Pátek 24. května 2024
Svátek slaví Jana, zítra Viola
Oblačno, bouřka 20°C

Obavy z tuhé zimy: Zkrotí v Bruselu drahotu, přijde strop na ceny energií? A co prosazují sousedi ČR

  • Autor: David Navrátil,ČTK,Tomáš Belica - 
    9. 9. 2022
    05:15

    Co stát, to vlastní návrh, jak brutální ceny energií zkrotit. A tak se v pátek v Bruselu, kde se na mimořádném jednání schází ministři zodpovědní za energetiku, očekává hlasitá výměna názorů. Český šéf rezortu průmyslu Jozef Síkela (55, za STAN) ale uklidňuje, že i když se sedmadvacítka nakonec neshodne, v záloze je připraveno záchranné opatření pro české občany.

    V pátek se odehraje mimořádné jednání Rady EU v Bruselu, které kvůli vysokým cenám energií svolal český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Rostoucí ceny energií totiž zasáhly celou Evropu a se zimou na obzoru se problém stává stále palčivějším. Energie se tak řeší jak v národních parlamentech, tak na evropské úrovni. Jaká opatření však zavádějí naši sousedi? A co se u nich nyní nejvíce řeší? A jaká je šance na shodu v Bruselu?

  • 1.Zastropují ceny?

    Některé státy, jako např. Španělsko a Portugalsko, na nic nečekaly a už od července stropují ceny energií, aby dopady na spotřebitele nebyly tak devastující. To má ovšem své »ale«:

    „Jakmile stanovíte strop pro zákazníka, tak on vlastně necítí tu situaci, že cena elektřiny stále zdražuje a může spotřebovávat energie stále stejně,“ řekl Blesku hlavní ekonom CFG Vladimír Pikora. Vedle toho mají ministři řešit i to, jak se popasovat s výpadky dodávek ruského plynu.

    Jedním z cílů by mohla být unijní shoda na zastropování cen ruského plynu. Přesně tento postup hodlá šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová (63) navrhnout.

    Síkelovy návrhy

    Ministr Síkela ale uvedl, že tento bod z jednání se Česko pokusí vyjmout. „Jde spíše o další variantu sankcí vůči Rusku než o aktuální řešení energetické krize v Evropě,“ vysvětlil Síkela. Může ale jít také o obavy z reakce Moskvy. Kreml už totiž dříve pohrozil, že když EU nasadí strop na její plyn, s dodávkami přestane úplně.

    Jako body k jednání ministrů chce Síkela navrhnout daňové změny pro výrobce a distributory energií, omezení prodejů emisních povolenek, či oddělení cen elektřiny a plynu. Ceny elektřiny by se pak podle jeho odhadu mohly snížit na úroveň asi 200 až 400 eur za megawatthodinu ze současných zhruba 570 eur. Naopak v případě plynu by ceny nejspíš zůstaly na podobné úrovni jako nyní. Na jednání pak nepochybně zazní také návrh na povinné omezení spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách.

    Video  Síkela pro Blesk: Nízké ceny energií jsou navždy pryč! Nezaspali jsme a máme plán  - Pavlína Horáková, Lukáš Červený
    Video se připravuje ...

  • 2.Dojde na dohodu?

    EK navrhuje zastropovat ceny u některých levnějších zdrojů energií, jako jsou například jaderné elektrárny. Pro reformu trhu s elektřinou se v pondělí vyjádřila von der Leyenová, nakloněny jsou tomu i Belgie, Rakousko nebo Německo. Jak už totiž i nejvyšší hlavouni v Bruselu přiznávají, trh s energiemi se vymkl kontrole.

    Stropy pro různé zdroje energií a různé typy elektráren jsou nejschůdnější i podle Pikory. „Německo je největší hráč v Evropě, takže myslím, že to protlačí. Otázkou je, jestli to protlačí hned, ještě v září, nebo jestli se na finálním verdiktu budou muset shodovat víc měsíců,“ říká ekonom.

    Co když dohoda nebude?

    Pak má kabinet připraveno čistě národní řešení. „Mohu potvrdit, že probíhají jednání a připravují se opatření na zajištění stability cen energií v České republice pro všechny konečné uživatele, jak pro domácnosti, tak firmy, tak veřejný sektor,“ řekl Síkela.

