Historici pátrají po jménech osob z terezínského ghetta: Lucii v 19 poslali do koncentráku, identifikovala ji neteř

Byla umělecky založená a jediné, co chtěla dělat, bylo kreslit. Lucie Weisbergerová studovala na výtvarných školách. Vše se ale změnilo s příchodem války. 8. července 1942 oslavila devatenácté narozeniny, netušila, že jen o dva dny později, dostane předvolání k transportu. „Je mi teď divné, že jsem dokázala sbalit saky-paky a být v určený den ve Veletržním paláci, kam nás, které určili do transportu, nahnali, spočítali, zkontrolovali a odvezli do Terezína,“ píše podle Pamětí národa ve svých vzpomínkách Lucie s tím, že to bylo poprvé, kdy se podvolila nacistickému rozkazu, aniž by se snažila utéct a to i přesto, že konečnou stanicí byl Terezín.

Historici hledají totožnost osob vězněných v Terezíně: Nepoznáváte je na unikátní fotografii?

Transport do Osvětimi

V terezínském ghettu byla dva roky. Pracovala tam v kreslírně Technické kanceláře, než byla se svou sestrou i maminkou transportována do Osvětimi. Lucie a její sestra Hana přežily, maminka v koncentračním táboře zemřela. Po válce se Lucie vrátila k umění a provdala se za architekta Jiřího Klena. Následně emigrovala do Švýcarska.

Unikátní fotoalbum

Luciin příběh byl téměř osmdesát let zapomenut a ožil díky nálezu unikátního alba, jenž byl nalezen v pozůstalosti po novináři Milanu Weinerovi (1924-1969). Drobné album dostalo název Album G. T. „Jedná se o jednačtyřicet snímků, o jejich původu však není téměř nic známo. Je třeba uvést, že fotografování bylo v Terezíně přísně zakázáno a ten, kdo snímky pořizoval, se vystavoval nemalému riziku,“ upozorňuje Paměť národa s tím, že některé fotografie byly zjevně pořízeny tajně a některé jsou velice kvalitními portréty.

Hrůzy holokaustu: Ví o nich české děti dost? Plány nabourala pandemie, říká odborník

Historici z Paměti národa ve spolupráci s Památníkem ticha Bubny a expertů z Židovského muzea a Památníku Terezín se rozhodli spojit tváře se jmény. Před několika měsíci oslovili širokou veřejnost o pomoc. Právě díky této výzvě se podařilo identifikovat dívku z fotografie číslo 6 – Lucii Weisbergerovou. Totožnost své tety potvrdila její neteř Eva Pokorná, jež je dcerou její sestry Hany.

Záhada portrétu číslo 7

Historici nyní rozplétají záhadu portrétu číslo 7. Nicméně historici se domnívají, že by tvář muže sedícího po boku Lucie, mohla patřit výtvarníkovi, básníkovi a dramatikovi Petru Kienovi. Umělec prý před válkou chodil se sestrou Lucie Hanou. „Ze srovnání dostupných fotografií se lze domnívat, že na portrétu číslo 7 ve výzvě k Albu G.T. je právě on,“ udává Paměť národa s tím, že byl Petr předvolán k transportu do Terezína v prosinci 1941.

Smutné výročí: Před 80 lety hnali nacisté Židy z Plzně na smrt

Byl součástí skupiny mužů, jenž měli budovat terezínské ghetto. „V ghettu se stal zástupcem grafika a karikaturisty Bedřicha Frity v kreslírně Technické kanceláře a Lucie Weisbergerová uvedla, že díky Petrovi tam získala práci i ona. Petr Kien napsal v Terzíně cyklus básní Morové město a libreto k opeře skladatele Viktora Ullmanna Císař Atlantidy,“ píší Paměti a dodávají, že Lucie ve vzpomínkách vzpomenula, že se Petr s Frittou dostali do Osvětimi, kde zahynuli.

VIDEO: Jiří (83) je posledním dvojčetem Mengeleho. Popsal děsivé pokusy i boj o přežité v Osvětimi