Supersummit v Praze: Lídři EU řešili podporu Ukrajině proti Putinovu teroru i energokrizi

Premiér Petr Fiala (ODS) poděkoval francouzskému prezidentovi za to, že s nápadem přišel a uvedl, že je hrdý na to, že se to konalo u nás v ČR i v tak kritický okamžik. 

„Není cílem nahrazovat evropské organizace a instituce, máme jich hodně. Nechtěli jsme přijímat oficiální prohlášení. Co jsme chtěli udělat je vytvořit prostor pro jednotlivé země, prostor, kde se nepřetahujeme o slovíčka. Dali jsme dohromady země, které se obvykle neshledávají,“ uvedl.

Dodal, že proběhlo několik kulatých stolů, několik jednání a summit byl smysluplný. „Naším kolektivním cílem je společně pracovat na posílení bezpečnosti a prosperity. A doufám, že to bude následovat vzájemnými akcemi. Evropské politické společenství je užitečný formát a těším se na další setkání v Kišiněve a bude následovat Španělsko a poté Velká Británie,“ informoval premiér o tom, že neformální summity budou pokračovat. 

Slovenský premiér Eduard Heger je poctěn tím, že mohl spolupořádat kulatý stůl k tématu bezpečnosti. „Energetická bezpečnost je klíčem ke stabilitě ve všech našich zemích. Nedovolíme, aby Putinův režim podkopal naši demokracii. Evropa zůstává silná a odolná společně,“ napsal na sociální síti. 

„Prioritami prezidenta je ukončení evropské závislosti na ruské energii a boj se zločineckými gangy, které obchodují s lidmi po celé Evropě. To s Emmanuelem Macronem sdílím. Je dobré, že jsme se dnes s našimi francouzskými přáteli dohodli na užší spolupráci v těchto oblastech,“ okomentovala jeden z výsledků jednání, ač neformálních, na twitteru britská premiérka Lizz Trussová. 

Svět dle prezidenta Miloše Zemana čelí riziku použití jaderných zbraní, řekl na summitu EPC. Je třeba vyslat signál, že bude následovat diplomatická i vojenská reakce.

Turecký prezident Erdogan na dnešní tiskové konferenci zdůraznil „nenahraditelnou“ roli Turecka v řešení problémů, kterým Evropa nyní čelí. Summit byl podle něj úspěšný a je dobrou ideou, ale neměl by nahradit politiku rozšiřování EU a ani narušit proces přistoupení Turecka do EU. Zmínil také, že měl trilaterální jednání s českým premiérem Petrem Fialou a prezidentkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a vyjádřil přesvědčení, že vztahy EU a Turecka se budou dále zlepšovat.

Zdroj zevnitř jednání Blesk Zprávám sdělil, že s von der Leyenovou hovořil Erdogan dokonce hodinu namísto plánovaných 30 minut. Mj. se nenaplnily obavy, že bude žádat Evropu o peníze kvůli migraci způsobené invazí na Ukrajinu - jako to dělal v migrační vlně roku 2015.

Popovídali si i předsedové Nizozemí a Velké Británie. Informoval o tom na twitteru premiér Nizozemí Mark Rutte. S Liz Trussovou probral dle svých slov podporu Ukrajině a i další kroky k posílení vztahů obou zemí. 

Novinářský sál se pomalu vyprazdňuje. Někteří reportéři zmizeli zcela, jiní pobíhají po tiskových konferencích, přesto je z rušné jízdárny nyní poměrně poklidné místo. 

Za necelou hodinu se bude konat tisková konference českého premiéra Petra Fialy (ODS), francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Účastní se také moldavská prezidentka Maia Sanduová. Start by měl být ve 21:45.

Zdroj Blesk Zpráv zevnitř jednání informuje, že se schválilo Moldavsko coby pořadatel příštího summitu EPC. Bývalá sovětská republika ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem se potýká s ruským tlakem, část území – Podněstří – ovládají proruští separatisté a působí tam oddíl ruské armády.

Prezidentka Moldavska Maia Sanduová se proto připojí k tiskové konferenci iniciátorů summitu, Petra Fialy a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Naopak ještě není ani v obrysech jasné datum - Macron by si představoval summit dvakrát do roka, česká vláda jednou za rok. Navíc se příští rok také koná na Islandu summit Rady Evropy, která - v jiné podobě - sdružuje prakticky tytéž země.

