Úterý 23. dubna 2024
Svátek slaví Vojtěch, zítra Jiří
Zataženo, déšť 7°C

Před 74 lety komunisté začali s provokační Akcí Kámen: Falešná hranice dala lidem pocit bezpečí, pak přišlo zatčení a kruté tresty!

Autor: jel - 
23. dubna 2022
17:36

Krátce poté, co se v Československu chopili moci komunisté byly uzavřeny hranice a byl znemožněn svobodný pohyb osob. Mnoha lidem, kteří měli strach kvůli perzekuci ze strany nového režimu, nezbývalo, než se pokusit utéct nelegálně. Toho využili příslušníci Státní bezpečnosti (StB) a 23. dubna 1948 zahájili nechutnou provokační Akci Kámen. Uprchlíci z Československa se domnívali, že se dostali do bezpečí k Američanům, místo toho je ovšem čekal šok a zatčení. Úplně první obětí této nechutné praktiky se stal podnikatel Jan Prošvic s rodinou.

Akce Kámen byla nechutnou provokační praktikou minulého režimu. Měla za cíl vylákat lidi, aby nelegálně překročili státní hranici. Falešní agenti nasazení na vytipované osoby je přesvědčili, že znají cestu, jak z Československa uprchnout. Za své služby si navíc často nechali zaplatit nemalé částky.

Členové StB na několika místech vytvořili falešnou hranici a fiktivní úřadovnu americké vojenské kontrarozvědky CIC. Uprchlíci se domnívali, že jsou v bezpečí u „Američanů“, a proto ochotně spolupracovali a vypověděli vše, co věděli. Úřadovna působila důvěryhodně. 

„Viděly tam amerického vojáka v americké uniformě, podávala se tam americká káva, kouřily se tam americké cigarety a visel tam portrét tehdejšího amerického prezidenta. Byly uvítány s tím, že jsou již na svobodě, čemuž uvěřily,“ popsal pro portál Paměť národa Zdeněk Klíma. Jeho maminka Vlasta a babička Marie se staly oběťmi Akce Kámen. Obě věřily, že jsou v bezpečí a falešným Američanům prozradily jména i adresy protirežimních osob. Když ale vypověděly vše, co věděly, byly zatčeny a podle Zdeňka se maminka z následných krutých výslechů nikdy nevzpamatovala, babička se dokonce ani nedožila soudu.

Jan Prošvic padl do pasti

Jan Prošvic byl úspěšný podnikatel, který před převratem vlastnil továrny na elektrospotřebiče. Komunistický režim mu je však znárodnil a továrníka zatkl. Prošvic se domníval, že zatčení byl omyl a bude moci dále pokračovat v milované práci. Proto také dvakrát odmítl nabídku na nelegální útěk od „Američana Johnyho“, což byl samozřejmě nasazený provokatér StB. Na třetí pokus se však rodina nechala přemluvit.

Velitel stanice SNB ze Všerub Stanislav Liška byl tím, kdo měl Prošvicovy v noci ze 23. na 24. dubna převést přes falešnou hranici. Sám příslušník SNB to popsal ve svých pamětech. „To bude můj nejhorší okamžik, až spatřím ty ubohé oběti,“ napsal s tím, že zvažoval, zda by nemohl Prošvicovy nějak varovat. Z obavy o svou vlastní rodinu to však Liška nakonec neudělal a zavedl je na falešnou americkou úřadovnu. 

Prošvicovým se obrovsky ulevilo, že se jim podařilo utéct. Pak však přišel šok. Když domnělým Američanům prozradili vše, co mohli, přišlo zatčení! Jan Prošvic byl odsouzen k nuceným pracím, ale podařilo se mu prchnout a později skutečně opustit zemi. Jeho manželka Jiřina sice byla zproštěna obvinění, ale přišla o všechno, nikdo ji nesměl zaměstnat a starala se sama o několik dětí. Její manžel se naštěstí v Británii rychle vypracoval a rodinu podporoval alespoň na dálku.

Podobně jako rodinu pan Klímy nebo rodinu Prošvicových zničila nechutná provokační Akce Kámen desítky rodin, které uvěřily nastrčeným agentům. S touto praktikou komunistický režim skončil až v roce 1951.

Podrobný příběh pamětníka Zdeňka Klímy i českého továrníka a mnoho dalších příběhů najdete na portálu Paměť národa.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi