Ekonomka o ruské mobilizaci i Putinově energetické válce. Hrozí Rusku bankrot?
223 dnů konfliktu na Ukrajině si vyžádalo statisíce mrtvých a zraněných. Svět v reakci na nové hrozby Vladimira Putina a jeho vyhlášení mobilizace plánuje další zpřísnění sankcí. Na kolik jsou ale dosavadní opatření účinná? Hrozí Rusku zhroucení ekonomiky a co by to znamenalo? Hostem Epicentra byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.
Podle hosta dnešního Epicentra, ekonomky a dlouholeté zástupkyně Česka ve Světové bance Jany Matesové, sankce proti Rusku fungují. Nejefektivnější jsou podle ní technologické sankce.
„Rusko vůbec nemá moderní technologie. Je u nich závislé na dovozu ze západu, u trochu starších pak na dovozu z Číny nebo Indie,“ uvedla. Podle ekonomky tak sankce mají velký dopad i na ruskou ekonomiku, kde se v mnoha odvětvích výroba takřka zastavila, což bude mít podle Matesové obrovské důsledky. Sankce by pak mohly být ještě zpřísněny, míní ekonomka. Důležité je však také hlídat, že tyto sankce nikdo neobchází.
„Ruská ekonomika se, a to říkají i dva nejvyšší ruští ekonomičtí představitelé, vrátí o 30 let zpátky,“ uvedla Matesová s odkazem na guvernérku ruské centrální banky a ruského ministra financí.
Zásah v podobě Putinovy mobilizace
Ruskou ekonomiku pak nadále zasáhne i Putinem vyhlášená mobilizace. Podle Matesové od začátku ruské invaze zemi opustilo kolem 800 000 lidí. Část z toho sice mohli být rodiny oligarchů a bohatých, ale většina jsou „ti, kteří snadno najdou práci, čili lidé z IT nebo lidé z výzkumu, zejména technologického.“
Před bankrotem však Rusko nestojí, protože stále vydělává hodně peněz na prodeji energetických surovin. Zároveň ale Rusko platby dostává v zahraničních měnách, za které si ale nemůže koupit to, co potřebuje, mimo jiné technologii nutno pro údržbu energetických zdrojů. Pokud by se kvůli tomu měl zastavit těžební průmysl, tak by se podle Matesové mohla ruská ekonomika zhroutit.
Německo potřebuje po svém boku silné Polsko, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz při setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Sousední země chtějí prohloubit spolupráci v obraně i při rozvoji infrastruktury a slíbili také další podporu Ukrajině, která se brání ruské agresi. Tusk naznačil, že ve vzájemných vztazích nadále panují i neshody, a zmínil v této souvislosti otázku reparací za škody z druhé světové války. Podle Merze je ale tato otázka uzavřená.
„Německo a Polsko jsou nepostradatelnými partnery,“ uvedl Merz na tiskové konferenci před zahájením německo-polských vládních konzultací. Německo podle něj potřebuje po svém boku „silné Polsko“, kterému chce být spolehlivým partnerem. Společně pak chtějí pomáhat Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi.
Mír na Ukrajině musí být skutečně trvalý, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Během několikahodinového jednání se podle Elysejského paláce oba lídři spojili se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který se má v úterý setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prezidenti hovořili také s dalšími evropskými státníky, zástupci Evropské unie i Severoatlantické aliance, uvedly agentury AFP a Reuters.
„Spolu s Emmanuelem Macronem jsme projednali mnoho detailů. Hlavní pozornost jsme věnovali jednáním o ukončení války a o bezpečnostních zárukách,“ uvedl po setkání Zelenskyj na síti X. „Válka musí skončit co nejdříve,“ doplnil ukrajinský prezident, podle kterého nyní záleží na zapojení všech vedoucích představitelů.
„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na závěrečné tiskové konferenci po zasedání Rady EU. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři členských zemí jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.
„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala Kallasová s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.
Problém s dodávkami
Ohledně nedostatku potravin prý Rusko strach mít nemusí, problém ale může nastat při jejich přepravě. „Rusko si po sankcích v roce 2014 po jeho anexi Krymu vybudovalo potravinovou soběstačnost, čili uživit ty vojáky asi dokáže. Jestli jim ovšem dokáže na frontu ty potraviny taky dodat, jestli zvládne nějak tu logistiku, to je jiná otázka,“ řekla k tomu Matesová.
Ohledně cíle sankcí pak Matesová řekla: „Rusko proti nám vede válku v oblasti energetických zdrojů. Cílem sankcí není položit Rusko na lopatky, vrátit jej do doby kamenné, ale zajistit, že nebude schopno dál vést tuto ničivou, útočnou válku a pokračovat v ní proti dalším zemím,“ uvedla ekonomka.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.