Poslanec Bžoch o výhružkách a anexi ukrajinských území. Co dál očekávat od Putina?

Rusko si k sobě připojilo Luhanskou a Doněckou lidovou republiku a Chersonské a Záporožské oblasti. Putin to oficiálně oznámil během svého pátečního projevu. Ten byl podle Bžocha nejen plný lží, ale také ukázal to, že Putin začíná být zahnaný do kouta. „Očividně nejde vše podle jeho plánu a snaží si tak vlastně obhájit mobilizaci před obyvateli, ale ten projev byl opět plný polopravd. Nám jako Západu neřekl nic,“ konstatoval v pořadu Epicentrum. Obecně byl projev nejspíše mířený dovnitř Ruska.

Bžoch tím naráží na vlnu ruských reakcí poté, co byla vyhlášená částečná mobilizace. „Můžeme vidět, kolik mladých mužů se před ní snaží utéci, nechtějí válčit, nechtějí válčit na Ukrajině a hlavně nechtějí se do toho zapojit a ztrácet své životy. Jsou si sami dneska vědomi, že ta operace, která měla být několikatýdenní, se táhne už velmi dlouho,“ dodal místopředseda sněmovního zahraničního výboru.

Putin může zaútočit na Západ z vesmíru, varuje britský důstojník. Rusko už odpálilo satelit

K anexi území došlo poté, co zde proběhla referenda. Ta ale okolní svět neuznává a to i vzhledem k tomu, že k nám přicházely snímky vypovídající o nesvobodném rozhodování voličů. „Těžko předpokládat, že většina Ukrajinců by se k Rusku chtěla připojit. Výsledky těch referend se ale nedaly předpokládat jiné, protože pokud jste nahnán do místnosti a jste v uvozovkách pod hlavní samopalu, tak asi těžko se budete rozhodovat svobodně. Na okupovaném území těžko uděláte svobodná referenda,“ podotknul na dotaz, jak na referenda nahlíží. Stručně řečeno tak referenda jsou v našich očích neplatná, Rusko ale potřebovalo od svého vůdce ujištění.

U Krymu jsme selhali, teď je ale situace jiná

V rozhovoru zaznělo nicméně to, že podobná situaci u anexe tu už byla, a to v době, kdy si Rusko uzmulo Krym. „Západ v tomhle – a nebyl to pouze Krym – selhal. Mysleli jsme si, že budeme s Ruskem spolupracovat nadále tak, jako jsme spolupracovali a všichni si mysleli, že se teda spokojí s Krymem a nějakým způsobem jsme to přehlíželi, což bylo špatně od začátku. Teď si myslím, že ta situace je jiná, že si to nikdo nemůže dovolit,“ uvedl Bžoch.

Vladimir Putin na slavnostní ceremonii k anexi ukrajinských území (30. 9. 2022) | Reuters

Připomíná také, že Putin naznačil, že je nyní v rukách Ukrajiny, zdali se dostanou k dalšímu vyjednávání. „Pokud by Ukrajina přistoupila na to jednání s Vladimírem Putinem, v tuto chvíli po anexi těch území, tak by to mohlo dopadnout stejně jako s Krymem, že najednou ten konflikt zamrzne, na hranicích se vykopou barikády a to území zůstane pod správou Ruska. Ale to si myslím, že si Ukrajina dnes nedovolí,“ dodal. Naším cílem jakožto Západu je podle Bžocha udržet diplomacii.

„Připojení do NATO by mohlo spustit třetí světovou válku,“

Ukrajina už nějakým způsobem reagovala a dožaduje se urychleného přijetí do NATO. Bžoch v tom ale spatřuje svoje příkoří. „Musíme si uvědomit, jaká kritéria tu jsou: územní celistvost, kontrola nad územím a to Ukrajina nyní nemá. Zároveň Ukrajina válčí. Pokud bychom přijali Ukrajinu ještě v tomto válečného konfliktu, tak se musíme zamyslet, jestli by to znamenalo okamžitě aktivaci článku 5, a to by znamenalo, ale já nechci nikoho strašit, třetí světovou válku, protože v tu chvíli by se do toho zapojily všechny síly,“ uvedl na pravou míru věci kolem vstupu Ukrajiny do NATO v době války. Myslí si tak, že by k přístupu do Aliance měly státy přistoupit nejspíše až po konci války.

Upřesníme, že NATO je považováno za obrannou a ochrannou alianci, samotná aliance tak konflikt nevyvolává. V případě napadení členského státu ale zmobilizuje svoje síly. To by se právě mohlo stát v případě Ukrajiny, kdyby do NATO přistoupila.

V dalších minutách jsme probrali také to, co přesně za nástroje nyní Západ má, aby mohl válku ukončit, či co by mohlo být pověstnou červenou linií proto, aby se další strany zapojily do konfliktu. Probrali jsme také bezpečnostní situaci Čechů a to, co by měla česká vláda dělat, aby proti sobě nepoštvala občany.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

9:57

Dnes

Moskevský soud dnes uvalil vazbu na třetího muže v rámci kauzy braní úplatků na ruském ministerstvu obrany. Policie zadržela podnikatele Alexandra Fomina, který je obviněn z podplácení náměstka ministra obrany Timura Ivanova, napsala agentura TASS. O Ivanovově zatčení informovala ruská média v úterý večer, ve vazbě je i jeho známý Sergej Borodin.

Fomin, který byl s Ivanovem v důvěrném vztahu, je jeden ze zakladatelů společnosti Olimpsitistroj, který se zabývá výstavbou bytových a nebytových budov a je dodavatelem ruského ministerstva obrany. Podle vyšetřování je moskevský podnikatel podezřelý, že Ivanovovi, Borodinovi a dalším poskytoval zdarma služby související s rekonstrukcí nemovitostí, práce a zboží.

10:40

Dnes

Rusko ve středu v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci proti závodům ve zbrojení ve vesmíru, kterou předložily Spojené státy a Japonsko. Návrh podpořilo 13 z 15 členů rady, Čína se zdržela.

Rezoluce vyzývala všechny státy, „aby aktivně přispěly k mírovému využití vesmíru a k předcházení závodů ve zbrojení ve vesmíru“. Návrh rezoluce dále zdůrazňoval, že je nutné dodržovat kosmickou dohodu, kterou ratifikovalo více než sto zemí, a nedopravovat na oběžnou dráhu kolem Země „žádné objekty s atomovými zbraněmi nebo jinými typy zbraní hromadného ničení“ a „nerozmisťovat takové zbraně ve vesmíru“. Detonace atomové bomby nebo jiné zbraně hromadného ničení by měla dramatický dopad na aktivity ve vesmíru a na planetu Zemi. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová varovala, že takový výbuch by mohl zničit tisíce satelitů poskytujících životně důležité služby pro komunikaci, vědu, meteorologii, zemědělství nebo národní bezpečnost.

10:10

Dnes

Za poslední den ztratil protivník 1040 lidí, 13 tanků, 14 obrněných vozidel a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Zobrazit celý online