Zeman vyznamená devět statečných: Studenti zabití v listopadu 1939 dostanou medaili za hrdinství

„Byli tak mladí a nic vlastně neudělali. Zaslouží si tu poctu,“ potvrdil Blesku zdroj z Pražského hradu. Medaile si přijdou 28. října do Vladislavského sálu vyzvednout jejich žijící příbuzní. Právě několik z nich se organizátoři slavnostního večera snažili zkontaktovat přes Univerzitu Karlovu, kde někteří ze zavražděných studovali.

„Můžu potvrdit, že nás Hrad poprosil o spojení s rodinami,“ řekl Blesku zdroj z Právnické fakulty UK.

Pozvání na převzetí ocenění potvrdila nakonec Blesku i jedna z příbuzných zavražděných. „Jako rodina si vážíme vyznamenání pro našeho příbuzného, který prokázal svou osobní statečnost v boji proti nacismu,“ sdělila Blesku pod záminkou anonymity.

„Stejně jako ostatní studenti to byl mladý člověk, který mohl být v životě úspěšný. Místo toho si ale vybral aktivní účast v boji za demokracii s rizikem nejvyšší oběti,“ uvedla. Podle ní tak dodnes celá rodina žije s jeho odkazem.

Blesk o oficiální vyjádření požádal také prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka, který do uzávěrky neodpověděl. I na předchozí zjištění ale vždy reagoval, že toto před slavnostním ceremoniálem nikdy nekomentuje.

Zemanovo předávání metálů: Po letech s recepcí i hudbou. Na osvícení bude Hrad šetřit

Josef Adamec (†29)

Student Právnické fakulty Univerzity Karlovy se angažoval v roce 1934 v tzv. insigniádě. Nelíbilo se mu, že historické památky a archiv Karlovy univerzity si přivlastnila Německá univerzita v Praze (později říšská).

Jan Černý (†24)

Student medicíny na Univerzitě Karlově. Byl předsedou spolku československých mediků. Důrazně intervenoval za propuštění českých studentů, kteří byli německou policií zadrženi během nepokojů po pohřbu Jana Opletala.

Marek Frauwirth (†28)

Pocházel ze slovenské židovské rodiny. V roce 1939 pracoval na disertační práci na Vysoké škole obchodní v Praze. Během okupace roznášel protiněmecké letáky a vydával falešné pasy pro Židy a odbojáře.

Jaroslav Klíma (†26)

Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Patřil mezi organizátory pohřbu Jana Opletala a také intervenoval na německé policii za propuštění zadržených studentů.

Bedřich Koula (†26)

Student Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který krátce studoval i na francouzské Sorbonně. Patřil také mezi mluvčí českých studentů účastnících se v roce 1934 tzv. insigniády.

Josef Matoušek (†33)

Absolvent historie na Filozofické fakultě UK a vysokoškolský pedagog, který se podílel na organizaci Opletalova pohřbu. Během mnichovské krize jednoznačně podporoval obranu země.

František Skorkovský (†30)

Absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity, také se podílel na přípravě Opletalova pohřbu. V roce 1939 působil jako předseda zahraničního odboru Národního svazu českého studentstva.

Václav Šaffránek (†18)

Student ČVUT v Praze byl ve věku 18 let nejmladším z devíti popravených a na univerzitě studoval pouhých 6 týdnů. V době mnichovské krize se dobrovolně přihlásil do armády a pomáhal odboji.

Jan Weinert (†24)

Absolvent bohemistiky a germanistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Těsně před výročím 28. října 1939 pronesl odvážný projev, ve kterém mimo jiné označil německou okupaci za dočasnou.

Jedná se v případě vyznamenání popravených studentů o splacení určitého historického dluhu?

„Nenazval bych to úplně dluhem. Ale když se podobné osudy objeví ve veřejném prostoru, tak je to dobře, protože my máme ten devětatřicátý strašně vzdálen.“

Myslíte si, že listopad 1989 překryl události z listopadu 1939?

„Ano, logicky. Protože je to blíž našim životům. Navíc studentský listopad 1989 je spojený i se společenskou změnou, takže je to silnější paměťová stopa.“

Proč Němci popravili zrovna těchto devět studentů?

„Ta základní logika byla, že to byli představitelé studentstva v rámci spolků. Nehrála roli primárně nějaká odbojová činnost, ale šlo o gesto.“

Uvědomovali si studenti a lidé protestující proti okupaci, co jim může hrozit?

„Řada z nich určitě nepochopila, že to je skutečně jiný typ režimu, než bylo Rakousko-Uhersko. Za drobné věci během nacistické okupace hrozily hrdelní tresty.“

Existovala nějaká speciální německá vyhláška proti demonstracím?

„Existoval výnos německého generála Johannese Blaskowitze, který mluvil o hrozbě vysokých trestů pro občany, kteří budou narušovat nový řád.“

Jednalo se z jejich strany o znak osobní statečnosti?

„Bezpochyby ano. Zastřelení studentských představitelů ukazuje, že se Němci rozhodli o exemplární akt.“

Z válečného hrdiny udělali komunisté „nulu“. Vilém Sacher (†80) režim odsoudil, uznání se nedočkal

Na Hradě zazní více než 70 jmen vyznamenaných. Většina je tajná, některá prozradil samotný prezident, třeba když už v březnu avizoval, že vyznamená ukrajinskou hlavu státu, jiná zjistili novináři Blesku a dalších médií.

Ocenění se dočká lékař Miroslav Zavoral (68), tenista Ivan Lendl (62) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). In memoriam bude oceněna byznysmenka Ivana Trumpová (†73), odbojář Josef Mašín (†45) a zpěvačka Hana Zagorová (†75).