Jiří (†89) přišel při holokaustu o 23 příbuzných: O Terezíně se mi zdá ještě dnes, říkával ve stáří

Bylo mu jedenáct, když byl společně s rodiči a prakticky celou rodinou převezen transporty do Terezína. Jiří Koref s otcem Oskarem a maminkou Marií museli odejít ze svého bytu v Sudoměřické ulici na Vinohradech v Praze v létě roku 1943. S sebou si mohli vzít jen to nejnutnější.

Studentku (†14) spolužáci omylem uvěznili pod plachtou v bazénu: Rodina za její smrt žádá přes miliardu

Pěšky se společně s narvanými kufry vydali k Veletržnímu paláci v Holešovicích. Protektorátní úřad ho využíval jako seřadiště židovských obyvatel. Oni tři odjížděli prakticky jako poslední z celé rodiny. Děda Alois, rodina strýce Františka a další příbuzní už odjeli. Směli si vzít jen to nejcennější. Ale stejně o všechno přišli.

„Mohli jsme mít jen třicet kilo věcí, před ‚esesákama‘ se muselo všechno vybalit a oni si ty věci, které potřebovali, vzali. Brali jsme si to nejlepší a to nám také vzali,“ cituje Jiřího web projektu Paměť národa.

O deportaci do Terezína toho Korfovi moc nevěděli, prakticky jen zvěsti, které se k nim dostali. Ačkoliv nečekali žádné krásné ubytování, doufali, že se setkají s rodinou a známými z Německého Brodu. Společně v Terezíně přečkali dva roky. Podařilo se jim vyhnout transportům do vyhlazovacích táborů, a to jen díky lékařské znalosti tatínka Oskara.

Veronica (36) se stala mámou už ve čtrnácti letech: Na sociální síti oznámila, že čeká dvanáctého potomka!

Simulovali totiž spálu a té se nacisti báli. „Kdo měl nakažlivou chorobu, nesměl transportem do Osvětimi. Tatínek s maminkou simulovali spálu, Němci transport totiž doprovázeli a báli se, aby nemoc nechytili,“ vysvětloval Jiří Koref. Díky této lsti se rodina dožila osvobození Rudou armádou na konci války v květnu 1945.

Poslední tři

Jiří, Oskar a Marie byli také jediní tři členové rodiny, kteří koncentrační tábor přežili. Ostatních 23 příbuzných nacisti zavraždili. I proto o těchto temných vzpomínkách nechtěl Jiří příliš mluvit. „O pobytu v Terezíně se Jiřímu často zdávalo, toto místo pro něj bylo traumatem. Je proto pochopitelné, že svoji výpověď považoval za obzvlášť citlivou a vzpomínky si za svého života nepřál publikovat,“ popsala Paměť národa s tím, že proto bylo pamětníkovo svědectví zveřejněno až po jeho smrti.

Roku 1947 se Oskar Koref stal primářem urologického oddělení v havlíčkobrodské nemocnici, jeho manželka Marie tam později pracovala jako laborantka. Poté se na Vysočinu přestěhoval i syn Jiří a nastoupil do tercie havlíčkobrodského gymnázia.

Narodila se s tak tenkou kůží, že ji museli dát do speciálního vaku: Proti všem předpokladům přežila!

Později, stejně jako otec, studoval medicínu. Po promoci na Lékařské fakultě v Praze si začal budovat svou profesní dráhu a stal se primářem na kožním oddělení tamní nemocnice. Špitálu zůstal věrný, v roce 2017 se společně s rodinou zúčastnil akce Jom – ha – šoa, která uctila památku zavražděných příbuzných.

„Lidi, kteří se dnes vracejí k antisemitským názorům a vůbec utlačují nějakou menšinu, bych nejprve vyřadil z jejich zaměstnání, a pokud by takové názory stále prosazovali, nechal bych je zavřít. Antisemitismus se rozvíjí velmi intenzivně. Mám obavy, že se něco takového vrátí a bude se to znovu opakovat. Antisemitismus dříme, ale je tu! Dodnes mám živé sny. Zdá se mi o pobytu v Terezíně. Ráno, když se probudím, jsem šťastný, že jsem doma,“ řekl v závěru natáčení pro Paměť národa Jiří Koref. Zemřel 12. září 2021. 

Čech Viktor se účastnil brutálního masakru Židů na Ukrajině: Zastřelil i 250 nevinných lidí za den!