„Věříme, že i ten nejhorší mír je lepší než válka. Bohužel nadále vidíme některé členy EU, které místo spolupráce s Tureckem dávají přednost eskalaci a provokacím,“ pronesl na tiskové konferenci turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Zdůraznil roli, jakou Ankara hraje ve zprostředkování jednání mezi Ukrajinou a Ruskem – například připomněl, že Ankara přispěla k uvolnění ukrajinských přístavů a obnovení vývozu tamního obilí. Podobně je potřeba obnovit vývoz ruských hnojiv do zemí, jež ho urgentně potřebují.

Prezident Miloš Zeman dorazil mezi lídry do Španělského sálu. Na snímku, který sdílel mluvčí Hradu Jiří Ovčáček, jej můžeme vidět po boku německého kancléře Olafa Scholze a předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové. 

Summitu využil i prezident Miloš Zeman, který se během dneška setkal s premiérem Maďarska Viktorem Orbánem a následně přijal i prezidenta Srbska Aleksandara Vučiće.

„Další přátelské setkání,“ napsal k příspěvku mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. 

Prezidentka Kosova se na pražském summitu setkala u jednoho stolu také s franouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a s německým kanceléřem Olafem Scholzem. „Jsem vděčná prezidentovi a  kancléři za dnešní produktivní setkání, stejně jako za jejich podporu Kosova a jejich neochvějnou oddanost k míru a stabilitě v našem regionu!“ napsala na twitteru Vjosa Osmaniová.

Premiér Fiala na summitu jednal již i s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, diskusi byla přítomna také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Jednali jsme o vzájemných vztazích EU a Turecka, energetice a dodávkách plynu, migraci, ale samozřejmě také o řešení války na Ukrajině a roli Turecka v tomto procesu,“ uvedl Fiala.

Fiala na twitteru zveřejnil fotografii z jednání, které obdobně jako on okomentovala i předsedkyně unijní exekutivy. „Spolu s premiérem Fialou jsme měli dobré jednání s prezidentem Erdoganem. Vyměnili jsme si názory na bilaterální vztahy EU a Turecka, ruskou invazi na Ukrajinu, energetiku a migraci,“ uvedla Von der Leyenová na twitteru.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v Praze hovořil o ambicích Ukrajiny vstoupit do NATO.

První prioritou Evropy je ale nyní pomoci Ukrajině zvítězit ve válce s Ruskem, řekl novinářům belgický premiér Alexander De Croo na okraj summitu. „Naším poselstvím bylo, že naší první prioritou je pomoci Ukrajině vyhrát válku,“ uvedl De Croo. Otázce ohledně ukrajinského členství v NATO podle něj evropští státníci rozumí, nejde ale pro ně o současnou nejvyšší prioritu.

Zdroj Blesku zevnitř jednání potvrzuje, že se hovoří o Moldavsku jako potenciálním pořadateli příštího summitu Evropského politického společenství. Ale rozhodnutí ještě nepadlo.

Britská premiérka Liz Trussová na summitu ještě při nedávné kampani na funkci šéfky britských konzervativců zapochybovala, zda je Emmanuel Macron přítel, či nepřítel. Dnes v Praze volila mírnější slova. „Je to přítel,“ odvětila Trussová podle agentury Reuters na novinářský dotaz, zda se už tedy ohledně Macrona rozhodla.

„Nesmírně úzce s prezidentem Macronem a francouzskou vládou spolupracuji a hovoříme o tom, jak mohou Británie a Francie spolupracovat těsněji na stavbě dalších jaderných elektráren a zajistit, aby obě země byly v budoucnu energeticky zabezpečené,“ řekla Trussová. „Oba máme jasno v tom, že nepřítelem je Vladimir Putin,“ dodala.

A jak se pohnul den, novináři dostali i večeři. Tentokrát si mohou pochutnat na trhaném kachním mase se zelím a polentou. V nabídce bylo i hovězí maso, gnocchi a špenát. 

