Výslechy a otřesné prohlídky: Žena azovského vojáka promluvila o filtračním táboře u Mariupolu
Mladá maminka a manželka příslušníka ukrajinského krajně pravicového pluku Azov popsala hrůzy mariupolského filtračního tábora. Okupanti ji spolu s dalšími ženami zajali na cestě z města. „Chovali se k nám jako ke zločincům,“ popisuje. Ukrajinky si prošly nehygienickými hloubkovými prohlídkami, při výslechu pak některým vyhrožovali smrtí jejich manželů. „Říkali jim, že jim pošlou hlavy jejich mužů v krabici.“
Anna Zajtsevovová (24) seděla se svým šestiměsíčním synkem Svjatoslavem v evakuačním autobuse na cestě pryč z okupovaného Mariupolu, když vozidlo zastavili okupanti. „Ruští vojáci s puškami nastoupili do našeho autobusu. Museli jsme s nimi jít do filtračního tábora v Bezimenne,“ vzpomínala Anna. Jakmile skupina dorazila do jmenované vesnice, zatčené čekala registrace a invazivní hloubková kontrola.
„Už tam na nás čekaly ruské a separatistické vojačky,“ popisovala. „Řekly nám, ať si sundáme oblečení včetně spodního prádla. Měly nasazené gumové rukavice a prohledaly všechny části našich těl.“ Invazivní prohlídky se navíc konaly v krajně nehygienickém prostředí. „Ty rukavice si neměnily. To nás šokovalo.“
Po kontrole následovala registrace. „Sejmuli nám otisky ze všech prstů i dlaní. Vyfotili nás zepředu i zboku. Cítily jsme se jako kriminálnice,“ řekla pro server Radio Free Europe Anna.
Hlavy v krabici a agenti z FSB
„Měli databázi ukrajinského armádního personálu, kde si našli mého manžela,“ pokračovala. Jakmile Rusové zjistili, že je žena vdaná za člena pluku Azov, poslali ji na výslechy k agentům z Federální služby bezpečnosti (FSB). „Nejdřív mě vyslýchal úředník ruské armády, ale pak tam přišel důstojník FSB, který vedl další výslechy.“
„Ptali se mě, jestli má můj manžel nějaká nacistická tetování a jestli je něco dalšího, co jim můžu říct,“ vzpomínala. „Říkali mi, že by pro mě bylo lepší, kdybych o svém muži řekla pravdu, jinak budu trpět. Kladli na mě psychologický nátlak. Vím, že jiným ženám řekli, že jim pošlou hlavy jejich manželů v krabici.“
Anna před evakuací strávila dva měsíce v jaderném bunkru v areálu mariupolských oceláren Azovstal, zde přežívala se svými rodiči, synem a dalšími sedmdesáti lidmi. Utéct se jí podařilo těsně před tím, než se v ocelárnách usídlili okupanti.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.
Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.
„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
