Co ukázala schůzka v Bílém domě? Trump chce dát Putinovi novou šanci, Zelenskyj odešel s prázdnou
Vztahy mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se po měsících napětí zřetelně zlepšily. Informuje o tom CNN. Schůzka v Bílém domě sice přinesla optimističtější tón, ale zásadní průlom se nekonal, upozorňuje americká televize. Co z ní vyplynulo? Mimo jiné i to, že Trump chce dát další šanci Vladimiru Putinovi... A Zelenskyj odešel s prázdnou, když žádal americké tomahawky, ale nedočkal se.
Trump nadále věří, že dokáže přesvědčit ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby válku na Ukrajině ukončil jednáním. I když připustil možnost poskytnutí raket Tomahawk, zároveň dodal, že by tímto krokem mohla válka rychle vyeskalovat a doufá, že k tomu nebude muset dojít.
Tomahawky jako hrozba
„Doufám, že se nám podaří ukončit tuto válku, aniž bychom na tomahawky museli myslet,“ prohlásil totiž Trump. Ukrajina tak od Washingtonu konkrétní příslib dodávek nezískala.
Na otázku BBC, zda právě hrozba dodávky tomahawků nevedla Putina k dohodě o nadcházejícím summitu, Trump odpověděl, že „hrozba těmito střelami je dobrá, ale právě... je tu vždy.“
Zelenskyj na oplátku nabídl, že by Ukrajina mohla jako výměnu poskytnout Spojeným státům vlastní dronovou technologii, což Trump přijal s úsměvem a přikývnutím.
Ukrajinský prezident zároveň ocenil Trumpovu roli při zprostředkování první fáze mírového procesu na Blízkém východě. Podle Zelenského by Spojené státy mohly na tuto diplomatickou zkušenost navázat i při hledání řešení konce války na Ukrajině.
Příměří podél současné fronty?
Zelenskyj po jednání s Trumpem také naznačil, že by byl ochoten přistoupit na příměří, a to podél současných frontových linií: „Musíme se zastavit tam, kde jsme, a pak mluvit, prezident má pravdu,“ řekl a dodal, že dalším krokem musí být rozhovory.
Trump ve svém příspěvku na Truth Social vyzval obě strany, aby se „zastavily tam, kde jsou“. Pro Kyjev by takové příměří znamenalo alespoň dočasné udržení těžce bráněných pozic.
Hra s Putinem
Diskuze o možném poskytnutí tomahawků se tedy ukázala spíše jako symbolická než reálná. Americké zásoby těchto střel jsou omezené, jejich úprava pro ukrajinské použití by trvala měsíce a každá z nich stojí zhruba dva miliony dolarů. Jejich dolet přitom není o mnoho větší než u dronů, které Ukrajina už nyní používá.
Zároveň se Trump poprvé otevřeně přiznal, že si je vědom toho, že ho Putin může „namotávat“. Dodal však, že „byl hrán těmi nejlepšími a vždy z toho vyšel dobře.“
Ocenění ukrajinské armády
Na bojišti mezitím Ukrajina překvapivě udržela své pozice. Ruská letní ofenziva nepřinesla zásadní úspěchy a města jako Pokrovsk, Kupjansk či Kostjantynivka zůstávají v ukrajinských rukou. Trump dokonce uznal, že Ukrajina prokázala nečekanou vynalézavost: „Mají velmi dobré drony,“ prohlásil. I Zelenskyj v Bílém domě upozorňoval, že Rusové nepostupují a naopak mají ztráty.
Pro Kreml se však situace komplikuje i z jiného důvodu. Nedostatek plynu v důsledku ukrajinských útoků, rostoucí inflace, problémy s náborem nových vojáků a ztráty na frontě vytvářejí tlak, který bude stále obtížnější skrývat. Přesto Putin dál věří v možnost vojenského vítězství, i když jeho cíle se s každým dalším měsícem zmenšují.
Pomůže něčemu Budapešť?
Připravovaný summit v Budapešti mezi Trumpem a Putinem tak může být dle CNN klíčovým momentem. Jenže i od summitu na Aljašce se očekávalo mnohé...
Trump zároveň připustil, že mezi Putinem a Zelenským panuje „zlá krev“, ale dodal, že „všichni tři se nakonec budou muset sejít, možná odděleně, možná společně“.
Realista Zelenskyj
Dalším důležitým tématem byla energetická bezpečnost. Zelenskyj upozornil, že ruské útoky na elektrárny a plynovody vážně ohrožují fungování země. Požádal proto Spojené státy o pomoc při posílení ochrany energetické sítě.
V rámci diskuze o NATO Trump zopakoval, že vstup Ukrajiny do aliance zůstává dlouhodobým cílem, ale v současné fázi by rozšiřování NATO mohlo ohrozit mírové snahy. Podle něj je nyní klíčové „zastavit střelbu, ne rozšiřovat alianci“.
Trump se stále snaží hrát roli vyjednavače, který věří v sílu osobní diplomacie, zatímco Zelenskyj zůstává realistou, který ví, že na americké zbraně se zatím spoléhat nemůže, hlavním cílem tedy dále zůstává ochrana životů a zajištění bezpečnosti Ukrajiny.
Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.
Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.
Rusko omezuje volání přes službu FaceTime od americké technologické společnosti Apple, píše dnes vládní ruská agentura TASS. Aplikace je totiž podle ruských úřadů využívaná k organizování a páchání teroristických činů. V srpnu omezila Moskva volání i přes jiné zahraniční aplikace.
FaceTime používají někteří uživatelé v zemi k plánování teroristických činů, včetně náboru do teroristických struktur a dále prostřednictvím něho páchají podvody a jiné trestné činy vůči ruským občanům, uvedl vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.
Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40.000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.
„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ napsal Prokudin na sociální síti. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům,“ zdůraznil.
