Síkela o energetické válce s Putinem: Situace je dramatická, nesmíme stáhnout sankce proti Moskvě

WELT: Pane Síkelo, minulou neděli vyšly ve Vaší zemi do ulic desetitisíce lidí, aby protestovali proti vysokým cenám energií a za zrušení sankcí vůči Rusku. Vaše vláda v současnosti předsedá Evropské unii, musíte tedy sledovat i situaci v Evropě. Bojíte se, že by v Evropě s nadcházející zimou mohlo přijít víc takových protestů, jako nyní v Praze?

Síkela: Ano, dělám si velké starosti. Nebudeme si nic nalhávat, situace je dramatická. Demonstrace v Praze byla sice organizována extremisty – komunisty, covid lháři a proruskými silami – zároveň tam však byli i normální lidé, kteří mají prostě jen strach z nejisté budoucnosti. To musíme brát vážně a evropské vlády musí problémy těchto lidí řešit.

Obavy z tuhé zimy: Zkrotí v Bruselu drahotu, přijde strop na ceny energií? A co prosazují sousedi ČR

Welt: Spousta věcí však ukazuje, že nezávisle na tom, jak silně stát zasahuje, se bude muset široká část společnosti omezit.

Síkela: To je pravda – a my musíme vysvětlit, proč to tak je. V Evropě je válka. Střílí se na Ukrajině, ale zasaženi jsme i my. Používáme hospodářské zbraně, sankce. Ty by měly bolet a Rusko donutit se na Ukrajině stáhnout. Moskva nám odpovídá tím, že využívá energie jako zbraň.

Rusko se již v uplynulém roce připravilo na hospodářskou válku s námi tím, že nenaplnilo zásobníky plynu v Evropě. Skrze manipulování trhu pak teď Rusko žene cenu nahoru. V kombinaci se suchem v Evropě a tím, že polovina francouzských atomových elektráren nevyrábí žádnou elektřinu, je to velmi znepokojující. Víte, rozhodující bitva se povede tuto zimu. Rusku se nedaří dobře, sankce působí. Ale Kreml sází na to, že naše obyvatelstvo již v zimě nebude připravené na to, držet nastavený kurz, a my budeme donuceni sankce stáhnout. To se nesmí stát.

WELT: A kdyby se to přece stalo?

Síkela: Pokud selžeme, tak získají vliv proruské síly. Pak budeme mít příští rok v Evropě celou řadu proruských vlád, které budou připraveny Ukrajinu donutit k masivním ústupkům, a které budou létat pro levný plyn do Moskvy. To by byl konec společného postupu EU – a tím i existenční nebezpečí pro nás. Připomínám jen, že protesty v Praze byly explicitně mířené i proti EU a NATO.

Tyto nálady jsou pak dále rozdmýchávány ze strany Kremlu věrných stran a médií. Musíme si připustit, že Rusko je se svojí hybridní válkou úspěšné. Rusko šíří za pomoci dezinformací strach, kterého pak dále využívají populisté a extremisté – které pak opět pro své účely využívá Rusko. Pracují společně v takové symbióze.

Brusel musí reagovat rychleji, měli bychom povolit u emisních povolenek

WELT: Co navrhujete proto, aby Evropané zimu dobře zvládli?

Síkela: Myslím, že i úředníci v Bruselu budou muset být aktivní – doufám, že toto vyjádření nevezmete špatně. Musíme reagovat rychleji, musíme lidem sdělovat, že to bude těžké, ale že to dohromady zvládneme, a že EU a evropské vlády dělají všechno, ale doopravdy všechno proto, abychom tyto problémy zmírnily.

Musíme dělat vše proto, aby se evropské hospodářství nezhroutilo, musíme zajistit dodávky proudu a likviditu. Musíme reagovat, když ceny plynu vyženou nahoru ceny elektřiny. Zároveň musíme jednat fiskálně odpovědně a členové EU si musí navzájem pomáhat, protože menší ekonomiky jsou zranitelnější než ty velké.

EU shodu u zastropování cen ruského plynu nenašla. Síkela a Fiala hájí jednání v Bruselu, Havlíček kritizuje

WELT: Největší ekonomika Evropy se však ukazuje hodně zranitelnou. Různé vlády udělaly za dlouhé roky Německo na Rusku závislé. Vypadá to, jako kdyby tím bylo německé jednací pole omezené. V zahraničí pak podrážděně sledují to, že se vláda v době ekonomické krize nedokáže dohodnout na prodloužení fungování jaderných elektráren. Jak hodnotíte tuto politiku Vy?

Síkela: Válečné časy vyžadují mimořádná opatření. Když cítím tlak v kotli, musím udělat vše proto, abych tomu tlaku ulevil. Já jsem v tomto možná trochu pragmatičtější, než někteří z mých kolegů. Rozumím tomu, že člověk musí brát ohledy na zásady svých voličů, ale ještě jednou: je válka.

V této situaci musíme dělat, co můžeme. Tím myslím částečně i emisní povolenky. Možná bychom měli na rok připustit jisté odchylky. Nejde o to, upustit od našich klimatických cílů. Ale někdy se sám sebe ptám, o čem to vlastně v Evropě diskutujeme, když Rusko pálí plyn jen pro to, aby se k nám nedostal.

V Nizozemsku otevřeli nový terminál na zemní plyn. Fiala: Pokryje třetinu roční spotřeby ČR

Jsme silnější, situace se zlepší

WELT: Přesně kvůli takovýmto věcem, jako je vydírání plynem, to často vypadá, jako kdyby držel Vladimir Putin v ruce všechny trumfy a Evropané na něj pouze reagovali. Přitom jste ale řekl, že sankce fungují. Jak silné nebo slabé je Rusko?

Síkela: Historická zkušenost ukazuje, že nedemokratické, autoritářské systémy zvládají chudobu či hlad dobře. Nasadí policii či armádu, aby potlačily odpor obyvatelstva. Kuba či Severní Korea vydržely pod sankcemi velmi dlouho.

Na vlastním obyvatelstvu jim nebo Putinově režimu nezáleží. Demokracie pociťují pokles kvality života jinak. V našich svobodných společnostech připouštíme určitý konflikt, z toho žijeme, ale může se z toho určitě stát problém. Na to sází Putin tuto zimu. Moc víc však udělat nemůže. Jsme silnější, musíme mu to jen ukázat.

WELT: Co přijde po této zimě? Budou další sankce vůči Rusku?

Síkela: To je určitě možné. Jde mi ale především o to, abychom se stali plně nezávislými na ruských surovinách. Víte, na světě je dost zásob. Jedná se o problém nabídky a poptávky a infrastruktury. Až budou oba tyto problémy pro nás Evropany vyřešeny, tak se situace opět stabilizuje.