Supersummit v Praze: Lídři EU řešili podporu Ukrajině proti Putinovu teroru i energokrizi

Blesk dostal do rukou i večerní menu, které si Češi připravili pro vážené zahraniční hosty. 

Předkrm: Mořský vlk, uzená cuketa, fazole, bazalková omáčka. K tomu bílé víno chardonnay.

Hlavní chod: Srnčí hřbet a konfitované telecí lýtko, brusinky, lišky, zelí. Červená frankovka.

Dezert: Pusinka, vanilková zmrzlina. Mascarpone, omáčka z lesního ovoce. Káva.

„Dnes jsem se v Praze sešel s prezidentem Ázerbájdžánu, po schůzce s arménským premiérem Nikolem Pašinjanemv New Yorku,“ tweetuje předseda Evropské rady Charles Michel. „Dnes se s nimi spolu s Emmanuelem Macronem setkáme znovu, projednat vztahy Arménie a Ázerbájdžánu a prosazování udržitelného míru v oblasti.“

Obě země spolu opakovaně válčily o sporné území Náhorní Karabach.

Zatímco se světoví státníci společně fotí a načínají první diskuze, novináři se znovu ukryli do obrovského sálu, kde informují o aktuálním dění. Řada z nich také zamířila „vyluxovat“ jídelní stan. 

Pro stovky novinářů a kameramanů připravil catering dýňový salátek, paštiku a kulajdu. Hlavní chod byl složený z výběru svíčková, těstoviny a krůtí maso s mrkvovým pyré. Sladkou tečkou byl sladký štrúdl, plněné šátečky a jablečný košíček. 

Jídlo poměrně rychle z pultu zmizelo a pro ty, kteří přišli až později, skoro nezbylo. 

I v průběhu „rodinného“ focení se lídři společně bavili – čile diskutoval i francouzský prezident Macron. Tu s premiérem Fialou, ale třeba i s kyperským protějškem Nicosem Anastasiadesem.

Někteří politici si před příchodem na Hrad stihli i letmo užít Prahy a pokochat se pražskými výhledy. „Vítejte v Praze a na Karlově mostě,“ tweetoval finský velvyslanec snímek, kterak před přejezdem na Hrad vzal na procházku premiérku Sannu Marinovou.

Společné focení mají účastníci pražského supersummitu za sebou. Petr Fiala coby hostitel stanul v první řadě uprostřed – přímo po boku Emmanuela Macrona.

O dnešním dění na Pražském hradě píší německá média jako o megasummitu. Za hlavní cíl schůzky pak označují jednotu proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

„Evropa proti Putinovi, to je nový megasummit v Praze,“ uvedla bavorská televize BR, která poznamenala, že hlavním tématem jednání je ruská invaze na Ukrajinu a její hospodářské a bezpečnostní dopady. „Cílem setkání je především jedno – demonstrovat před Moskvou jednotnou evropskou frontu,“ dodala televize.

Magazín Focus k novému společenství poznamenal, že je to myšlenka francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. „Nový formát navržený Francií podporuje i Německo,“ uvedl Focus.

Magazín Der Spiegel je kritičtější – poukazuje na kontrast toho, že událost je to sice obrovská, ale žádné konkrétní závěry se neočekávají. „Bude společná fotografie, ale jinak nic. Žádné závěry a ani závěrečné prohlášení,“ uvedl magazín.

Lídři se přesunuli na společné focení, na Hradě probíhají závěrečné přípravy na family foto.

Evropská komise a Norsko sdílí postoj, že je třeba výrazně snížit cenu plynu, a budou společně pracovat na nástrojích pro stabilizaci energetického trhu. Ve společném prohlášení to dnes uvedli předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a norský premiér Jonas Gahr Störe, oba se účastní supersummitu v Praze.

Norsko letos navyšuje své dodávky do Evropské unie při výpadku plynu z Ruska. „Vysoké ceny plynu tlačí nahoru cenu elektřiny. Snižují kupní sílu a způsobují firmám ztrátu konkurenceschopnosti. Sdílíme hluboké obavy ohledně dopadů těchto cen a společné odhodlání, že ceny by se měly výrazně snížit,“ stojí v komuniké dvou lídrů.

„Norsko a Evropská komise tudíž vedou intenzivní diskuse. Pokud jde o kroky do budoucna, jsme dohodnuti, že budeme společně pracovat na nástrojích, každý v rámci svých kompetencí, abychom stabilizovali energetické trhy a omezili dopad manipulací trhu a výkyvů v cenách, ve snaze citelně snížit příliš vysoké ceny,“ pokračují von der Leyenová a Störe.

