Pro generace žijící v 60. a 70. letech se Věra Čáslavská stala žijící legendou. Nikoliv jen svými výkony, které jako by nebyly z tohoto světa, ale i svými morálními postoji. V roce 1968, na vrcholu své sportovní dráhy, veřejně odsoudila sovětskou okupaci Československa.
Ikonický byl její postoj při medailovém ceremoniálu na olympiádě v roce 1968 v Mexiku, kdy při hraní sovětské hymny odvrátila hlavu od sovětské soupeřky, čímž si vysloužila uznání doma i za hranice,ale naopak také odsouzení komunistických špiček. Od té doby žila v Československu, vzdor svým sportovním nesporným zásluhám, prakticky v nemilosti.
Cesta životem
Výstava o Věře Čáslavské, která se rozprostírá po jedné prostorné místnosti, sleduje její život prakticky od narození až po smutný konec, kdy v roce 2016 podlehla karcinomu slinivky. „Právě z roku 2016 pochází poslední vystavená fotografie, na které je zachycena s Thomasem Bachem, předsedou Mezinárodního olympijského výboru,“ sdělila Lucie Swierczeková, Kurátorka Archivu tělesné výchovy a sportu Národního muzea a zároveň autorka výstavy.
Vezmeme-li z opačného konce, tedy chronologicky popořádku, seznámíme se na fotografiích s Věrou Čáslavskou ještě jako s malou holčičkou s mašlí ve vlasech. Řada snímků je unikátních a dává nahlédnout pod pokličku dětství a dospívání olympijské medailistky. „Kolekci fotografií z dětství nám zapůjčila rodina její kmotry,“ prozradila kurátorka. Řadu jiných fotografií včetně 11minutové videosmyčky pak pro účely výstavy zapůjčil Národnímu muzeu Mezinárodní olympijský výbor.
Fotografie ilustrují Čáslavské celý život – od sportovních klání, úspěchů, přes svatbu i život v ústraní. „Jelikož sportovci tehdy museli mít civilní zaměstnání, máme zde i fotografie zachycující Věru Čáslavskou při práci,“ podotýká Swierczeková. Málokdo by hádal, že jí neživila kladina ani bradla. „Pracovala jako písařka na psacím stroji, například pro Československý svaz tělesné výchovy a sportu.“ Z něho však byla pro kritiku sovětské okupace v 70. letech propuštěna.
Vitrína úspěchů
Gros výstavy nespočívá ve fotografiích, nýbrž v unikátní a především hmatatelné sbírce úspěchů, jichž Čáslavská dosáhla. Na vlastní oči si lze prohlédnout řadu jejích olympijských medailí, včetně těch nejcennějších kovů. Z olympiád konaných v letech 1964 a 1968 v Tokiu, respektive v Mexiku, přivezla celkem 3 stříbrné a 7 zlatých medailí. Patrně na ty bude veřejnost nejvíce zvědavá, ač nejsou vystaveny úplně všechny. „Dvě zlaté medaile Čáslavská věnovala slovenskému Muzeu tělesné výchovy ,“ prozradila kurátorka. Pro úplnost dodejme, že v roce 1960 přivezla domů z Říma ještě jednu stříbrnou medaili.
Krom těch olympijských je zde k vidění celá plejáda medailí z nejrůznějších československých, evropských i světových šampionátů. Vystaven je jich zlomek, neboť jich Čáslavská vyhrála nepřeberné množství. Že je neuvidí návštěvník všechny pohromadě ale litovat nemusí.
„Nemáme tolik prostoru, abychom vystavili všechny medaile. Na druhou stranu, řada z nich je identických. Například ty, které se vyráběly pro mistrovství Československa, vznikaly ve velkých sériích a byly totožné. Za co je sportovci obdrželi, se dá zjistit pouze podle krabiček, které k medailím dostávali,“ prozradila Swierczeková. I tak se podle ní jedná o nejucelenější přehlídku medailí Věry Čáslavské, jaká kdy byla k vidění, v níž nechybí i třeba zlatá medaile z dorosteneckého přeboru z roku 1957.
A pozor – nejde jen o sportovní medaile. Vystavují se také unikátní pocty, kterých se Čáslavská dočkala po uzavření své bohaté kariéry. „V Japonsku je paní Čáslavská dodnes velmi populární,“ upozornila kurátorka s odkazem na japonský řád Vycházejícího slunce, který se uděluje od roku 1875. Pomyslnou perličkou je pak i pohár z mistrovství Evropy v bulharské Sofii z roku 1965, kdy Čáslavská ovládla všech pět soutěžních disciplín a stala se tak jako vůbec první československá gymnastka absolutní mistryní.
Svatební šaty i cenzurovaná biografie
V roce 1968 Věra Čáslavská nešokovala celý svět jen svými precizními sportovními výkony na olympiádě. Pro mnohé bylo obrovským překvapením, když právě v Mexiku řekla své „ano“ atletovi Josefu Odložilovi (†54). Ve vitríně prosklené ze všech stran si návštěvník může prohlédnout svatební šaty, které měla při tehdejší veselce na sobě. „Dochovaly se, ale bohužel bez knoflíčků, které jí údajně rozradostněný dav utrhal,“ vysvětlila kurátorka. Jediné, co na šatech není původní, je korunka, která se nedochovala.
Vyjma šatů a sbírky medailí je do třetice zlatým hřebem výstavy podle Swierczekové biografie, kterou chtěla Čáslavská vydat koncem 60. let. Režim jí to ale znemožnil, a k vydání došlo v notně cenzurované verzi až během normalizace.
„Je známo, že svým známým do knihy vlastnoručně vpisovala, co v knize mělo být, a co bylo vyškrtnuto,“ uvádí. Právě jeden takový exemplář, který Čáslavská věnovala své sestřenici, je na výstavě k vidění. Mimo řady dalších unikátních předmětů lze shlédnout také Čáslavské tramvajenku i dokonce kopii spisu, jenž na ni vedla StB. Také je možné se dozvědět, proč během sportovních klání na hlavě nosila svůj pověstný „drdol“. A mnoho dalšího.
Kde: Nová budova Národního muzea – Wilsonova 2, Praha 1 – Vinohrady.
Kdy: Od 6. května do 30. září 2022.
Vstupné: Základní 350,- Kč, snížené 220,- Kč (včetně vstupů na ostatní výstavy + do kupole).
Výstava věnovaná Věře Čáslavské bude v Nové budově Národního muzea k vidění od května do září 2022. David Zima
