Stupidita, kritizují Putina velitelé FSB. S výměnou zajatců za „pár“ Rusů a Medvedčuka nesouhlasili
Ruský prezident Vladimir Putin svolil k dosud největší výměně zajatců s Ukrajinou navzdory doporučení Federální služby bezpečnosti (FSB). Za 215 Ukrajinců dostala federace zpět 55 ruských vojáků a jednoho z Putinových spřátelených ukrajinských funkcionářů. Propuštěno bylo dále deset zahraničních občanů včetně několika Britů a Američanů. Agenti FSB se podle nejmenovaného ukrajinského státníka od začátku vyjednávání stavěli zcela proti už jen kvůli nevyváženému počtu vyměněných zajatců.
Na konci září došlo k dosud největší výměně válečných zajatců od propuknutí invaze v únoru, nebýt Putinova náhlého rozhodnutí, by k ní ale nedošlo. Proti se totiž vyslovili nejvyšší funkcionáři z FSB, současné odnože sovětské KGB, informoval ukrajinský zdroj.
„FSB byla zcela proti,“ uvedl pro server The Washington Post. „Uvědomovali si důsledky toho, jak bude dohoda vypadat v očích veřejnosti.“ Úředníci se obávali, že výměna zajatců vyvolá nepokoje v ulicích Ruska. Hlavním problémem nebyl jen nevyvážený počet propuštěných zajatců dvou stran, ale i to, o jaké zajatce šlo. Z 215 Ukrajinců totiž tvořili přibližně polovinu členové „krajně pravicového“ pluku Azov, konkrétně šlo o 108 mužů.
Ukrajinská strana výměnu zajatců oslavovala jako „vítězství pro stát“, zatímco ruský Kreml čelil kritice ze strany proválečných aktivistů. „To propuštění je horší než zločin a horší než chyba,“ uvedl Igor Girkin, který vedl ruské jednotky na východě Ukrajiny v roce 2014. „Je to naprostá stupidita.“
Azovští na dovolené? Výsměch!
Ruská strana předala azovské vojáky jako teroristy poté, co je v květnu zajala a slíbila poslat před soud. „Fakt, že azovští velitelé jsou teď až po zbytek speciální vojenské operace na dovolené v Turecku, což byla jedna z podmínek pro jejich výměnu, je tak trochu výsměch,“ napsal na telegram proruský bloger Dmitryj Seleznev potom, co byla výměna zajatců oznámena.
Spolu s 55 propustila Ukrajina také Viktora Medvedčuka, šéfa zakázané proruské ukrajinské strany, kterému hrozilo odsouzení za vlastizradu. To, že byl Putin kvůli Medvedčukovi ochotný propustit azovské vojáky, ukazuje, až jak daleko je vůdce schopen zajít kvůli politikovi sloužícímu jeho vlastním zájmům, uvedl úředník z ukrajinského ministerstva vnitra.
„Na Ukrajině se návrat statečných bojovníků domů slavil a v Moskvě si vyčítali, že bylo odhaleno, na čem Putinovi opravdu záleží,“ shrnul státník.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky při zásahu proti dronům, píše polský list.
Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR.
„Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu,“ řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.
