7°C
Merkelová končí. Po volebním „výprasku“ už nebude kandidovat do čela CDU
Německá kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová je připravena vzdát se vedení strany a v prosinci znovu nekandidovat do jejího čela; funkci premiérky ale hodlá dál zastávat. Podle agentury DPA to v pondělí řekla předsednictvu své strany v Berlíně. Dosud přitom politička, která CDU vede od roku 2000, trvala na tom, že by úřad šéfky CDU a kancléřky měl jít ruku v ruce.
Kdo dlouholetou předsedkyni nahradí, zatím není jasné. Už dříve se spekulovalo, že by se o post mohla ucházet někdejší sárská ministerská předsedkyně a nynější generální tajemnice CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která je považována za spojenkyni Merkelové, nebo ministr zdravotnictví Jens Spahn, který je naopak vnímán jako silný názorový odpůrce kancléřky. O funkci by mohl mít zájem také šéf vlády nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, podle listu Bild chce kandidovat exposlanec CDU Friedrich Merz.
Hlavním důvodem rozhodnutí čtyřiašedesátileté Merkelové jsou neuspokojivé výsledky CDU za poslední zhruba rok. Její konzervativní unie CDU/CSU propadla v loňských parlamentních volbách, při nichž zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1949. V neděli pak CDU výrazně ztratila také v zemských volbách v Hesensku, v nichž strana ztratila více než 10 procent hlasů. Před pěti lety měla CDU v Hesensku 38,3 procenta a SPD 30,7 procenta. Pro CDU to ve více než šestimilionové spolkové zemi znamená nejhorší výsledek od roku 1966 a pro SPD dokonce od konce druhé světové války.
V Berlíně se kvůli volebnímu debaklu znovu začíná diskutovat o budoucnosti celoněmecké vlády CDU/CSU a SPD. „S velkou koalicí v Berlíně je konec,“ je dokonce přesvědčen týdeník Zeit, podle kterého ještě voliči žádnou spolkovou vládu nepotrestali tak těžce jako v říjnových volbách v Bavorsku a v Hesensku. Pokud chce sociální demokracie přežít, musí podle týdeníku velkou koalici ukončit, a to nejlépe velmi rychle.
Pokles obou stran odpovídá do značné míry trendu na celonárodní úrovni, kde mají konzervativní unie CDU/CSU a SPD historicky nízkou podporu. O tom, že výsledky hesenských voleb výrazně souvisejí s děním v Berlíně, svědčí i to, že 70 procent místních občanů je nespokojeno s celoněmeckou vládou. Před posledními volbami v roce 2013 takový názor zastávalo 44 procent.
Z voleb se radují Zelení i protiimigrační AfD
Ze slabosti křesťanských a sociálních demokratů dokázali v Hesensku těžit především Zelení, kteří dostali 19,8 procenta hlasů, což je jejich dosud nejlepší výsledek v této zemi. Ve volbách před pěti lety strana, která podle občanů nabízí nejlepší odpovědi na otázky budoucnosti, měla 11,1 procenta.
Do parlamentu ve Wiesbadenu směřuje poprvé také protestní a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která obdržela 13,1 procenta hlasů, a bude tak už zastoupena ve všech 16 německých zemských sněmech. Šestici parlamentních stran doplňují svobodní demokraté (FDP) se 7,5 procenta a Levice se 6,3 procenta.
„
Témata:
Související
Ta je klidná,v EU dostane trafiku a má vystaráno !