Poslanec Bžoch o výhružkách a anexi ukrajinských území. Co dál očekávat od Putina?
Ruský prezident Vladimír Putin oznámil připojení čtyř ukrajinských oblastí k Rusku. Předcházela tomu referenda, která ale západ neuznává. Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) ale nové kroky ruské hlavy státy spíše ukazují jeho zoufalost. Svým pátečním projevem se podle něj snaží spíše získat zpátky důvěru Rusů. Řekl to v pořadu Epicentrum. Vysvětlil také, proč by urychlené přijetí Ukrajiny do NATO mohlo spustit třetí světovou válku.
Rusko si k sobě připojilo Luhanskou a Doněckou lidovou republiku a Chersonské a Záporožské oblasti. Putin to oficiálně oznámil během svého pátečního projevu. Ten byl podle Bžocha nejen plný lží, ale také ukázal to, že Putin začíná být zahnaný do kouta. „Očividně nejde vše podle jeho plánu a snaží si tak vlastně obhájit mobilizaci před obyvateli, ale ten projev byl opět plný polopravd. Nám jako Západu neřekl nic,“ konstatoval v pořadu Epicentrum. Obecně byl projev nejspíše mířený dovnitř Ruska.
Bžoch tím naráží na vlnu ruských reakcí poté, co byla vyhlášená částečná mobilizace. „Můžeme vidět, kolik mladých mužů se před ní snaží utéci, nechtějí válčit, nechtějí válčit na Ukrajině a hlavně nechtějí se do toho zapojit a ztrácet své životy. Jsou si sami dneska vědomi, že ta operace, která měla být několikatýdenní, se táhne už velmi dlouho,“ dodal místopředseda sněmovního zahraničního výboru.
K anexi území došlo poté, co zde proběhla referenda. Ta ale okolní svět neuznává a to i vzhledem k tomu, že k nám přicházely snímky vypovídající o nesvobodném rozhodování voličů. „Těžko předpokládat, že většina Ukrajinců by se k Rusku chtěla připojit. Výsledky těch referend se ale nedaly předpokládat jiné, protože pokud jste nahnán do místnosti a jste v uvozovkách pod hlavní samopalu, tak asi těžko se budete rozhodovat svobodně. Na okupovaném území těžko uděláte svobodná referenda,“ podotknul na dotaz, jak na referenda nahlíží. Stručně řečeno tak referenda jsou v našich očích neplatná, Rusko ale potřebovalo od svého vůdce ujištění.
U Krymu jsme selhali, teď je ale situace jiná
V rozhovoru zaznělo nicméně to, že podobná situaci u anexe tu už byla, a to v době, kdy si Rusko uzmulo Krym. „Západ v tomhle – a nebyl to pouze Krym – selhal. Mysleli jsme si, že budeme s Ruskem spolupracovat nadále tak, jako jsme spolupracovali a všichni si mysleli, že se teda spokojí s Krymem a nějakým způsobem jsme to přehlíželi, což bylo špatně od začátku. Teď si myslím, že ta situace je jiná, že si to nikdo nemůže dovolit,“ uvedl Bžoch.
Připomíná také, že Putin naznačil, že je nyní v rukách Ukrajiny, zdali se dostanou k dalšímu vyjednávání. „Pokud by Ukrajina přistoupila na to jednání s Vladimírem Putinem, v tuto chvíli po anexi těch území, tak by to mohlo dopadnout stejně jako s Krymem, že najednou ten konflikt zamrzne, na hranicích se vykopou barikády a to území zůstane pod správou Ruska. Ale to si myslím, že si Ukrajina dnes nedovolí,“ dodal. Naším cílem jakožto Západu je podle Bžocha udržet diplomacii.
„Připojení do NATO by mohlo spustit třetí světovou válku,“
Ukrajina už nějakým způsobem reagovala a dožaduje se urychleného přijetí do NATO. Bžoch v tom ale spatřuje svoje příkoří. „Musíme si uvědomit, jaká kritéria tu jsou: územní celistvost, kontrola nad územím a to Ukrajina nyní nemá. Zároveň Ukrajina válčí. Pokud bychom přijali Ukrajinu ještě v tomto válečného konfliktu, tak se musíme zamyslet, jestli by to znamenalo okamžitě aktivaci článku 5, a to by znamenalo, ale já nechci nikoho strašit, třetí světovou válku, protože v tu chvíli by se do toho zapojily všechny síly,“ uvedl na pravou míru věci kolem vstupu Ukrajiny do NATO v době války. Myslí si tak, že by k přístupu do Aliance měly státy přistoupit nejspíše až po konci války.
Upřesníme, že NATO je považováno za obrannou a ochrannou alianci, samotná aliance tak konflikt nevyvolává. V případě napadení členského státu ale zmobilizuje svoje síly. To by se právě mohlo stát v případě Ukrajiny, kdyby do NATO přistoupila.
V dalších minutách jsme probrali také to, co přesně za nástroje nyní Západ má, aby mohl válku ukončit, či co by mohlo být pověstnou červenou linií proto, aby se další strany zapojily do konfliktu. Probrali jsme také bezpečnostní situaci Čechů a to, co by měla česká vláda dělat, aby proti sobě nepoštvala občany.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Rusko oficiálně uznalo vládu Tálibánu v Afghánistánu, informovaly dnes večer světové i ruské tiskové agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Náměstek šéfa ruské diplomacie dnes přijal pověřovací listiny od nového afghánského velvyslance v Moskvě. Podle agentur Reuters a AP je Rusko prvním státem, který uznal současnou vládu Tálibánu v Afghánistánu. Islamistické hnutí se vrátilo k moci v asijské zemi v srpnu 2021 během stažení amerických a dalších zahraničních vojsk ze země.
„Věříme, že akt oficiálního uznání vlády Islámského emirátu Afghánistán dá impuls rozvoji produktivní bilaterální spolupráce mezi našimi zeměmi v různých oblastech,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. „Vážíme si tohoto odvážného kroku Ruska a dá-li Bůh, bude sloužit jako příklad i pro ostatní,“ řekl podle Reuters ministr zahraničí ve vládě Tálibánu Amir Chán Muttakí ve svém prohlášení.
Americký prezident Donald Trump bude v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times (FT). Ukrajinský prezident později podle agentury Reuters uvedl, že doufá v hovor s šéfem Bílého domu v pátek nebo v nadcházejících dnech o dodávkách amerických zbraní Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel agentuře AFP řekl, že telefonát mezi prezidenty se připravuje a Kyjev doufá, že lídři spolu budou hovořit v pátek. „Vše ale závisí na harmonogramech obou prezidentů,“ uvedl zdroj. Zelenskyj podle Reuters uvedl, že je připraven zúčastnit se setkání lídrů s cílem ukončit válku s Ruskem.
Trump i ruský prezident Vladimir Putin mezitím informovali o svém dnešním telefonátu, který podle agentur už začal, zatím z něj ale nejsou výstupy.
V případě telefonátu mezi Zelenským a Trumpem se očekává, že budou diskutovat o náhlém zastavení dodávek některých klíčových amerických zbraní Kyjevu, napsal Financial Times s odvoláním na své zdroje, podle nichž by ukrajinský prezident mohl také nadnést téma potenciálního budoucího prodeje zbraní.
