Nazí, zbití, ponížení: Mychajlo popsal horory v ruském zajetí. Na jídlo měli jen půl minuty
Mychajlo Djanov se dostal z ruského zajetí v rámci poslední výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Mariňák a ukrajinský muzikant se stanicí Sky News promluvil o hororech, které pod ruskými vězniteli prožil. Stejně jako ostatní zajatci mluvil o tom, že s nimi Rusové zacházeli jako se zvířaty. „Vysvlékli nás, zbili nás, zalepili nám ústa, použili elektrošoky, ponižovali nás,“ shrnuje Djanov.
Djanovova fotka po ruském zajetí šokovala svět, jen málokdo by v ní usměvavého muzikanta poznal. Po čtyřech měsících ve vězení je podvyživený, jeho tělo nese známky nejen špatného zacházení či zanedbání, ale i mučení. Oblečení na něm jen visí a v obličeji je výrazně starší, rozhodně nevypadá na 42 let. Jak tohle mohl on a další zajatci přežít, asi to je první myšlenka, která člověka napadne, když ho vídí.
Setkání s rodinou:
„Po měsíci hladovění zapomenete na vše.“
„Ano, o tom jsme přemýšleli každý den. Asi poprvé mě: Jak tohle přežijeme?, napadlo už při obraně Azovstalu,“ přiznal Djanov. „Mysleli jsme, že konec přijde už tam,“ jenže místo smrti přišlo na konci května zajetí, ze kterého se dostal v září, kdy Kyjev vyjednal výměnu 215 ukrajinských vojáků, hlavně obránců Azovstalu, za 55 ruských vojáků a jednoho spřáteleného ukrajinského funkcionáře a přítele Vladimira Putina Viktora Medvečuka.
Jednou z obětí ruského vzdušného útoku na Kyjev v noci na úterý je jednatřicetiletý Dmytro Isajenko, jenž studoval na Fakultě tělesné výchovy, sportu a zdraví na pedagogické univerzitě Mychajla Drahomanova. S odvoláním na vzdělávací instituci to dnes napsala ukrajinská média, která upozornila, že rodiče studenta v úterý celý den čekali u trosek vybombardovaného domu v Solomjanské čtvrti v naději, že záchranáři syna najdou živého.
Vysoce postavení ukrajinští činitelé jednali se svými americkými kolegy o možnosti finančně podporovat obranné projekty na Ukrajině z nedávno vytvořeného společného investičního fondu pro obnovu. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala ukrajinská vicepremiérka Julija Svyrydenková.
S výpadky mobilního internetu začalo dnes v Petrohradu mezinárodní ekonomické fórum, kterého se má již tradičně zúčastnit ruský prezident Vladimir Putin. Na prudký růst stížností uživatelů na výpadky mobilního internetu ve druhém největším ruském městě v den zahájení fóra upozornil server The Moscow Times. Lidé si zejména stěžují, že jim nefungují aplikace pro objednání taxi. Podle dřívějších zpráv ruských médií regionální úřady pravidelně vypínají mobilní internet v případě hrozby dronového náletu z Ukrajiny, která se již čtvrtým rokem brání ruské invazi.
Hodina vypnutí internetu v Petrohradu připraví regionální ekonomiku o 78 milionů rublů (asi 21,5 milionu Kč), napsal server The Moscow Times s odvoláním na šéfa nevládního spolku Společnost obrany internetu Michaila Klimareva.
„Věřte mi, po měsíci hladovění zapomenete na všechno, na rodinu, na zemi, prostě na všechno. A když zavřete oči, myslíte jen na jídlo,“ vypověděl. Djanov zhubnul ve vězení o 40 kilogramů. „Bylo nemožné se najíst, dali nám jen 30 vteřin na jídlo, v těch 30 vteřinách jsme museli sníst, co jsme mohli,“ popsal. „Chleba byl ztvrdlý – záměrně samozřejmě. Kluci, co přišli o zuby, neměli šanci ho ukousnout. Dostali jsme půl minuty a pak jsme museli přestat. Nutili nás vstát od jídla a utéct. Tak to chodilo pořád,“ popsal šílené podmínky.
Samotka a elektrošoky
Nejenže jídla byl nedostatek a bylo ubohé, stravování doprovázelo naprosté ponížení. Takhle to vypadalo ve věznici Olenivky v Doněcku, který je pod kontrolou Rusů. „Byl to koncetrační tábor,“ kromě toho Djanov uvedl, že na denním pořádku bylo bití a elektrošoky. Vylíčil situaci, kdy zajatci skončili na samotce, protože ze země sebrali jídlo a snědli ho. „Nejdřív mučení a pak samotka. Bili nás holemi, mučili elektrošoky, strkali nám jehly pod nehty,“ zmínil.
Koncentrační tábor Olenivka připomíná i svou dispozicí, hlavně bloky pro vězně. „Původně jsou bloky určené pro 150 lidí, nás tam bylo tak 800,“ kvůli stísněným prostorům mu ochably svaly na nohou, chůze je pro něj extrémně náročná. Dění v Olenivce se dá jen těžko sledovat, Rusové nepovolují vstup do věznice, ale svědectví Djanova a dalších osvobozených zajatců mluví za vše. Co se ví o Olenivce, je to, že v červenci byla terčem útoku a na 50 lidí zemřelo.
Djanov byl v době ostřelování mimo zasaženou lokaci, absolvoval ošetření zraněné ruky. „Bylo to dost surové, bez umrtvení a za pomoci klasických kleští,“ řekl reportérům. Ještě v Azovstalu si zlomil ruku, v zajetí mu kosti v důsledku nedostatku kvalitní lékařské péče špatně srostly.
Cesta na svobodu
„Svlékli nás do naha, vzali nám všechno i obvazy a dlahy, prohledali nás. Museli jsme sedět v dřepu až pět hodin, bez laviček samozřejmě. Prostě jsme čekali a nevěděli, co bude. Zalepili nám oči i ústa lepicí páskou, klečeli mi na břiše, aby to bylo co nejtěsnější. Tak jsem strávil den, možná den a půl. Víte, hodně věcí po takové zážitku ztratí svou cenu,“ se zalepenýma očima cestoval 36 hodin. „Přemístili nás z autobusu do letadla a pak znovu do autobusu. Pásku z očí mi sundali až na Ukrajině,“ popsal osvobození.
Nyní ho čeká operace špatně zahojené paže, nejdřív ale musí nabrat minimálně 20 kilogranů. Jako první vyřeší fyzické problémy, pak se začne věnovat těm psychickým. „Ty budu zřejmě léčit ještě dlouho. Všichni jsme traumatizovaní. Považuju se za psychicky silného jedince, ale…,“ připustil, že zotavování bude dlouhé a náročné. Z jeho slov vyplývá, že podmínky v Olenivce se jasně rozcházejí se Ženevskými úmluvami. V zajetí by měly nadále zůstavat tisíce ukrajinských vojáků.
