Čtvrtek 8. června 2023
Svátek slaví Medard, zítra Stanislava
Oblačno, bouřka 21°C

Rozdělit plyn jako vakcíny a méně vytápět?! Niedermayer nastínil scénář při odstřižení Evropy

Autor: jt, ČTK - 
29. dubna 2022
05:10

Solidarita mezi zeměmi, jako byla v době covidu při nedostatku vakcín. Tak by se Evropská unie měla zachovat i v případě, pokud Kreml utáhne plynové kohouty. Neruský plyn by se tak mohl dostat i na Slovensko!

Scénář možného vývoje představil europoslanec Luděk Niedermayer (56, TOP 09) na dvoudenním pražském zasedání zástupců europoslanců Evropské lidové strany (EPP).

„Odhady říkají, že pokud by Vladimir Putin odstřihl Evropu o ruský plyn, tak v celé EU nám dohromady bude chybět 10 až 15 procent,“ řekl europoslanec Blesku, podle kterého evropské státy v posledních letech enormně zainventovaly do infrastruktury tak, že plyn nemusí proudit z východu na západ, ale může téct i opačným směrem.

„Tím bychom mohli maximalizovat dodávky neruského plynu a rozdělovat ho podobně jako v případě vakcín proti koronaviru tak, že by se dostal i na pomyslný konec trubky například na Slovensku,“ uvedl.

Méně vytápět

Podle něj jde hlavně o to, aby v případě nedostatku plynu v některých státech nemusely průmyslové podniky utlumovat výrobu, zatímco v zemích, kde bude plynu dostatek, by jejich konkurenti získali jejich zákazníky. A kde hledat úspory?

Podle Niedermayera je může najít každý u sebe. „Obrovské úspory jsou i v případě, pokud budeme trošku méně vytápět a v případě ropy jezdit pomaleji po dálnici. Potom by nešlo o žádné velké drama,“ myslí si europoslanec s tím, že v plynové krizi by měl lidem pomoct i stát. A to nejenom těm nejchudším. „Část podpory by měla být směřována i na střední vrstvy,“ uzavřel pro Blesk.

23:13
7. 6. 2023

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním spojeným. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

23:09
7. 6. 2023

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve svém večerním proslovu vyjádřil k následkům katastrofálního protržení Kachovské přehrady způsobeného ruským útokem. 

„Situace v okupované části Chersonské oblasti je naprosto katastrofální. Okupanti prostě nechali lidi v těchto hrozných podmínkách. Bez záchrany, bez vody, jen na střechách v zaplavených obcích. A to je další záměrný zločin Ruska: poté, co teroristický stát způsobí katastrofu, maximalizuje i škody z ní. Nyní potřebujeme jasnou a rychlou reakci světa na to, co se děje. Nelze ani s jistotou stanovit, kolik lidí na dočasně okupovaném území Chersonské oblasti může zemřít bez záchrany, bez pitné vody, bez potravin, bez lékařské péče. Naše armáda a speciální služby zachraňují lidi, jak je to jen možné, navzdory ostřelování,“ uvedl.

22:36
7. 6. 2023

Jevhen Ryščuk, exilový starosta Ruskem okupovaného města Oleshky v Chersonské oblasti, informoval o prvních obětech protržení přehrady Kachovka. Podle posledních informací se v oblasti utopili tři lidé.

Zobrazit celý online

EPP se přitom na zasedání frakce shodla, že by měla prosazovat jednotný a solidární postoj EU proti ruské agresi vůči Ukrajině. EPP podle europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) bude prosazovat, aby Ukrajina získala co nejdříve postavení kandidátské země EU.

„Stojíme za tím, aby Ukrajina dostala co nejdříve kandidátský status,“ prohlásila Šojdrová. Podle ní EU musí podporou unijních zemědělců zajistit také svou potravinovou bezpečnost kvůli výpadku ukrajinské produkce.

Předseda frakce Polák Jan Olbrycht doufá, že se Rusku nepodaří rozdělit jednotu unie například tím, že některým zemím jako Polsku a Bulharsku zablokuje dodávky plynu, a jiným ne.

EPP je největší ze sedmi politických skupin v současném Evropském parlamentu. Z jeho 704 členů sdružuje 187 europoslanců především za pravicově orientované konzervativní a křesťanskodemokratické strany. Za Česko jsou v EPP europoslanci TOP 09 a KDU-ČSL.

Video  Plán Česka při odstavení dodávek plynu  - Videohub
Video se připravuje ...

tom999 ( 30. dubna 2022 10:59 )

Rozdíly v délce života ve světě
Češi se dnes dožívají 76,2 roku, Češky 82,1 roku. Se šestiletou propastí mezi muži a ženami patří Česko k zemím s nadprůměrným rozdílem ve střední délce dožití. Nejvyšší rozdíl – přes 11 let – je v Rusku, nejnižší v zemích subsaharské Afriky. U nich je ale příčinou kratší délka života mužů i žen, „optimální“ rozdíl je proto třeba hledat v rozvinutých zemích s vyšší délkou života. U nich se rozdíl pohybuje mezi třemi a šesti lety. Ve většině zemí se ovšem propast pomalu zmenšuje, například Britové odhadují, že délka dožití obou pohlaví se srovná v roce 2032.

tom999 ( 30. dubna 2022 10:59 )

Bylo jídlo skutečně zdravé?
Nejkontroverznějším aspektem Paleo diety jsou však tvrzení o její prospěšnosti pro zdraví. Zatímco většině Američanů by určitě prospěla konzumace více ovoce a zeleniny, je těžké dokázat, že prehistorický člověk byl nějak zdravější než jeho moderní protějšky.

