Co nám zdražila Putinova energetická válka víc než jiným? Ekonomka popsala překvapivé dopady na Čechy
Putinovy energetické manipulace mají za následek extrémní výkyvy na světových trzích a jsou to právě ceny energií, které i v Česku táhnou už několik měsíců dvoucifernou inflaci. Za srpen u nás inflace dosáhla 17,2 procenta, průměr Evropské unie je přitom kolem deseti procent. Jestliže zdražování energií trápí všechny země EU stejnou měrou, proč u nás zdražujeme rychleji než jinde a které výrobky a potraviny zdražují nejrychleji? Nejen na to odpovídala v úterním Epicentru ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka u Světové banky, Jana Matesová.
„Země, které dříve byly za železnou oponou, mají teď vesměs vyšší inflaci než země, které nebyly za železnou oponou, čili to musí mít souvislost,“ vysvětlila na úvod bývalá poradkyně vicepremiéra ČR při prvním českém předsednictví Rady EU s tím, že v prvním pololetí inflaci přiživovala i některá rozhodnutí minulé vlády.
„Loni se nalilo do ekonomiky z veřejných rozpočtů strašně moc peněz, které už nebyly spojené s pandemií, to byly peníze na podporu spotřeby nebo spojené s předloňskými podzimními volbami, čili lidé měli našetřeno a byla taky velká chuť dohnat nakupování po té dlouhé době, kdy to vlastně nešlo,“ popsala jeden z mechanismů růstu cenové hladiny. Výrobci a prodejci zkouší zvyšovat ceny, podle toho, kolik toho spotřebitel vydrží: „Vidíme to na cenách oblečení, na cenách elektroniky a vidíme to i na potravinách. Ty stejné řetězce na Západě navyšují ceny pomaleji než u nás, protože český spotřebitel jim to dovolil a západní spotřebitel ne.“
„Vydržte, slevy přijdou!"
Zajímavé je podle Jany Matesové, které výrobky zdražují u nás více než na Západě: „Byť se třeba prodávají v obchodech stejných řetězců, tak například máslo, tam je obrovský rozdíl proti západním zemím (…). Čokoláda rostla snad nejrychleji v celé Evropské unii, mléčné výrobky, tam jsme taky na prvních místech, co do rychlosti růstu cen, no a pak oblečení, kterému na Západě ceny v průměru nerostly vůbec nebo o nějaké jedno procento a u nás o 20.“ Dalším příkladem je i elektronika, jejíž ceny zůstaly v západních zemích víceméně na stejné úrovni a u nás to podle jejích slov „výrobci stále zkoušejí“.
„Samozřejmě u potravin tam nakonec výrobci musejí prodat nebo je musí dát potravinovým bankám, protože podléhají zkáze. U oděvů buď budou úplně likvidovat, pálit to oblečení, anebo se časem dostane do slev. Letos skoro nebyly. Ale vydržte lidé! Vydržte, ty slevy taky přijdou,“ řekla v závěru pořadu Epicentrum ekonomka Jana Matesová.
Nesvádějte všechno na válku! Asi je pravda, že výrobci a hlavně prodejci tak razantně zdražují, protože jim to spotřebitel dovolí.Nevadí mě, že zdražuje čokolàda, tu k životu nepotřebuji, že zdražuje oblečení o 20 procent a na zàpadě nezdražilo vůbec. Jsem starší a bez nového oblečení se nějaký čas minu. Horší to mají rodiny, kde jsou děti, které rostou a nové oblečení potřebují.Rodiče si i připlatí za obědy ve škole a hlavně za nájmy. Hodně mě vadí zdražování potravin. Máslo stojí 60 kč, 10 vajec 52 i 54 kč,mouka přes 20 kč, mléčné výrobky - sýry a hlavně jogurty! Už jsem si v obchodě všimla, že u těchto výrobků se snižuje datum spotřeby, protože je lidé méně kupují. 0 ceně masa už raději pomlčím .Ať se obch.řetězce u nás tím drahým,skoro prošlým zbožím zalknou a vyhodí je třeba na skládku! Pana premiéra a vládu to netíží, protože mají oproti nám mnohem vyšší výdělky.