„Stojíme na rozcestí, musíme nově promyslet a přetvořit energetickou bezpečnost v Evropě,“ tweetovala z Pražského hradu vrchní eurokomisařka.

Po oficiálním přivítání Petrem Fialou se řada lídrů vítá a baví neformálně během setkání na Pražském hradě.

Fialův úvodní projev: Evropa trpí agresivní válkou

Evropa v současnosti čelí těžkostem, nejzávažnějším problémem je, že trpí agresivní válkou. Rusko pokračuje ve své nespravedlivé agresi vůči Ukrajině, ruský prezident Vladimir Putin není otevřen jednání a jeho jediným cílem je dobytí sousední země. Ruské akce z posledního týdne to opět dokazují, řekl Fiala v úvodním projevu na supersummitu.

Vyhlásit hlasování v okupovaných územích bylo podle Fialy nečestnou lstí a mezinárodní společenství to nemůže brát vážně. Kyjev a Západ ruskou anexi čtyř ukrajinských území vyhlášenou na konci září odsuzují a odmítají jako nelegální. Narychlo zorganizované hlasování se týkalo Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti.

„Prezidentská standarta vlající nad tímto Hradem na sobě nese motto Pravda vítězí. To znamená, že pravda nakonec vyhraje nebo že pravda porazí lež. Toto motto nám dodávalo naději v těžkých časech, v časech útlaku,“ připomněl Fiala.

Na Ukrajině podle předsedy vlády Česko vidí odraz vlastní minulosti. Fiala odkázal na srpen roku 1968 a na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Mnoho zemí má podle Fialy podobné historické zkušenosti.

„Chápeme, že je obtížné čelit zlu, ale také chápeme, že pravda vítězí. Možná to zabere čas, ale všichni ve svých srdcích víme, že Ukrajina zvítězí, protože pravda je na její straně,“ poznamenal ministerský předseda.

Do té doby Ukrajina podle něj potřebuje neutuchající podporu Evropy. „Evropané musí držet hodnoty, které je sjednocují: hodnoty lidských práv, respektu a vlády práva,“ uvedl Fiala. Takové hodnoty podle něj vyjadřoval také první český prezident Václav Havel.

Setkání v Praze sice nemá přesnou agendu, ale je důležité pro bezpečnost či zlepšování vztahů se sousedy, uvedl na Pražském hradě německý kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil také, že jednotlivé státy pomáhají Ukrajině bránící se ruské agresi, a to finančně, humanitárně a také dodávkami zbraní.

Setkání označil Scholz za „velkou inovaci“, která dává státníkům prostor k celodennímu setkávání v různých formátech bez omezení harmonogramu a nutnosti přijímat závěrečná prohlášení. „To je dobré pro mír, pro bezpečnostní uspořádání, je to dobré pro hospodářský rozvoj a prosperitu a samozřejmě je to dobré i pro to, aby Evropská unie mohla zlepšit vztahy se sousedy, z nichž mnozí se chtějí stát členy Evropské unie,“ řekl Scholz.

Scholz zdůraznil, že setkání nemůže odhlédnout od ruského útoku na Ukrajinu. „Ale je také dobré vidět, že všichni společně velmi rozdílným způsobem, ale přece Ukrajinu podporujeme – finančně, humanitární pomocí a mnozí také dodávkami zbraní, jak to činí i Německo,“ prohlásil Scholz. „A myslím, že je velmi dobře vidět, že všichni, kteří se tu scházejí, vědí, že ruský útok na Ukrajinu je brutálním porušením bezpečnostního a mírového pořádku, který jsme v Evropě měli v posledních desetiletích,“ dodal německý kancléř.

„Priorita je budovat elektrická propojení v Evropě,“ prohlásil francouzský prezident Macron. Co se týče výroby elektřiny, zmínil obnovitelné zdroje a jádro, jak je buduje i Česko, připomněl Macron.

Co se bezpečnostních otázek týče, zmínil potřebu „vyslat sígnál jednoty, budovat společnou strategii, dialog, co neexistoval“.

Uvítací ceremonie trvala téměř dvě hodiny. Nyní se světoví lídři přesouvají na tzv. family photo a následně se přesunou dovnitř Pražského hradu, kde započnou neformální jednání. 

Připomeňte si dílčí momenty z vítány Emmanuela Macrona, Ursuly von der Leynové, Olafa Scholze, ukrajinského premiéra Šmyhala či Sanny Marinové v Praze:

Premiér Fiala před odchodem na jednání s lídry ještě okomentoval situaci kolem katarského emíra, kterého Brusel k summitu nepřizval, ačkoliv byl včera v Praze.

