Šéf ruské armády Gerasimov je na Ukrajině. Kdo je to? Generál Šedivý o něm má pochybnosti
Největší »šajba« ruských ozbrojených sil, generál Valerij Gerasimov (66), prý převzal velení operací na Donbase. Jeho úkolem je do 9. května – ruského výročí konce 2. světové války – plně ovládnout separatistický region.
Podle ukrajinského portálu Defence Express Gerasimov osobně přijel do ukrajinského Izjumu, aby převzal velení ruských vojsk v Donbasu. Portál poukázal na to, že generál by měl vzhledem ke své funkci řídit operace strategického významu. Přípravy na vojenskou přehlídku v Moskvě jsou totiž v plném proudu a ruský imperátor Vladimir Putin (69) potřebuje prezentovat Rusům výsledky ze své tzv. speciální vojenské operace.
V ní, alespoň podle Kyjeva, Rusko dosud ztratilo 22 tisíc vojáků. Údajný příjezd Gerasimova na polní velitelská stanoviště podle Defence Express naznačuje, že nedávné jmenování generála Alexandra Dvornikova (60) velitelem ruských sil na Ukrajině nezlepšilo situaci s koordinací a řízením jednotek na bojišti, což je velkou slabinou kremelských sil.
Kdo je Gerasimov?
- Rodák z tatarstánské Kazaně začal kariéru v armádě v roce 1976. V armádní hierarchii se postupně vypracoval až na generála. Šéfem generálního štábu ho Putin jmenoval v roce 2012.
- V roce 2013 zformuloval ve vojenském časopise koncepci nelineárních neboli hybridních válek. Hlavní myšlenkou článku je skutečnost, že hranice mezí mírem a válkou se stírají a někdy není zřejmé, zda válka probíhá, nebo ne.
- V reakci na ruskou anexi Krymu na něj v dubnu 2014 Evropská unie uvalila sankce.
- Investigativní web Bellingcat připisuje Gerasimovovi odpovědnost za přepravu systému protivzdušné obrany Buk na území Ukrajinou nekontrolovaného Donbasu a za odpálení rakety, která v červenci 2014 sestřelila malajsijský letoun. Při tragédii zahynulo všech 298 lidí na palubě.
- 25. února 2022 v souvislosti se vstupem ruských jednotek na Ukrajinu přidaly Gerasimova na sankční seznam také Spojené státy.
Polsko pracuje na dohodě o dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států na Slovensko a Ukrajinu. Dnes o tom napsala agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Tyto informace potvrdilo polské ministerstvo energetiky. Reuters poznamenal, že ujednání dále prohloubí vazby Evropské unie na americké energetické zdroje.
„Pracujeme s našimi partnery - Američany, Slováky, Ukrajinci - na možnostech dovážet americký plyn s cílem podpořit energetickou bezpečnost v regionu,“ uvedlo polské ministerstvo energetiky. Podle Reuters se očekává, že společné prohlášení o dovozu LNG zúčastněné strany oznámí později tento týden po jednání na transatlantické energetické konferenci. „Poté by následovaly diskuze o podmínkách dodávek na Slovensko,“ citovala agentura svůj zdroj.
Evropská unie dnes vyzvala Rusko, aby přestalo používat jaderné hrozby, a varovala všechny zúčastněné aktéry před kroky, které by mohly zažehnout nové závody ve zbrojení. Informovala o tom agentura Reuters. Brusel se tak vyjádřil v době, kdy jaderné velmoci začínají zmiňovat možnost testů svých jaderných zbraní. „EU vyzývá Rusko, aby se zdrželo jaderných hrozeb, a všechny aktéry, aby se vystříhali kroků, které by mohly spustit nové závody ve zbrojení,“ cituje agentura vyjádření mluvčího Evropské komise.
Několik politiků strany Alternativa pro Německo (AfD) se v nadcházejícím týdnu chystá na návštěvu Ruska. Cestu, jejíž součástí je mezinárodní konference uskupení rozvojových ekonomik BRICS v Soči, strana zdůvodňuje nezbytností zintenzivnit vztahy s Moskvou, informovala dnes agentura DPA. AfD, kterou německá kontrarozvědka označila za prokazatelně pravicově extremistickou, je nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu.
Do Soči se chystají poslanci Spolkového sněmu Steffen Kotré a Rainer Rothfuss. Kotré byl v minulém volebním období předsedou parlamentní skupiny, která měla na starosti vztahy s Českem, Slovenskem a Maďarskem. Na konferenci, která se bude věnovat vztahu BRICS a Evropy, vystoupí Rothfuss s přednáškou. Kromě nich podle agentury DPA pojede do Ruska také předseda saské organizace AfD Jörg Urban a pravděpodobně i europoslanec AfD Hans Neuhoff.
Generál Jiří Šedivý: Dobrá reklama, výsledky pochybné
Pokud jsou informace pravdivé, co Rusové vysláním Gerasimova na Ukrajinu sledují?
„Mohl tam přijet na inspekci, přesvědčit se a debatovat s veliteli přímo na místě. Nemyslím si ale, že by Gerasimov, jak to napsali Ukrajinci, převzal řízení té operace. To není jeho role.“
Co se o jeho osobě ví? Vyčnívá něčím?
„Myslím si, že je to takový klasický ruský generál, který prošel vojenskou kariérou. Je také považován za otce konceptu hybridní války, byť ho přímo nevymyslel. Byl ale schopen zformulovat ty myšlenky do krátkého projevu. De facto se říká, že pochopil podstatu hybridní války a také ji začal realizovat.“
V čele generálního štábu stojí už skoro 10 let. Jak armádu proměnil?
„Myslím si, že ji moc neproměnil… Veřejné mínění se mu povedlo vcelku dobře, ale realita, jak ji vidíme v současné době, je úplně jiná. Ano, asi nějak tu armádu posunul vpřed, ale určitě ne v takovém rozsahu a s takovým úspěchem, jak se předpokládalo.“
V Moskvě už probíhají přípravy na vojenskou přehlídku 9. května. Co na ní budou prezentovat?
„Myslím si, že budou prezentovat úspěšný postup na Donbase – tedy pochopitelně o tom mám pochybnosti. Budou prezentovat Mariupol a postup na Cherson. Nemají možnost tam říct nic jiného, než že ovládli nějaká území a plus že zničili infrastrukturu a pokračují v demilitarizaci Ukrajiny. Něco takového tam vymyslí.“
9. květen: Den všeruské mobilizace?
Co se chystá na výročí konce Velké vlastenecké války 9. května v Moskvě? Podle bezpečnostního experta Michala Smetany z Univerzity Karlovy je ve hře několik variant. „Pokud by se Rusku podařilo do té doby dosáhnout smysluplných teritoriálních zisků v Donbase, což je možné, ale zdaleka ne jisté, může být oznámeno splnění ruských cílů,“ říká Smetana. Politické plus pro Putina by mohlo být i dobytí Mariupolu nebo vyhlášení tzv. Chersonské republiky.
Pokud by se ale Moskvě nedařilo, může podle Smetany dojít i k celonárodní mobilizaci. „Pro Rusko by se tím vyřešil problém s nedostatkem mužů. Nemá už odkud brát a potřebuje rezervisty. Ale má to svá rizika, protože je to politický krok, který nechtěl Kreml udělat. V ruském podání je to zatím omezená operace a tento krok by znamenal vyhlášení války. Pokud by k něčemu takovému došlo, těžko už by mohlo být cílem jen »osvobození« Donbasu,“ uzavírá Smetana.
