Putin a jaderné zbraně: Velké riziko a jasná červená linie, říká poslanec. Jak zakročit proti Rusku?
Čechům bezprostřední bezpečí sice nehrozí, pořád ale vedou hybridní válku s Ruskem na poli dezinformací. Vnitřnímu klidu nepomáhá podle poslance Jaroslava Bžocha (ANO) ani to, že jsou lidé frustrovaní a vláda včas nedělá potřebné kroky. Řekl to Blesku v pořadu Epicentrum. Rusko vedle toho opětovně straší jadernými zbraněmi, přitom jejich využití by mohlo být pomyslnou červenou linií, která by rozhýbala celý svět. Jak tedy zakročit proti Rusku a co by se vytažením zbraní hromadného ničení vlastně rozjelo?
Směrem ke světovým velmocím proudí od ruského prezidenta Vladimíra Putina i slova o využití „všech dostupných prostředků“. Západ zatím zbraně nezvedl, ale jen je na Ukrajinu posílá. S Ruskem pak vede primárně ekonomickou válku a v tom by i podle Bžocha měl pokračovat.
Červená linie pro svět? Jaderné zbraně!
„Pořád si myslím, že jsme schopni vytvořit takový tlak na režim Vladimíra Putina, že jsme schopni s ním nějakým způsobem jednat, aby nedošlo k tomu nejhoršímu - a to je užití zbraní hromadného ničení,“ uvedl poslanec v pořadu Blesku Epicentrum.
Právě využití jaderných zbraní by nejspíše bylo pověstnou červenou linií a nejen pro Západ, jak podotýká Bžoch. „Problém s užitím zbraní hromadné ničení by v tuto chvíli měli i spojenci Ruska, jako je Írán nebo Čína. V tu chvíli samozřejmě předpokládám, že i tyto země, které Putina podporují, by se spojily proti němu, aby toto okamžitě ukončily,“ uzavřel Bžoch téma strašení jadernými zbraněmi.Primární je totiž nyní válku ukončit jinak a primárně pak za pomocí nástrojů, které podle místopředsedy zahraničního výboru máme k dispozici.
Západ může Rusko odstřihnout od dopravy
Ačkoliv je nyní řešení konfliktu hlavně v rukách Ukrajiny, podle Bžocha můžeme alespoň nadále pokračovat v sankcích a stupňovat tlak. „Pokud se bude ruskému režimu dařit hůře, tak to může vyvolat změny v občanské společnosti a ono tomu přispívá i ta mobilizace a útěky ze země. Můžeme doufat, že náš vytrvalý tlak nějak režim v Rusku změní,“ uvedl jeden z klíčových nástrojů, který se občas nazývá ekonomickou válkou.
Nástroje tu ale jsou i v rámci OSN a v Radě bezpečnosti. „Pokud neustále jeden členský stát vetuje uznání agrese na Ukrajině, tak valné shromáždění může převzít na sebe tu zodpovědnost za Radu a pokud by se to podařilo a podpořily by to ostatní státy, tak máme nástroje na úplné odstřižení Ruska od letecké a námořní dopravy. Rusko by se tím mohlo izolovat,“ vysvětlil Bžoch, který ale jedním dechem dodává, že je to velice zdlouhavý proces.
Bžoch: Rusko umí velice dobře obalovat lži, frustrace může stoupat
V pořadu Epicentrum jsme hovořili také o tom, co vlastně může hrozit Čechům. Poslanec uznává, že nás konflikt ovlivňuje, ale podotýká, že díky členství v NATO a silné armádě máme zajištěnou kolektivní ochranu. Problémem ale může být hybridní válka, která se ve velké míře odehrává na sítích. „Bezpečnost obyvatel jako taková si myslím, že není nějakým způsobem ohrožena a myslím, že nám nehrozí nic, co by se mělo rovnat tomu, co je dnes na Ukrajině.“
Co se týče samotných dezinformacích, díky nim jsme stále v oné hybridní válce, kterou „Rusko dělá velmi dobře“. „Ať už pomocí svých proruských webů, sociálních sítí nebo lidí, kteří se schovávají za vyjádření jakože je republika na prvním místě, ale vlastně jsou proruští a ve finále otevřeně podporují Rusko,“ uvedl také stínový ministr zahraničí pro Blesk.
„A když obalíte spoustu lží do nějaké skořápky, která je zčásti pravdivá, tak se proti tomu velmi špatně bojuje. My s tím můžeme dělat, jen to, že budeme prostě říkat pravdu a budeme bojovat proti dezinformací a vysvětlovat ty věci lidem,“ dodal.
Důležité je také podle poslance bojovat s tím, aby se mezi Čechy nezvyšovala frustrace, kterou pociťují kvůli energetické krizi a dalším tíživým událostem posledního roku. Takoví lidé pak míří na demonstrace a i když nejsou proruští, ruští „trolové“ toho mohou zdatně využít, jak vysvětluje Blesku Bžoch.
Stejně jako i jiné členové opozice, i Bžoch si myslí, že česká vláda v tomto ohledu potřebuje lépe pracovat. „Pomoc dle našeho názoru přichází pozdě (...) Pokud vlády zaspí, tak samozřejmě hrozí větší riziko nepokojů. Ale pokud budeme schopni rychle implementovat nástroje z EU, tak to můžeme zachránit. Nicméně už dnes spoustu lidí padá do chudoby a přestává mít peníze na hypotéky,“ uzavřel.
Aktivita ruského výrobního sektoru v říjnu prudce klesla, počet nových objednávek se snížil nejvíce za tři měsíce. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost S&P Global.
Index nákupních manažerů (PMI) v sektoru výroby v říjnu klesl na 48 bodů ze 48,2 bodu v září, což představuje nejprudší pokles od července. Dále se tak posunul pod hranici 50 bodů, která odděluje pokles od růstu.
Ukrajinští výzkumníci, kteří svou zemi znají a chtějí jí pomoci, budou hrát při její obnově po válce velmi důležitou roli. Cenné budou i zkušenosti a kontakty těch, kteří nyní působí v zahraničí. V rozhovoru to řekl spoluzakladatel Ukrajinské vědecké diaspory a historik Igor Lyman, který v současnosti působí v Kyjevě. Od začátku ruské invaze se podle odhadů do zahraničí přesunulo až 5000 ukrajinských vědců a pedagogů. Přesná čísla chybí, protože migraci vědců je podle něj obtížné sledovat. Dodal, že většina z nich nicméně zůstala v napadené vlasti.