Naopak, většina dětí tehdy zemřela před dosažením věku 15 let a jen i dospělí se zřídka dožili více než 40 let.

Takže buďme rádi za naši pestrou stravu!

tom999 ( 30. dubna 2022 10:55 )

Úprava jídla
Archeologické nálezy z tohoto období jsou jednoduché, takže usuzujeme, že jídlo se vařilo nebo grilovalo. Neexistovaly žádné pece, takže pečení nebylo možné k úpravě masa používat. Jakmile lidé začali pracovat s kovem, vyráběli i nádobí z mědi, bronzu a poté ze železa. Tyto kotle a kbelíky se pak daly použít i na výrobu jídla.

Ačkoli o neolitu existuje nedostatek písemných důkazů, pokroky v archeologii a zachování lokalit, jako je Skara Brae, mohou poskytnout určité vodítko, pokud jde o stravu prehistorických osadníků.

tom999 ( 30. dubna 2022 10:54 )

Menu u moře versus ve vnitrozemí
To, co lidé jedli, určovalo jejich postavení v krajině. Pokud lidé žili u moře, jedli měkkýše – jak prozrazují velké hromady vyhozených mušlí, ústřic, vrásek a mušlí, nebo dokonce nějaké mořské ptáky.

V britském Northtonu v Harrisu existují důkazy o tom, že lidé jedli ježovky. Ve Skara Brae našli zase archeologové hrnce s mletými rybími kostmi.

Pokud by lidé žili ve vnitrozemí, lovili býky, divoká prasata, jeleny, vlky, nebo ježky a jezevce. V blízkosti řek byly větší ryby, jako je losos a štika, loveny za pomoci kopí, zatímco menší ryby, například pstruzi, byly chytáni do sítí. Háčky používané při rybaření se vyvinuly až o několik set let později.

Prehistoričtí "kuchaři" neplýtvali jídlem
Vzhledem k nejistotě, odkud budou lidé brát jídlo zítra, za měsíc nebo za rok, zvláště v dobách hladomoru nebo sucha, existují důkazy o tom, že prehistoričtí lidé nemrhali žádnými zdroji potravy.

Jane Renfrew v knize naznačuje, že na doby hladomoru a hladovění se pravěcí lidé vybavovali mletými rybími kostmi. Stejně tak autorka naznačuje, že například velryby mohly být dobrým zdrojem jídla, paliva i oblečení.

Uvádí, že v roce 1555 Olaus Magnus napsal, že jedna velryba by mohla naplnit 250-300 vagónů jídla a paliva a obsahovat dostatek kůže na to, aby se obléklo 40 mužů. Dále navrhuje, aby z každého chyceného zvířete bylo co nejvíce snědeno a upotřebeno, a to nejen skutečného „masa“. Střeva bylo možné přeměnit na obal na vaření masa (raný druh klobásy) a mozek, dřeň a chodidla byly s největší pravděpodobností zkonzumovány.

tom999 ( 30. dubna 2022 10:52 )

europoslanec Luděk Niedermayer (56, TOP 09) ..... TAKZE se vratime do JESKYN - jeste pred dobu K A M E N N O U - Doba kamenná (cca 3 miliony let př. n. l. – 4. tisíciletí př. n. l.) je jedno z období pravěku, při kterém lidé široce využívali kámen na výrobu nástrojů. Jde o období charakterizované prvním užíváním technologie ve vývoji člověka. Období končí nástupem techniky tavení mědi (přechodné období eneolit), a posléze i bronzu (slitiny mědi a cínu), tedy nástupem doby bronzové. Artefakty doby kamenné zahrnují nástroje používané lidmi moderního typu, jejich předchůdci z rodu Homo a možná i rody australopithecus a paranthropus......

...pravěcí lidé skutečně jedli jen bobule, coby sběrači, nebo mamutí steaky, coby lovci....

… ale v porovnání s dneškem omezenost
Pravěcí lidé jedli především jídlo, které bylo snadno dostupné. Klima bylo naprosto jiné než dnes a výběr a sortiment potravin byl velmi omezený. V knize Prehistoric Cookery od Jane Renfrew je uvedeno, že prehistorickým kuchařům nebyly k dispozici žádné pomeranče, koření, citrony ani hrozny. Rovněž neexistoval ocet, olivový olej, cibule, rajčata, brambory a kukuřičná mouka.

Místo toho lidé hledali divoké listy a bobule a jedli ryby, mořské plody a červené maso, například jeleny nebo hovězí.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa