Uplynulo 111 let od tunguské katastrofy: Dodnes se přesně neví, co ji způsobilo

Domorodí Evenkové a Jakutové se domnívali, že kouli seslal šaman, aby zničil svět. Meteorologické stanice v Evropě zaznamenaly seizmické i atmosférické vlny. Několik dní poté mohli lidé v Rusku a Evropě pozorovat na obloze zvláštní fenomén – svítící mraky, barevný západ slunce a podivná světélka v noci. Ruské noviny začaly hovořit o pádu meteoritu. Světová média zase spekulovala o vulkanické explozi, neboť podobné světelné efekty byly pozorovány v roce 1883 po výbuchu sopky Krakatoa. Nebyl však proveden žádný bezprostřední vědecký průzkum oblasti, neboť lokalita byla příliš odlehlá a nepřístupná.

Panika a obavy z UFO: Masivní exploze meteoritu vyděsila město na Sibiři

Až po třinácti letech si mineralog Leonid Alexejevič Kulik z Ruského meteorologického institutu  tento příběh přečetl v několika novinových článcích a velice jej zaujal. Věřil, že z oblohy spadl velký meteorit, a doufal, že se mu podaří najít nějaké mimozemské kovy. Přestože se svým týmem prozkoumal celou oblast, nenalezli žádný kráter. Objevili však několik děr kruhového tvaru. Ty označili za malé krátery vytvořené drobnými kousíčky meteoritu. Ani ty ovšem nenašli. Kulik proto předpokládal, že těleso explodovalo ještě v atmosféře a fragmenty se ztratily v bažinách, kterých je okolo nespočet.

Roku 1934 sovětští vědci přišli s hypotézou, že se nejednalo o meteorit, nýbrž o kometu, která je složena převážně z ledu. Po nárazu se tedy celá vypařila a nezanechala po sobě žádné stopy. Po atomovém útoku na Hirošimu a Nagasaki v roce 1945 představil inženýr a spisovatel sci-fi Alexandr Kazancev tvrzení, že se jednalo o nukleární explozi mimozemského původu.

Den, který zahubil dinosaury: Vědci rekonstruovali dopad ničivého meteoritu

V roce 1973 američtí fyzici zase přispěli s teorií, že se země srazila s malou černou dírou, což zapříčinilo reakci hmoty a antihmoty v atmosféře. Ta prý měla za následek explozi, kterou zpozorovali v tunguské oblasti. V posledních letech vědci z Německa a Itálie přisuzují výbuch podzemním ložiskům plynu.

Nejpravděpodobnějším tvrzením však zůstává vniknutí kosmického tělesa do atmosféry, kde následně explodovalo. Ať už ovšem je pravda jakákoliv, Tunguská událost poukazuje na velkou zranitelnost planety při kontaktu s cizími tělesy. Pokud se jednalo o meteorit, stačilo by, aby se o 4 hodiny opozdil, a místo do bažinaté sibiřské oblasti by se zřítil na tehdejší ruské hlavní město Petrohrad.

Odpověď na otázku, co přesně se na Sibiři stalo a zda se podobná katastrofická událost může na zemi zopakovat, ale zůstávají bez jasné odpovědi. Tedy přinejmenším ta první. Pravděpodobnost dopadu většího kosmického tělesa na zemi je sice podle astronomů malá, rozhodně ale není nulová.