Kdo chtěl, mohl si také přivonět k podzimu a dát si dýňovou polévku. A večeři zakončit čokoládovým muffinem, vanilkovým pudinkem či plněnou rolkou se slaným karamelem. 

Podle švýcarského prezidenta Rusko v současnosti destabilizuje Evropu, a to „energiemi, které používá jako zbraň, a migrací,“ což jsou dle jeho slov silné zbraně. Zároveň vyzdvihl důležitost dnešního summitu, který podle něj ukázal, že Evropa nejsou pouze státy EU, a prohlásil, že summit by se určitě mohl uskutečnit i nebýt ruské agrese.

„Za trvalý mír na Kavkaze,“ tweetuje kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Snímek ho ukazuje, kterak jedná s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a lídry znepřátelených zemí Arménie a Ázerbájdžánu, premiérem Nikolem Pašinjanem a prezidentem Ilhamem Alijevem. Země spolu opakovaně válčily hlavně kvůli spornému území Náhorní Karabach.

Po potocích krve udělali v Praze krok k míru? S Erdoganem i Macronem se sešli znesváření lídři. Čtěte ZDE

„Zdá se, že údajné naděje Liz Trussové na pořádání druhého summitu Evropského politického společenství byly udušeny – české předsednictví uspořádá večer tiskovou konferenci dohromady s Moldavskem,“ tweetuje reportér France 24. „Slyšel jsem, že byli vybráni za hostitele příštího summitu.“ 

Válka na Ukrajině skončí u jednacího stolu, ale za podmínek, které si zvolí Ukrajinci, řekl Macron HN. V rozhovoru vyzval k posílení evropské obrany.

Na summitu se objevil i bývalý šéf diplomacie Lubomír Zaorálek. Ten řekl Blesk Zprávám, že by se rozhodně neměla snižovat role ČR v tom, že právě ona uspořádala první širší setkání Evropského politického společenství. „Žijeme v době, která je spíše neřádem než řádem a je nejistá a strašně křehká. Nedivím se tomu, že tolik zemí o to projevilo zájem a přijely a mluví spolu,“ konstatoval. „Témata jsou tak dramatická, jako už dlouho nebyla, takže bavme se o tom, že bude hledat svůj smysl seskupení 44 a řeknou si, jestli se takto chtějí scházet,“ dodal. 

„Pro nás je to nesmírně efektní způsob prezentace naší země. Sice říkám nemilosrdně, že jsme to nevymysleli, abychom si nic nenamlouvali, ale je to velká věc, že se to koná v Praze,“ uvedl k tomu, že jako první měl myšlenku podobného setkání na nadnárodní úrovni francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdůraznil, že Praha by měla takto velká setkání dělat častěji, protože je na to i vhodným a nádherným městem. „Neměli bychom čekat jen na to, až tu bude předsednictví,“ odtušil Zaorálek. 

Podotkl, že podobná neformální setkání mohou dokázat opravdu mnoho, a přirovnal je ke každoročnímu setkávání ministrů zahraničních věcí, kde se také vytahují věci, o kterých se chce mluvit a která daná země považuje za důležitou – ale nemusí být díky neformálnímu formátu jasně daná a předurčená k jednání. Jako úžasné mu přijde i to, že má možnost Velká Británie znovu získat klíčová spojenectví po brexitu. 

Lídři mj. diskutovali o budoucnosti summitů – zda a v jaké podobě budou následovat další. „Neměli bychom si teď pokládat otázky o institucích, nýbrž být pragmatičtí. Všichni jsme členy evropského kontinentu. Všichni se navzájem potřebujeme,“ prohlásil na tiskové konferenci švýcarský prezident Ignazio Cassis. A nyní nás všechny spojuje energetická krize.

„Moldavsko vyjádřilo přání pořádat příští summit. My jsme jim přislíbili naši podporu,“ dodal prezident neutrálního Švýcarska, které není členem EU ani NATO.

Prezidentka Moldavska se také pochlubila tím, že přijala pozvání na summit. „Připojujeme se dnes k dalším 43 evropským lídrům v Praze , abychom znovu potvrdili svůj závazek pro mír, bezpečnost a dostupnou energii,“ uvedla Maia Sanduová na twitteru.