    Jak na výsledek bruselského jednání zareagují trhy? „Lze předpokládat, že trhy zareagují a ceny poklesnou. Naopak v případě neshody by šly ceny nahoru,“ odhaduje ekonom Pikora.

  • 3.Jak bude vypadat česká cesta?

    Ke konci srpna kabinet schválil tzv. úsporný tarif, který má domácnostem pomoci s vysokými cenami. Stát jim přispěje podle tarifů a spotřeby od 10 tisíc do zhruba 18 tisíc korun. Letos by měla pomoc pro domácnosti činit zhruba 4 tisíce. Opatření má platit od příštího měsíce až do konce roku 2023, zároveň lidem nebudou účtovány poplatky za obnovitelné zdroje.

    Variantou i český strop

    Ve hře je například i český strop na ceny energií pro domácnosti i firmy. Poradce premiéra Petra Fialy (58, ODS) Jakub Kajzler řekl Právu, že cena kilowatthodiny elektřiny by mohla být na úrovni šesti až deseti korun. Pro srovnání:

    Loni touto dobou se kilowatthodina pro domácnosti pohybovala kolem 5,80 Kč, nyní to může být i přes 15. Zkrátka by neměli přijít ani podnikatelé. Ministerstvo průmyslu navrhuje kompenzovat fi rmy, kterým kvůli energiím výrazně klesla ziskovost. Dotování domácností i firem ale bude pravděpodobně hodně drahá záležitost.

    Pikora: Nevíme, kde cena elektřiny skončí

    Jak moc? „To je právě to, že to se říct nedá, protože nevíme, kde cena elektřiny skončí,“ říká Vladimír Pikora a dodává: „Ve chvíli, kdy nastane situace, že tu nebude plyn dlouhodobě, bude cena elektřiny enormní.“

    Vysoké ceny energií pochopitelně doléhají na veřejné instituce, jako jsou školy, nemocnice a samosprávy. Pro tyto případy ministr Síkela chystá koncept tzv. státního obchodníka s energiemi, který by jim a dalším institucím měl dodávat energie za regulované, tedy mírnější ceny.

    Ministr financí Zbyněk Stanjura (58, ODS) řekl Hospodářským novinám, že stát už požádal o licenci na obchodování s elektřinou a plynem pro společnost Prisko, jejímž je vlastníkem.

  • 4.Němci řeší atomové elektrárny, vláda přispěje důchodcům i studentům

    Potíže však řeší po svém již i sousedi Česka. A rozhdně to není v klidu a bez emocí. V německém Bundestagu se ve středu strhla hádka, když šéf CDU a lídr opozice Fridrich Merz vyzval vládu v reakci na její plán, nechat dvě ze tří zbývajících atomových elektráren do dubna roku 2023 pouze v záloze a třetí do konce roku 2022 kompletně odstavit, ať „zastaví tento nesmysl.“

    CDU požaduje, aby všechny tři elektrárny zůstaly vzhledem k současné situace i nadále v provozu. „Nemá smysl v současnosti mluvit o záloze, stand-by provozu či něčem podobném“ řekl k tomu nedávno Merz poslancům své strany. Podle něj by měly tyto elektrárny běžet na plný provoz a zůstat v síti další tři nebo čtyři roky, než současná krize pomine.

    Zástupce vládní koalice, vicekancléř a ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck však nedávno prodloužení lhůty, ve které mají být jaderné elektrárny odstaveny, odmítnul s tím, že atomová energie je velmi riziková a že z ní pocházející radioaktivní odpad neblaze zatíží budoucí generace.

