Válečný veterán a hrdina Standa působil v Afghánistánu i na Ukrajině: Pak sám potřeboval pomoct
Válečný veterán Standa zasvětil svůj život službě vlasti a pomoci druhým. Za svou dlouholetou kariéru působil na misích v Kosovu i Afghánistánu a poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, odjel pomáhat i tam. Za svou práci obdržel řadu vyznamenání. Kromě toho, že byl vojákem z povolání, dělá potápěče a je i hasičem. Během let zachránil bezpočet životů. Standovi se ale začal horšit sluch a proto se jeho kamarádi a kolegové rozhodli pro něj upořádat veřejnou sbírku, jejíž výtěžek půjde na koupi naslouchátek.
Dlouhých třiadvacet let sloužil své vlasti veterán Standa. Za svou dlouholetou a úctyhodnou kariéru byl na několika zahraničních misí. „Pomáhal v Kosovu s jednotkami KFOR, byl s českými vojáky v Afghánistánu, dělá potápěče a přes 10 let je hasič,“ uvádí spolek Zdravotní zajištění v úvodu sbírky na Donio.cz. Standa navíc už víc než deset let pracuje jako hasič a dělá potápěče. V lomu Leštinka zachránil život tonoucímu a v civilu zachránil život člověka, který při autonehodě přišel o obě nohy.
Srdce na správném místě
„Říká, že ho vede intuice a na nehody se připraví dřív, než přijdou,“ dodává spolek s tím, že Standa je chlap, který má srdce na správném místě. Svou práci bere jako životní poslání. „Jednou jsme hasili požár a pak jsem zjistil, že jsem se s hadicí proplazil lednicí. To mě pobavilo. V hořící budově je takové horko, že se musíš plazit. Když zvedneš hlavu, je to jako bys jí dal do pece,“ zavzpomínal na jeden z výjezdů Standa.
Pomoc na Ukrajině
Za svou práci dostal několik vyznamenání. Poté, co zachránil život tonoucímu v lomu Leštinka, obdržel svůj první Záslužný kříž. Druhý Záslužný kříž dostal za práci u ukrajinského Bachmutu, kde pracoval s týmem Fénix. Standa, jemuž přátelé přezdívají Mac, poté co Rusko 24. února rozpoutalo válku na Ukrajině, nemohl jen tak nečinně přihlížet a rozhodl se pomáhat. V současné době má za sebou už tři výjezdy. „Pomáhal cvičit ukrajinské vojáky i záchranáře v první pomoci. Nejextrémnější je ale záchrana, ošetření a stahování zraněných civilistů a vojáků z míst, kde se aktivně bojuje. Dělostřelecké granáty zde často doslova prší z nebe, budova polní nemocnice i sanitky jsou posety jizvami od šrapnelů,“ popsal situaci na Ukrajině spolek s tím, že v takových extrémních podmínkách Standa pracuje a k tomu potřebuje perfektní sluch.
Ztráta sluchu
Během služby u vojenské letištní hasičské jednotky, se Standovi začal horšit sluch a v současné chvíli slyší na pouhých 40 %. „To, že neslyší je zde (na Ukrajině, pozn. red.) obrovským limitujícím faktorem. Neslyší přilétající granáty, ani blížící se nepřátele, kteří jsou občas jen pár bloků dál. Stejně tak si občas nevšimne, když mu říkáte o pomoc,“ dodává spolek. Standa proto potřebuje kvalitní naslouchátka. Jeho přátelé se proto rozhodli založit veřejnou sbírku. „Rád bych zase slyšel zpívat ptáky, ty jsem neslyšel hodně dlouho,“ řekl Standa.
Veřejná sbírka
Vybrali naslouchátka, která byla otestována přímo na jeho uších. Jedno naslouchátko stojí 25 tisíc a dalších 5 tisíc stojí dobíjecí stanice. „Sedm tisíc přispěje pojišťovna. Proto od vás potřebujeme pomoci získat 48 tisíc korun,“ píše spolek a dodává, že pokud by se podařilo vybrat víc peněz, investují se do vybavení nutného pro jeho osobní ochranu a zdravotnického materiálu, jenž využije ke své práci. A to se nejspíš skutečně stane, protože lidé nebyli lhostejní. Za necelý týden poslali statečnému Standovi bezmála dvojnásobek požadované částky.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od úterního rána.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že než se v Turecku uskuteční jakékoliv přímé mírové rozhovory, musí Rusko přistoupit na klid zbraní. Podobně se vyjádřili francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která obvinila Moskvu z hraní her.
Šest Bulharů usvědčených v březnu ze špionáže pro Rusko poslal dnes londýnský soud do vězení na pět až téměř 11 let. Hrozilo jim až 14 let za mřížemi. Po propuštění z vězení budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky a probírala únosy či vraždění odpůrců Kremlu.
