Supersummit v Praze: Lídři EU řešili podporu Ukrajině proti Putinovu teroru i energokrizi

„Nadšený, že můžu být na prvním jednání Evropské politické komunity v Praze,“ napsal na twitter irský premiér Micheal Martin. „Velký důraz je na výzvách, kterým nyní čelí celá Evropa – od enegie přes životní náklady, bezpečnost po solidaritu pro Ukrajinu, která čelí ruské ilegální válce.“

Jak vypadal zasedací pořádek? „Vše se řídilo běžnými protokolárními pravidly, kdy se zohledňuje zejména abecední pořadí lídrů a seniorita – doba, po kterou je daný státník ve své funkci,“ popsal Blesk Zprávám Jakub Tomek, z Úřadu vlády ČR. A také se dávalo pozor, aby vedle sebe neseděli lídři zemí se špatnými vztahy. „U večerního menu se vzalo v úvahu zejména diabetické omezení lídrů, ale i náboženské aspekty,“ dodal Tomek.

Možnost připojit se v Praze k lídrům ocenila i prezidentka Kosova Vjosa Osmaniová. Právě kvůli Kosovu ale vznikají jisté diplomatické problémy, protože jeho samostatnost několik přítomných států neuznává, nejen Srbsko, ale i pět zemí EU: Řecko, Španělsko, Rumunsko, Slovensko a Kypr. 

Srbsko se nadále nechce přidat k unijním sankcím proti Rusku. „Každé takové rozhodnutí je nelehké i z morálních důvodů, protože sami víme, co sankce způsobily nám,“ pronesl během summitu srbský prezident Aleksandar Vučić s odkazem na mezinárodní sankce vůči Bělehradu v 90. letech a počátkem 21. století. „Také si pamatujeme na problémy s teritoriální integritou naší země. Na naše problémy dnes nikdo nepamatuje, všichni mají plná ústa řečí o teritoriální integritě úplně jiné země,“ narazil na odtržení Kosova. „Dělali jsme pro naši zemi, co jsme museli, a odoláme všem tlakům,“ prohlásil před novináři.

„Ruský útok na Ukrajinu vyžaduje ještě užší koordinaci v Evropě, na tom se shodneme,“ uvedl na twitteru německý kancléř Olaf Scholz. I ten oceňuje setkání 44 lídrů demokratických zemí. 

„Během summitu Evropského politického společenství se konají diskuse u čtyř kulatých stolů zaměřených na dva hlavní okruhy témat: mír a bezpečnost; energetika, klima a hospodářská situace,“ informuje na twitteru český Úřad vlády. 

Na supersummitu začíná kolečko tiskových konferencí. Před hlavní a největší tiskovou konferencí, která začne až pozdě večer, promluví k novinářům zástupci Rakouska, Švýcarska, Kosova, Srbska, Turecka, ale také například Černé hory či Bulharska. 

Předtím, než se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s prezidentem Milošem Zemanem, navštívil také exprezidenta Václava Klause a expremiéra Andreje Babiše. S Babišem si Orbán poseděl i nad kávou, podle sdílení polohy se spolu státníci setkali v Průhonicích, kde expremiér žije. 

„Nejsou tu s námi zástupci Ruska – státu, který geograficky zdánlivě patří do Evropy, ale z hlediska svých hodnot a chování je nejvíce protievropským státem na světě,“ prohlásil Zelenskyj podle přepisu projevu, který jeho úřad zveřejnil na svých stránkách.

Zelenskyj ocenil vznik nové politické iniciativy a formátu spolupráce v rámci Evropy, která zahrnuje členy Evropské unie i státy, které o členství usilují, a stejně tak kandidátské země a partnery Severoatlantické aliance. Evropa je v silné pozici, aby mohla ukončit válku na Ukrajině, řekl Zelenskyj a dodal, že jeho země nikdy válku nechtěla a naopak usiluje o mír. Poděkoval všem partnerům za podporu a vyjmenoval několik důvodů, které podle Kyjeva z Moskvy činí jediného viníka války. Více zde.