    „Paušální prodloužení fungování by proto i s ohledem na bezpečnostní situaci elektráren nebylo rozumné.“ V Bundestagu pak kancléř Olaf Scholz Merovu kritiku odrazil s tím, že Merz „rozděluje společnost“ a že by neměl Němce podceňovat. Podle Scholze se bude určitě jednat o „zimu výzev“, ale Německo je na ni dobře připravené. Scholz také CDU zkritizoval za to, že bývalá kancléřka za tuto stranu Angela Merkelová a její vláda roky bránily stavbě obnovitelných zdrojů, což Německu „dodnes škodí.“

    Scholzova vláda také minulý týden zveřejnila nový balík opatření v hodnotě 65 miliard euro (1,6 bilionu korun), který chce zaplatit daní z příjmů výrobců elektřiny. Scholz řekl, že výrobci elektřiny, kteří nejsou závislí na cenách plynu, mají díky rostoucí ceně elektřiny nepřiměřené zisky, a že Německo minimálně část těchto zisků silně zdaní. Část uvolněných  peněz půjde na jednorázové příspěvky, důchodci tak dostanou 300 euro a studenti o 100 euro méně. Vláda zároveň zvýší příspěvky na dítě, upraví podmínky příspěvku na bydlení tak, aby na něj dosáhly 2 miliony lidí místo současných 640 tisíc, a prodlouží platnost levného, celoněmeckého lístku na hromadnou dopravu, který byl zaveden na začátku léta. „Zimu zvládneme“ prohlásil k tomu německý kancléř na tiskové konferenci, na které balík opatření oznámil.

  • 5.Polsku zvažuje vlastní zmrazení cen elektřiny

    Polský premiér Mateusz Marowiecki v posledních dnes připustil zmražení cen elektřiny. Nejednalo by se však o plošné zmražení, nýbrž jen pro potřebné. „Jsou lidé, kteří jsou movitější, mají větší domy nebo si prostě mohou dovolit používat elektřinu, aniž by šetřili“ uvedl k tomu Morawiecki v rozhovoru pro Polský rozhlas s tím, že tito lidé by platili více, protože by se jich zmražení cen netýkalo.

    V nedávném telefonickém rozhovoru s americkou viceprezidentskou Kamalou Harrisovou Morawiecki také zmínil, že Polsko silně zvažuje možnost nukleární energie.

    Kancelář polského premiéra po hovoru zveřejnila prohlášení, ve které mimo jiné stálo: „Hlavním tématem konverzace byly problémy v globálním ekonomickém sektoru, které mají přímý vliv na ekonomiku mnoha zemí. Hledání nových zdrojů energie se stalo nezbytným, stejně jako vývoj mimo jiné jaderné energie v zemích jako například Polsko.“ Americká viceprezidentka mu na to měla říct, že americká strana je připravena sdílet svoji expertízu v tomto odvětví.

    Polský premiér také ve středu na Ekonomickém fóru v Karpaczi, kterého se zúčastnil i český premiér Petr Fiala, zkritizoval Evropskou unii s tím, že její rozhodování je příliš pomalé a že slouží převážně těm největším a nejdůležitějším zemím.

    Fiala pak na stejném místě prohlásil, že „Česko a Polsko obnovily spolupráci na přípravě plynovodu Stork II, který by propojil obě země.“ Fiala již dříve kritizoval bývalou vládu za to, že daný projekt neviděla jako prioritu a neprojevila dostatečnou snahu jej prosadit. Podle informací Respektu je však situace o něco složitější, protože zatím nebylo podepsáno nic, co by stavbu plynovodu zaručovalo, a v současnosti se tak jedná pouze o sliby a slova spíš než o pevně dané plány.

  • 6.Rakousko bude přispívat na elektřinu

    V Rakousku oznámila ve středu vláda dlouho očekávaná opatření. Podle nově nastaveného modelu bude vláda přispívat až 30 centů (7,4 koruny) na kilowatthodinu. Příspěvek bude vyplácen nad rámec 10 centů (2,5 koruny) za kilowatthodinu, což vláda vzala jako předkrizovou cenu, a to až do spotřeby 2900/kWh za rok.

    Pokud by tak například domácnost za elektřinu platila 40 centů za kilowatthodinu a měla roční spotřebu pod 2900/kWh, zaplatí pouze čtvrtinu celkové částky.

    Pokud by však daná cena přesáhla 40 centů, zaplatí vše navíc opět koncový spotřebitel – pokud by tak například cena za kWh byla 60 centů, bude spotřebitel platit 30 a 30 mu přispěje stát. Na daný příspěvek spotřebitel budou mít spotřebitelé také nárok pouze do spotřeby 2900/kWh za rok, každou kilowatthodinu nad tento rámec si tak již zaplatí spotřebitel celou. Toto zastropování bude platit od prosince až do poloviny roku 2024, kdy vláda doufá, že krize pomine, a celkové náklady se podle odhadů vyšplhají na tři až čtyři miliardy euro.