„My jsme měli velmi dobré bilaterální jednání, nemohu se vyjadřovat k podrobnostem a plánům katarské delegace. Byli jsme připraveni tady uspořádat mimo rámec evropského summitu jednání pro katarskou stranu s těmi evropskými státy, které mají zájem. Katarský emír odjel, ale já v tom nevidím žádné drama. Spousta jednání proběhla, někteří lídři tady byli už včera, možná proběhla bilaterální jednání v tomto směru, to samozřejmě nevím,“ odpověděl novinářům Fiala.

Na Hrad v závěru plejády hostů dorazil i turecký prezident Erdogan. Právě jeho země nadále hraje mj. významnou roli i ve zvládání migrační krize a proudu migrantů, kteří míří do Evropy.

„EU musí myslet na všechny státy,“ prohlásil při příchodu turecký prezident Erdogan. Myslel tím i Rusko? V ukrajinské válce se Turecko – člen NATO - snaží dělat prostředníka.

„Je pro mě velkou ctí, že tady mohu hostit 45 lídrů z celé Evropy, a je to samozřejmě důležité i pro české předsednictví. Doufám, že nás čeká velmi efektivní setkání,“ uvedl český premiér Fiala poté, co německý kancléř Scholz zmizel v útrobách Pražského hradu.

„Večer se potom setkáme na společné večeři, kde srhneme to, k čemu jsme dospěli. V žádném případě nechceme nahrazovat nějakou už existující evropskou strukturu, nejde nám o to, abychom vytvářeli nové evropské instituce, těch máme už dost. Ale jde nám o to, abychom vytvořili prostor, platformu pro otevřenou diskuzi všech evropských lídrů,“ poznamenal.

„Témata, kterým se budeme věnovat, jsou také jasná – je to mír a stabilita v Evropě, je to migrace, samozřejmě na jednom z předních míst energie a energetická bezpečnost a také evropská ekonomika. Naším cílem je samozřejmě vrátit mír a prosperitu do Evropy. Já se těším na jednání, těším se na diskuze a věřím, že to je velký den pro Evropu,“ dodal.

Sérii státníků a vlivných hostů na Pražském hradě pomalu zakončuje německý kancléř Olaf Scholz.

Scholz při uvítání ocenil kulisu Pražského hradu, kde se schůzka koná. Český protějšek mu na to odvětil, že doufá také v plodné diskuse.

Čas přitom notně pokročil a někteří na červený koberec nedorazí patrně vůbec - rakouský kancléř Karl Nehammer se uvítání podle všeho kvůli většímu zdržení nezúčastní.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová kvůli vnitropolitické krizi dnes na jednání Evropského politického shromáždění chybí úplně, zúčastní se až pátečního neformálního summitu EU.

Po červeném koberci se prošel a s Petrem Fialou si rukou potřásl již i francouzský prezident Emmanuel Macron. Cílem setkání v Praze je ukázat jednotu současných, budoucích i bývalých členů EU a vybudovat strategickou důvěrnost, uvedl Macron při příchodu.

„Ruská válka proti Ukrajině ovlivňuje nás všechny v oblastech bezpečnosti a ekonomiky kvůli rostoucím cenám energií,“ řekl dnes při příchodu na zasedání lotyšský premiér Krišjánis Kariňš.

Na místě jsou rovněž těžké váhy – maďarský premiér Viktor Orbán či ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.

Přichází další žena mezi lídry, kteří přicestovali do Prahy - estonská premiérka Kaja Kallasová, jež svůj úřad zastává od ledna 2021, kdy se stala první ženou v křesle předsedy vlády této země.

Další zástupkyní ze severu Evropy je po švédské premiérce nyní i finská premiérka Sanna Marinová.

Na místě je již rovněž polský premiér Mateusz Morawiecki. Masivní německá podpora spotřeby energií ničí jednotný evropský trh, uvedl rázně. Německo nemůže diktovat unijní energetickou politiku, dodal.  

„Děkujeme občanům, že ví, že úspora je cestou, jak to zvládnout. Bude diskuze o tom, že nikoho nemůže krize porazit,“ uvedl při příchodu slovenský premiér Eduard Heger s důrazem na to, že Slovensko má velké náklady kvůli industriálně zaměřené ekonomice.

Šéf slovenské vlády také očekává diskusi o strategii, jak zajistit bezpečnost a mír pro občany evropských zemí. Obojí považuje za nutný základ pro rozvoj v ostatních oblastech. „Pokud chcete budovat prosperitu, potřebujete dát občanům tu základní hodnotu, kterou je mír. Toto je formát, který dá komfort mimo stávající formáty se bavit o základní vizi,“ řekl Heger.

Na červeném koberci se střídají další státníci – v krátkém sledu chorvatský premiér Andrej Plenković, řecký premiér Kyriakos Mitsotakis či maltský premiér Robert Abela.