Ve třech transportech v lednu 1942 nacisté deportovali z Plzně do ghetta v Terezíně 2604 mužů, žen a dětí. Konce války se dožilo jen 204 z nich. „Zachovalo se několik fotografií. Je velmi smutné dívat se do tváří lidí, kteří jsou označeni žlutou šesticípou hvězdou, nesou si v kufříkách svůj skromný majetek a nevědí, co je čeká. My dnes víme, že si šli pro smrt. Nemohou být zapomenuti,“ řekl primátor Martin Baxa.

Mezistanice sokolovna

Plzeň byla po Praze a Brnu třetím městem v protektorátu, odkud nacisté Židy deportovali do ghetta. Nejprve je shromáždili v sokolovně v dnešních Štruncových sadech.

Stovky lidí se tísnily uvnitř a spaly na slamnících na zemi. „Byli tam nejen Židé z Plzně, ale také z Manětínska, Rokycanska či Kralovicka,“ řekla mluvčí radnice Eva Barborková. 

S cedulí na krku

Ze sokolovny pak Němci uvězněné Židy v určité dni vyhnali ven, kde se museli seřadit do čtyřstupů. Na krku měli cedulky s označením transportu a svým pořadovým číslem. Stejně byla označena i jejich zavazadla.

Odtud je odváděly ozbrojené strážní oddíly na nákladové nádraží, kde je nahnaly do vagónů. Tři vlakové soupravy s označením R, S, T odtud vyjely 17., 22. a 26. ledna 1942 a skončily v Terezíně.

Nejstarší a nejmladší

Nejstarším člověkem zařazeným do deportačních transportů byla Marie Ebenová (90) z Litohlav na Rokycansku, která zemřela čtyři dni po příjezdu do Terezína.

Nejmladším byla Eva Fischerová z Plzně, které tehdy bylo osm měsíců. Ta válku přežila, stejně jako její matka.

Hrůza Terezín

Po příjezdu do ghetta nacisté rodiny rozdělili – zvlášť umístili práceschopné muže, zvlášť ženy s dětmi do 12 let a zvlášť staré a nemocné. V ubikacích spali na slámě rozházené po holé zemi. Téměř chyběla hygienická zařízení, problémy byly i se stravováním.

Už v březnu 1942 odvezli nacisté 620 lidí z plzeňských transportů z ghetta v Terezíně do ghetta ve východopolské Izbici. Následovaly další transporty. Na konci roku 1942 byla naživu už jen třetina lidí deportovaných z Plzně.

Kde zemřeli

Přímo v terezínském ghettu zemřelo 276 lidí deportovaných z Plzně. Většinu ostatních nacisté v době mezi 11. březnem 1942 a 28. říjnem 1944 odvezli do dalších ghett v okupovaném Polsku, Lotyšsku a do koncentračních a vyhlazovacích táborů, jako byl Majdanek, Sobibór, Treblinka či Auschwitz – Birkenau (Osvětim). Většinou zahynuli v plynových komorách nebo byli postříleni přímo u svých hromadných hrobů, jako v estonském Kalevi Liiva.

Uvnitř i venku

Výstavu s názvem Čas nezapomnění připravilo město Plzeň a je umístěna v mázhausu radnice i před ní na náměstí Republiky a také ve Smetanových a Štruncových sadech. Výstava potrvá do 28. ledna, venkovní část až do 3. února.

VIDEO: Takhle vzpomínal v roce 2016 Jiří Brady na terezínské ghetto.

Video
Video se připravuje ...

Brady vzpomínal na děti z Terezína: Soutěžili jsme tam o dobré skutky. Tadeáš Provazník

Fotogalerie
32 fotografií