    Opoziční sociální demokraté vládu kritizují, protože podle nich přišlo opatření „samozřejmě příliš pozdě.“ Jedná se podle nich pouze o polovičaté řešení a tvrdí, že vláda by měla hledat řešení společně s opozicí, dělá ale přesný opak.

    Podle pravicové Svobodné strany Rakouska pak přišlo opatření o rok později, než přijít mělo, a jedná se o „nejkomplikovanější řešení, které mohlo být nalezeno.“ Zároveň pak její předseda Herbert Kickl znovu vyzval ke zrušení sankcí vůči Rusku a prohlásil, že se strana chystá proti vládě a jejím opatřením protestovat nejen v parlamentu, ale „i na straně obyvatelstva v ulicích.“ Vláda kritiku odmítla s tím, že pomáhá „rychle, účinně a cíleně.“

  • 7.Slováky vedle energokrize trápí i vládní krize

    Slovensko v posledních týdnech prochází vládní krizí, kdy si strana SaS Richarda Sulíka si snažila vynutit demisi ministra financí a šéfa nejsilnější parlamentní strany OĽANO Igora Matoviče. Ten sice dva roky zpátky vyhrál volby, ale jeho preference kvůli jeho nestandardnímu a konfrontačnímu stylu politiky klesaly a nyní se jedná o nejméně populárního politika na Slovensku, kdy mu nedůvěřuje skoro 90 % obyvatel. Ten však podat demisi odmítnul, což vedlo k rezignaci ministrů za SaS a odchodu z vlády, která tak bude dále pokračovat jako menšinová.

    Jedním z ministrů, kteří minulý týden podali demisi, byl i ministr hospodářství Richard Sulík. Energetická krize tak v posledních týdnech nebyla prioritním tématem a Slovensko své řešení teprve chystá. Komentátor slovenského Denníku N Martin Šimečka k tomu v rozhovoru pro ČT24 řekl, že ohledně řešení této krize se „zatím nestalo fakticky vůbec nic.“

    Slovensko se však zároveň již v únoru dohodlo s největším výrobcem elektřiny v zemi, společností Slovenské elektrárne na tom, že firma dodá slovenským domácnostem elektřinu výrazně pod současnou cenou. Toto zastropování však platí pouze na 85 % dřívější spotřeby – pokud tak domácnosti neušetří 15 % své loňské spotřeby, budou za zbytek platit již plnou, výrazně vyšší cenu. Podle Denníku N tak náklady na energie slovenským domácnostem i tak výrazně stoupnou, a to až na dvojnásobek.

    Minulý týden také proběhlo mimořádné zasedání vlády, na kterém se energie řešily. Podle státního tajemníka ministerstva hospodářství Karola Galeka zvažuje Bratislava zastropování cen elektřiny i plynu i pro podniky.

    Galek dále uvedl, že Slovensko bude usilovat o to, aby mohlo náklady na zastropování cen platit z nevyčerpaných peněz z evropských fondech a odhadl, že domácnosti si za plyn připlatí 30 až 40 procent. „Někomu se to může zdát příliš, cena na trzích ale stoupla 12 až 15násobně" řekl.

Jirik-ta ( 10. září 2022 18:47 )

Jirik-ta ( 10. září 2022 18:46 )

Jirik-ta ( 10. září 2022 18:46 )

nesvéprávný pitomci

Jaryn19 ( 9. září 2022 17:49 )

ten kontejner, co objednala Jermanová? To byla pěkná ostuda, Němci nic nezabavili, český chaos. Kdo ukradl roušky byla naše celní správa, ukradli ji Italům....

Jaryn19 ( 9. září 2022 17:41 )

Rakousko dováží 10-15% elektřiny, když byla levná, tak to využili. Zase mají poměrně dost přečerpávacích vodních elektráren, kam skladují energii z větrníků, takže využívají levné elektřiny k provozu přečerpávacích vodních elektráren. Mít plný výkon elektrárny do minuty, jak to umí Dalešice, to je velmi lákavé. Lepší než to rvát do baterie, která je méně spolehlivá než přehrada

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa