skutečné nadšení.
O novém předsedovi strany ale v pátek nebudou rozhodovat ani všichni příznivci CDU, ani pouze Merkelová se Schäublem. Hlasovat bude 1001 delegátů sjezdu. Do jejich uvažování přitom mohou vedle politických preferencí vstupovat i osobní zájmy. Někteří členové parlamentu by tak třeba mohli spíše tíhnout k AKK, protože by s ní nejspíš mohla pokračovat vláda velké koalice CDU/CSU a SPD a nehrozily by předčasné volby, což je v případě zvolení Merze pravděpodobnější varianta.
Svou preferenci dal ve čtvrtek najevo například ministr hospodářství Peter Altmaier, který by podle listu Rheinische Post rád v čele strany viděl Krampovou-Karrenbauerovou. Altmaier ale zároveň kritizoval Schäubleho, který před pár dny doporučil volbu Merze. Tento krok podle Altmaiera vedl k „protržení hráze“, pokud jde o vyjadřování podpory jednotlivým kandidátům.
Hlasování bude těsné
Páteční volba na sjezdu v Hamburku bude podle pozorovatelů nejspíše těsná, a proto se dobře může stát, že z ní bude téměř polovina hlasujících odcházet nespokojena. V případě vítězství Krampové-Karrenbauerové i proto, že strana pod jejím vedením bude z větší části pokračovat v dosavadním kurzu Merkelové, v případě vítězství Merze proto, že by se stranu zřejmě pokusil vést ke konzervativnější politice.
Místopředseda CDU a ministerský předseda nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet už proto varoval před tím, aby volba předsedy dlouhodobě nejsilnější německou stranu nerozdělila. „Musíme udělat vše pro to, aby k tomu nedošlo. Rozhodující pro soudržnost CDU je období po volbě předsedy,“ řekl redakční skupině Redaktionsnetzwerk Deutschland.
Pro koho se delegáti, kteří mohou případně navrhnout i další kandidáty, rozhodnou, má být jasné v pátek kolem 17 hodin.
Témata:
Související
Svoje vykonala co měla a odchází spokojená!!! Už vloni bylo pozdě pro celou Evropu! To co Hitler chtěl získat válkou, ona zvládla bez boje!!! Peklo ji přivítá s otevřenou náručí a hřeje pro ni ten nejhorší kotel