„Nepoznáváme to tady.“ Kvůli migrantům chtějí Švédové volit stranu s neonacistickými kořeny
Švédsko se připravuje na parlamentní volby, které se budou konat v neděli 9. září. V zemi stále sílí vliv protiimigrační strany Švédští demokraté (SD), podle průzkumů by mohli získat až kolem 20 % hlasů. Strana s neonacistickými kořeny má značnou podporu občanů, kterých se dotkl příliv migrantů do země. Švédové navíc ztrácí důvěru v sociální demokraty, kteří až dosud stáli v čele vlády, uvedl deník Daily Mail.
V roce 2015 během migrační vlny přijalo Švédsko 163 tisíc migrantů, jejich přítomnost je podle Švédů v zemi s 10 miliony obyvatel „dost znát“. Byl to z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. A snad právě proto většina lidí podporuje protiimigrační kampaň, kterou představili Švédští demokraté. Ti v minulých volbách roku 2014 získali jen 13 % hlasů.
Rétorika Švédských demokratů
Téma migrace mezi Švédy stále rezonuje a to i přesto, že příchod azylantů od roku 2015 klesl zhruba na 26 tisíc ročně. Zatímco tato problematika uškodila sociálním demokratům a Zeleným, SD z toho těží. Jejich preference sice klesly mírně pod 20 %, stejně se očekává, že se v nedělních volbách umístí mezi prvním a třetím místem, získají tak nejméně 70 poslaneckých křesel.
Pokud by zvítězili, přidalo by se Švédsko k dalším evropským zemím jako Itálie nebo Rakousko, kde se vlády chopili pravicoví populisti. Strana, které začínala jako neonacistické uskupení, se roky snaží změnit a zjemnit svou image, mnozí se ale obávají, že pod její taktovkou Švédsko přijde o punc „liberální a demokratické země s důrazem na humanitární principy“.
Město plné migrantů
Za kdysi periferní stranu se postavili obyvatelé města Flen, které leží zhruba 100 kilometrů západně od Stockholmu, čtvrtinu ze 6 tisíc obyvatel tam tvoří migranti. „Nepoznáváme svoji zemi, ani svoje město,“ nechali se slyšet místní. Postarší pár Monica (64) a Bengt (66) Borgovi dokonce prohlásili, že jim Flen už nepřijde jako Švédsko.
Postěžovali si, že na ulicích potkávají více migrantů, než starousedlíků. „Necítím se v bezpečí, když jdu sama večer po ulici,“ uvedla Borgová, děsí ji množící se zprávy o znásilněních, jejichž pachateli byli právě migranti. Manželé budou v neděli hlasovat pro SD.
Obyvatelé Flenu nejsou ani spokojeni s tím, že ve městě začala převládat arabská kultura, vadí jim móda migrantů, jejich hudba i jazyk. V podstatě se jim nelíbí, že se příchozí migranti nebyli schopni začlenit do společnosti.
Zasáhnou Rusové i do švédských voleb?
Švédští demokraté mají mnoho fanoušků i na sociálních sítích, švédské úřady kvůli tomu varovaly před falešnými twitterovými účty s vazbami na Rusko, které by jejich pomocí mohlo ovlivnit nadcházející volby. Podporovatelé protiimigrační strany ale poukázali na to, že kampaň je založená na faktech a nepotřebuje falešnou reklamu. Rostoucí kriminalitu ze strany migrantů nepopírá ani policie.
Mnoho Švédů ale v rámci internetových debat upozornilo na to, že většina lidí se k protiimigračním názorům Švédských demokratů nehlásí. Přiznali, že je pro ně otázka migrace důležitá, ale že je více zajímají témata sociální a zdravotní péče a ochrany životního prostředí. Tedy body, kterým se SD zase tolik nevěnují.
Švédsko se mění
Švédští demokraté v posledních týdnech zmírnili svou rétoriku a uvádějí, že nejde o migranty jako takové, ale neschopnost vlády zajistit jejich integraci do švédské společnosti. Vůdce SD Jimmy Åkesson připouští, že Švédsko nebude napořád zemí „modrookých blonďáků“ a - podobně jako premiér Stefan Löfven - prohlašuje, že se chce soustředit především na integraci přistěhovalců.
K novým žadatelům o azyl je ale nadále nekompromisní. Švédsko by podle něj mělo přijímat pouze ty, kteří utíkají před útlakem v sousedních zemích. Režimy v Norsku, Finsku ani Dánsku ale příliš represivní nejsou, konstatuje The Economist.
Kdo se probojuje do parlamentu?
Stejně jako při předchozích volbách, také tentokrát všechny strany předem uvedly, že nebudou s SD spolupracovat. Výsledkem tedy bude pravděpodobně menšinová vláda. Sázkaři dávají v současné době největší naděje na premiérskou funkci předsedovi Umírněné koaliční strany Ulfu Kristerssonovi. Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, Umírnění, Švédští demokraté a Levicová strana jsou strany, které se podle dosavadních průzkumů pravděpodobně dostanou do parlamentu.
Ono to dopadne a nejen ve Švédsku, že budou vznikat různé domobrany, protože ve státě, který se víc stará o komunitu, která nemá zájem se začlenit se již nemohou vlastní občané cítit bezpečně