Stupidita, kritizují Putina velitelé FSB. S výměnou zajatců za „pár“ Rusů a Medvedčuka nesouhlasili
Ruský prezident Vladimir Putin svolil k dosud největší výměně zajatců s Ukrajinou navzdory doporučení Federální služby bezpečnosti (FSB). Za 215 Ukrajinců dostala federace zpět 55 ruských vojáků a jednoho z Putinových spřátelených ukrajinských funkcionářů. Propuštěno bylo dále deset zahraničních občanů včetně několika Britů a Američanů. Agenti FSB se podle nejmenovaného ukrajinského státníka od začátku vyjednávání stavěli zcela proti už jen kvůli nevyváženému počtu vyměněných zajatců.
Na konci září došlo k dosud největší výměně válečných zajatců od propuknutí invaze v únoru, nebýt Putinova náhlého rozhodnutí, by k ní ale nedošlo. Proti se totiž vyslovili nejvyšší funkcionáři z FSB, současné odnože sovětské KGB, informoval ukrajinský zdroj.
„FSB byla zcela proti,“ uvedl pro server The Washington Post. „Uvědomovali si důsledky toho, jak bude dohoda vypadat v očích veřejnosti.“ Úředníci se obávali, že výměna zajatců vyvolá nepokoje v ulicích Ruska. Hlavním problémem nebyl jen nevyvážený počet propuštěných zajatců dvou stran, ale i to, o jaké zajatce šlo. Z 215 Ukrajinců totiž tvořili přibližně polovinu členové „krajně pravicového“ pluku Azov, konkrétně šlo o 108 mužů.
Ukrajinská strana výměnu zajatců oslavovala jako „vítězství pro stát“, zatímco ruský Kreml čelil kritice ze strany proválečných aktivistů. „To propuštění je horší než zločin a horší než chyba,“ uvedl Igor Girkin, který vedl ruské jednotky na východě Ukrajiny v roce 2014. „Je to naprostá stupidita.“
Azovští na dovolené? Výsměch!
Ruská strana předala azovské vojáky jako teroristy poté, co je v květnu zajala a slíbila poslat před soud. „Fakt, že azovští velitelé jsou teď až po zbytek speciální vojenské operace na dovolené v Turecku, což byla jedna z podmínek pro jejich výměnu, je tak trochu výsměch,“ napsal na telegram proruský bloger Dmitryj Seleznev potom, co byla výměna zajatců oznámena.
Spolu s 55 propustila Ukrajina také Viktora Medvedčuka, šéfa zakázané proruské ukrajinské strany, kterému hrozilo odsouzení za vlastizradu. To, že byl Putin kvůli Medvedčukovi ochotný propustit azovské vojáky, ukazuje, až jak daleko je vůdce schopen zajít kvůli politikovi sloužícímu jeho vlastním zájmům, uvedl úředník z ukrajinského ministerstva vnitra.
„Na Ukrajině se návrat statečných bojovníků domů slavil a v Moskvě si vyčítali, že bylo odhaleno, na čem Putinovi opravdu záleží,“ shrnul státník.
Kanada poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard kanadských dolarů (asi 31,6 miliardy korun) a půjčky ve výši 2,3 miliardy kanadských dolarů (asi 36,4 miliardy korun), oznámil dnes premiér Kanady Mark Carney na summitu skupiny velkých světových ekonomik G7. Carney během posledního dne summitu v Kanadě přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského den poté, co odtud předčasně odjel americký prezident Donald Trump.
Tato pomoc umožní financovat drony, munici a obrněná vozidla, upřesnila kanadská vláda. Carney slíbil plnou solidaritu s Ukrajinou a oznámil nové sankce proti Rusku, jejichž cílem je podle něj vyvinout maximální tlak na prezidenta Vladimira Putina.
Evropská komise se rozhodla jmenovat novou zvláštní velvyslankyní Evropské unie pro Ukrajince v EU bývalou eurokomisařku Ylvu Johanssonovou.
Evropská unie postupně zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy do konce roku 2027. Legislativní návrh dnes předložila Evropská komise. Návrh zakazuje dovoz zemního plynu pocházejícího z Ruska nebo vyváženého přímo či nepřímo z Ruska, jakož i poskytování služeb v terminálech LNG v Evropské unii zákazníkům z Ruska. Proti návrhu se již dříve postavily zejména Maďarsko a Slovensko.
„Rusko se nás opakovaně pokoušelo vydírat tím, že své energetické dodávky zneužívá jako zbraň,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Podnikli jsme jasné kroky k uzavření kohoutků a k definitivnímu ukončení éry ruských fosilních paliv v Evropě,“ dodala.