Na twitteru se k summitu vyjádřil i premiér Gruzie Irakli Garibashvili. Vyjádřil vděčnost evropským státům za platformu, na které můžou Gruzie a Evropská unie prodiskutovat problémy na společné agendě, a přesvědčení, že „tato nová iniciativa pomůže Gruzii s dosažením postupu na cestě ke vstupu do EU.“

„Válka na Ukrajině dokazuje, že mír a stabilitu na našem kontinentu nelze považovat za samozřejmost. Ukazuje to také, že je třeba chránit naši demokracii a sdílené hodnoty. Není to jen úkol pro EU. Vyžaduje také silnou a koordinovanou reakci všech evropských zemí,“ konstatoval na twitteru předseda nizozemské vlády Mark Rutte.

Právě proto se podle něj sešli lídři v Praze na prvním zasedání Evropského politického společenství. „Je to zásadní okamžik,“ podotkl dále na twitteru. 

„Všichni oceňujeme pokroky, které Ukrajina dělá v boji s ruským agresorem –⁠ úspěšné ofenzívy jsou toho důkazem a věřím, že se jí bude dařit i nadále. Evropa musí Ukrajině dále pomáhat, aby jí pomohla zvítězit,“ vzkázal premiér Fiala k projevu Zelenského před pražským supersummitem.

Podle rakouského kancléře Karla Nehammera stojí při jednání špiček EU v popředí témata spolupráce a „společného postupu s našimi evropskými partnery v náročné době.“ „Od 24. února jsme konfrontováni s novou situací, která změnila náš bezpečnostní stav. To vyžaduje společný postup a odhodlání v EU a s našimi evropskými partnery v otázce obnovení míru v Evropě,“ napsal Nehammer na twitter.

Jsou naděje, že summit přispěje k uklidnění vztahů Arménie a Ázerbájdžánu. Země spolu v minulých letech několikrát válčily kvůli spornému Náhornímu Karabachu; Turecko v posledním konfliktu podpořilo Ázerbájdžán (např. drony Bayraktar), naopak Arménii nechal její spojenec Rusko na holičkách. 

Z Hradu zatím příšlo video zachycující hlouček, v němž se smějí prezidenti Turecka a Ázerbájdžánu, Erdogan a Alijev; arménský premiér Pašinjan je u toho, ale zjevně hůře naladěný.

Vedle Jízdárny Pražského hradu, kde je zázemí pro novináře, je prostor i pro televizní štáby. Počet novinářů je takový, že často probíhá několik televizních vstupů najednou. Štáby zároveň dle potřeby přicházejí s kreativními řešeními, ať už jde o světlo, nebo úhel kamery.

Prezident Zeman se na okraj pražského summitu na Hradě setkal s maďarským premiérem Orbánem. Jednat by měl i se srbským prezidentem Vučičem.

Summit ocenil na twitteru i švýcarský prezident Ignazio Cassis. „Těším se na výměnu názorů se svými kolegy o výzvách, kterým Evropa v současnosti čelí,“ napsal na svém twitteru, kde sdílel společnou fotografii všech přítomných politiků. Doufá, že to povede k posílení společenství a k tvorbě dalších důležitých dialogů. 

Premiér Šmyhal očekává od setkání evropských lídrů v Praze impuls k novému pohledu na bezpečnost a na rozvoj a poválečnou obnovu Ukrajiny. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi, v němž také poděkoval Česku za politickou a vojenskou podporu Ukrajině při obraně proti ruské invazi. „Velice si toho ceníme,“ uvedl Šmyhal. Zmínil při této příležitosti sbírku, v níž lidé přispěli na nákup tanku pro ukrajinskou armádu.

Ukrajinského premiéra podle jeho slov v Praze čeká desítka bilaterálních jednání, mnohá z nich o dodávkách zbraní. Šmyhal vyzdvihl jednotu evropských států v postoji vůči „zvěrstvům, která jsou páchána na Ukrajině“.

