Ruská opozice jedná v Praze: Diskutuje o „radikálních řešeních“, exministr chválí Česko
Česko-ukrajinské vztahy by mohly sloužit jako určitý příklad pro jiné. Politická reakce Česka na ruskou invazi a podpora Ukrajiny byla včasná a smělá. Řekl to bývalý ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin, jenž přijel do Prahy na konferenci ruské opozice nazvanou Fórum svobodných národů Ruska. Reakci Západu na ruskou invazi na Ukrajině označil někdejší diplomat za nepříliš rychlou.
U Česka ocenil mimo jiné podporu napadené země dodávkami zbraní. Ve vzájemných vztazích je podle něj důležitá důvěra a ochota si navzájem pomáhat. „Z mého pohledu je to základ pro to, abychom byli spojenci. Je to jako s mušketýry ve slavném Dumasově románu: Jeden za všechny a všichni za jednoho. (Česko-ukrajinské vztahy) se ubírají tímto směrem,“ domnívá se Klimkin.
Část západních zemí se podle něj dopustila zásadní chyby, když režim ruského prezidenta Vladimira Putina správně neposoudila. „Nepochopila, že tento režim nechce dodržovat pravidla,“ míní někdejší diplomat, jenž působil coby ministr zahraničí v letech 2014 až 2019, kdy byl prezidentem Petro Porošenko. Pomoc Západu poté, co na Ukrajinu 24. února vtrhla ruská invazní vojska, označil za opožděnou. „Nebyla tam reakce v předstihu a nebyla příliš rychlá ve smyslu dodávek zbraní. Je to evoluční proces. Jde také o ekonomickou odolnost Ukrajiny a ani tady není dostatečná a dost rychlá, ale přichází,“ poznamenal Klimkin.
Rusko zmizí z první ligy světa
Šéf Kremlu podle něj rozumí pouze jasné síle. „Nevěří v oboustranně výhodnou dohodu. Když on vyhraje, někdo prohraje. Když on prohraje, někdo vyhraje,“ míní Klimkin, jenž nyní vede na Ukrajině vlastní projekty mimo jiné v oblasti vzdělávání, zahraničních vztahů nebo evropské integrace.
Rusko zároveň označil za upadající mocnost, ekonomicky či demograficky. „Putin může dosáhnout určité mobilizace, ale nakonec jde o úpadek moci. A ten, zvláště v případě režimu, jako je tento, může být nesmírně nebezpečný. To je přesně to, co vidíme,“ podotkl Klimkin, podle něhož Rusko z ekonomického hlediska zmizí z „první ligy světa“. „Bude někde ve druhé lize. A lidé v Moskvě to jasně chápou,“ řekl bývalý šéf ukrajinské diplomacie.
Na největší zemi světa podle něj dopadají západní sankce a Putin čelí neúspěchu. „Všichni chápou, že toto impérium není schopno Ukrajinu porazit. Putin chápe, že sankce zůstanou, některé by možná mohly být zrušeny, ale ty zásadní zůstanou,“ věří Klimkin, podle něhož se šéf Kremlu pokusí vyjednat se Západem nějakou dohodu. „Nejde jen o jeho válku na Ukrajině, ale... o strategické zbraně, kontrolu zbrojení, ceny ropy a plynu, spoustu věcí. A bez vyřešení Ukrajiny není možné vyřešit nic,“ uvedl.
„Bude se snažit klepat na jakékoliv dveře, samozřejmě skrytě, a chtít se dohodnout,“ domnívá se Klimkin, podle něhož Moskva bude chtít Kyjev obejít. Mohla by se přitom pokusit využít zejména období před zimou, a to s ohledem na ruský plyn a rostoucí ceny potravin. Je nutné nepřistoupit na žádné ústupky, které by zničily základy ukrajinské státnosti a národa, varuje bývalý politik. „Nevěřím v mírovou dohodu. Uměl bych si představit příměří, ale mírovou dohodu s tímto režimem nikoliv. Jakoukoliv přestávku využije k jedinému cíli - přeskupit se a znovu zaútočit, ať už konvenčním nebo hybridním způsobem,“ řekl.
„Nikdy nevíme, možná to povede ke kolapsu režimu“
Na konferenci ruské opozice, jejichž zástupci přijeli do Prahy jednat o radikální rekonstrukci své země a její přeměně ve prospěch jednotlivých národů a regionů, je neoficiálně, aby je podpořil. „Ruská válka na Ukrajině změnila vše,“ říká a dodává, že řada Rusů spatřila „světlo na konci tunelu“. „Mnoho jich věřilo, že je zřejmě příliš složité, až nemožné, dosáhnout svých cílů. Teď v sebe začali věřit. Věří, že mohou zvítězit,“ uvádí s odkazem na jeden z cílů organizátorů konference, jímž je „dekolonizace původních národů a regionů od imperiální Moskvy“.
„Jsou to lidé s různou historií, z různých částí Ruska, ale skutečně se dávají dohromady,“ míní Klimkin. Došlo jim prý, že pokud uspějí v boji proti ruskému režimu Ukrajinci, oni by mohli také. „Jakým způsobem, to je na nich. Představitelích Ruska. V našem zájmu není za ně bojovat, ale podpořit je intelektuálně,“ říká Klimkin, podle něhož je tento proces pozitivní i pro Ukrajinu. „Nikdy nevíme, možná to povede ke kolapsu režimu, možná k něčemu jinému. Ale je důležité podporovat tyto zvláštní emoce, že mají šanci,“ dodává.
Ukrajinci, kteří utíkají ze své země před válkou do Rakouska, mohou mít od začátku nového roku problém s ubytováním v prvních dnech po příjezdu, napsala dnes agentura APA. Všechny spolkové země už totiž oznámily uzavření svých center, kde Ukrajince bezprostředně po příjezdu ubytovávají, než jim místní úřady vydají dočasné povolení k pobytu. Jako poslední se chystá své příjezdové centrum pro Ukrajince uzavřít na konci roku Vídeň.
Ruská armáda znovu zaútočila na ukrajinskou dopravní infrastrukturu, oznámil dnes vicepremiér Oleksij Kuleba. V důsledku útoku nabírají zpoždění vlaky na severu země a v té samé části Ukrajiny je několik tisíc lidí bez dodávek proudu, protože Rusové podle regionální energetické společnosti zasáhli blíže neurčený elektrárenský objekt. Informuje o tom server Ukrajinska pravda. Rusové uvedli, že zneškodnili několik ukrajinských dronů.
Rusko by na plánované schůzce šéfa Kremlu Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Budapešti chtělo pokročit v mírovém řešení ukrajinské otázky a projednat bilaterální vztahy se Spojenými státy. Dnes to podle agentury TASS řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Uvedl také, že americký a ruský tým ještě s přípravou summitu nezačaly.
