Poslanec Bžoch o výhružkách a anexi ukrajinských území. Co dál očekávat od Putina?
Ruský prezident Vladimír Putin oznámil připojení čtyř ukrajinských oblastí k Rusku. Předcházela tomu referenda, která ale západ neuznává. Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) ale nové kroky ruské hlavy státy spíše ukazují jeho zoufalost. Svým pátečním projevem se podle něj snaží spíše získat zpátky důvěru Rusů. Řekl to v pořadu Epicentrum. Vysvětlil také, proč by urychlené přijetí Ukrajiny do NATO mohlo spustit třetí světovou válku.
Rusko si k sobě připojilo Luhanskou a Doněckou lidovou republiku a Chersonské a Záporožské oblasti. Putin to oficiálně oznámil během svého pátečního projevu. Ten byl podle Bžocha nejen plný lží, ale také ukázal to, že Putin začíná být zahnaný do kouta. „Očividně nejde vše podle jeho plánu a snaží si tak vlastně obhájit mobilizaci před obyvateli, ale ten projev byl opět plný polopravd. Nám jako Západu neřekl nic,“ konstatoval v pořadu Epicentrum. Obecně byl projev nejspíše mířený dovnitř Ruska.
Bžoch tím naráží na vlnu ruských reakcí poté, co byla vyhlášená částečná mobilizace. „Můžeme vidět, kolik mladých mužů se před ní snaží utéci, nechtějí válčit, nechtějí válčit na Ukrajině a hlavně nechtějí se do toho zapojit a ztrácet své životy. Jsou si sami dneska vědomi, že ta operace, která měla být několikatýdenní, se táhne už velmi dlouho,“ dodal místopředseda sněmovního zahraničního výboru.
K anexi území došlo poté, co zde proběhla referenda. Ta ale okolní svět neuznává a to i vzhledem k tomu, že k nám přicházely snímky vypovídající o nesvobodném rozhodování voličů. „Těžko předpokládat, že většina Ukrajinců by se k Rusku chtěla připojit. Výsledky těch referend se ale nedaly předpokládat jiné, protože pokud jste nahnán do místnosti a jste v uvozovkách pod hlavní samopalu, tak asi těžko se budete rozhodovat svobodně. Na okupovaném území těžko uděláte svobodná referenda,“ podotknul na dotaz, jak na referenda nahlíží. Stručně řečeno tak referenda jsou v našich očích neplatná, Rusko ale potřebovalo od svého vůdce ujištění.
U Krymu jsme selhali, teď je ale situace jiná
V rozhovoru zaznělo nicméně to, že podobná situaci u anexe tu už byla, a to v době, kdy si Rusko uzmulo Krym. „Západ v tomhle – a nebyl to pouze Krym – selhal. Mysleli jsme si, že budeme s Ruskem spolupracovat nadále tak, jako jsme spolupracovali a všichni si mysleli, že se teda spokojí s Krymem a nějakým způsobem jsme to přehlíželi, což bylo špatně od začátku. Teď si myslím, že ta situace je jiná, že si to nikdo nemůže dovolit,“ uvedl Bžoch.
Připomíná také, že Putin naznačil, že je nyní v rukách Ukrajiny, zdali se dostanou k dalšímu vyjednávání. „Pokud by Ukrajina přistoupila na to jednání s Vladimírem Putinem, v tuto chvíli po anexi těch území, tak by to mohlo dopadnout stejně jako s Krymem, že najednou ten konflikt zamrzne, na hranicích se vykopou barikády a to území zůstane pod správou Ruska. Ale to si myslím, že si Ukrajina dnes nedovolí,“ dodal. Naším cílem jakožto Západu je podle Bžocha udržet diplomacii.
„Připojení do NATO by mohlo spustit třetí světovou válku,“
Ukrajina už nějakým způsobem reagovala a dožaduje se urychleného přijetí do NATO. Bžoch v tom ale spatřuje svoje příkoří. „Musíme si uvědomit, jaká kritéria tu jsou: územní celistvost, kontrola nad územím a to Ukrajina nyní nemá. Zároveň Ukrajina válčí. Pokud bychom přijali Ukrajinu ještě v tomto válečného konfliktu, tak se musíme zamyslet, jestli by to znamenalo okamžitě aktivaci článku 5, a to by znamenalo, ale já nechci nikoho strašit, třetí světovou válku, protože v tu chvíli by se do toho zapojily všechny síly,“ uvedl na pravou míru věci kolem vstupu Ukrajiny do NATO v době války. Myslí si tak, že by k přístupu do Aliance měly státy přistoupit nejspíše až po konci války.
Upřesníme, že NATO je považováno za obrannou a ochrannou alianci, samotná aliance tak konflikt nevyvolává. V případě napadení členského státu ale zmobilizuje svoje síly. To by se právě mohlo stát v případě Ukrajiny, kdyby do NATO přistoupila.
V dalších minutách jsme probrali také to, co přesně za nástroje nyní Západ má, aby mohl válku ukončit, či co by mohlo být pověstnou červenou linií proto, aby se další strany zapojily do konfliktu. Probrali jsme také bezpečnostní situaci Čechů a to, co by měla česká vláda dělat, aby proti sobě nepoštvala občany.
„Evropané se do všech těchto záležitostí vměšují zcela zbytečně, jak se mi zdá,“ prohlásil dnes ohledně amerického mírového plánu poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v rozhovoru s reportérem ruské státní televize Pavlem Zarubinem.
Ušakov dále prohlásil, že Rusové zatím o mírovém plánu s nikým nediskutovali. „Protože dokument vyžaduje skutečně seriózní analýzu a posouzení. Některé aspekty v něm lze vnímat pozitivně, ale mnohé vyžadují zvláštní debatu mezi experty,“ dodal prezidentský poradce.
Hovořit o možném dosažení mírové dohody o Ukrajině v blízké době je zatím předčasné, řekl novinářům podle ruské agentury TASS mluvčí Kremlu Peskov.
Ruské úřady musí na anektovaných ukrajinských územích zvýšit počet lidí, kteří se identifikují jako Rusové a mluví rusky. Ukázal to v úterý zveřejněný dokument, který podepsal ruský prezident Vladimir Putin a o němž dnes informovala agentura Reuters. Dekret nazvaný Strategie ruské národní politiky pro období do roku 2036 vytyčuje cíl, aby se 95 procent obyvatel země považovalo za Rusy.
Dokument mimo jiné uvádí, že je nezbytné přijmout opatření k posílení ruské identity, zakořenit používání ruštiny a jednat proti „snahám nikoli přátelských zemí destabilizovat mezietnické a mezináboženské vztahy a vytvořit rozkol ve společnosti“.
„Výsledky zavádění této strategie budou hodnoceny na základě sledování naplnění následujících cílových ukazatelů do roku 2036: úrovně celkové ruské občanské identity (občanského sebeuvědomění) – nejméně 95 procent,“ cituje Reuters z dekretu.