„Především bych rád poděkoval českému lidu za kolosální podporu Ukrajiny a ukrajinského lidu. Dobře víme, že nasbírali peníze, koupili tank pro Ukrajinu, podporují nás z hlediska sankcí, sankční politiky. Podporují naši snahu stát se členem Evropské unie,“ uvedl Šmyhal. Ocenil také návštěvu premiéra Fialy v Kyjevě. Šéf české vlády do ukrajinské metropole vyrazil po únorovém začátku války mezi prvními.

Mnozí lídři se vidí vůbec poprvé, ale všichni se oslovují křestními jmény, potvrdil novinářům Štěpán Černý, náměstek pro řízení Sekce pro evropské záležitosti. Jelikož hovoří většinou anglicky, není to tak úplně tykání, ale zase ani vykání – ale v jiných jazycích si tykají. Taková praxe funguje na Evropské radě. Na supersummitu to má ještě jeden význam: ne všechny země uznávají Kosovo za suverénní stát poté, co vyhlásilo nezávislost na Srbsku. Například slovenský nebo španělský premiér by takto nemohl prezidentku Osmaniovou oslovovat „paní prezidentko“. Ze stejného důvodu nemají na stolech před sebou vlaječky či své země – jen vlastní jména.

Tiskový mluvčí vlády sdílel jednu z momentek před společným focením. Premiér Petr Fiala (ODS) je zrovna zabrán do rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. 

„Na Pražském hradě zasedli k plenárnímu zasedání prezidenti a premiéři 43 evropských států. V neformální diskusi budou probírat mimo jiné otázky zajištění míru a bezpečnosti v Evropě, energetickou bezpečnost kontinentu či problematiku ochrany životního prostředí,“ informoval na twitteru Úřad vlády a přidal i fotografii ze Španělského sálu. 

Evropa dnešním summitem v Praze zakládá nový politický klub. Dělá to relativně v tichosti, nejspíš proto, že není jisté, jak dobře bude toto velmi nesourodé uskupení fungovat, píše dnes v komentáři na svém serveru americká televize CNBC.

Evropské politické společenství (EPC) může přispět k resetování vztahů EU s Británií, pošramocených nedávným brexitem, míní CNBC. „Pravda je, že nikdo ze zúčastněných v tomto procesu opravdu neví, zda EPC bude úspěšné a jak bude fungovat dál,“ citovala CNBC analytiky ze společnosti Eurasia Group. Podle nich jsou cíle i přežití tohoto uskupení velmi nejasné.

Poměrně velké pozornosti se těší turecký prezident Erdogan, který k jednomu stolu usedl s Viktorem Orbánem, ázerbájdžánským prezidentem Alijevem i arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. Erdogana doprovází turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu a za Erdoganem zašel i Emmanuel Macron.

Ukrajinský prezident Zelenskyj přes video promluvil k účastníkům jednání 44 evropských zemí v Praze, poděkoval mu šéf Evropské rady Michel.  Pražský summit je mimořádnou příležitostí k obnovení míru v Evropě, řekl Zelenskyj. Rusko podle něj hodnotově do Evropy nepatří.

„Evropské politické společenství má reálnou moc stát se evropským společenstvím míru. Naše pozice jsou nyní dost silné na to, abychom veškerou možnou moci Evropy směřovali směrem k ukončení války a zaručení trvalého míru – pro Ukrajinu, pro Evropu, pro svět,“ pronesl Zelenskyj ve videoprojevu k lídrům na Pražském hradě. Video pak zveřejnil na svém Facebooku. „Všichni teď musíme zajistit, aby byl recept na válku kompletně zablokován. Nechť je dnešek počátkem."

„Zajistíme, že Putinova válka na Ukrajině selže. Ukončíme naši závislost na ruské energii. Zrychlíme naši reakci na nelegální migraci.“ Takové body by ráda splnila britská premiérka Liz Trussová. Napsala to na twitteru a sdílala přitom fotografii z pražského supersummitu.