Supersummit v Praze: Lídři EU řešili podporu Ukrajině proti Putinovu teroru i energokrizi

A krátce po dánské premiérce dorazil i český předseda vlády Petr Fiala (ODS). „Podpora musí pokračovat. EU slíbila některé finančí prostředky, které zatím nedodalo, nejdříve tak vyřešíme těch 9 miliard. Hodně v tom udělala již Rada ministrů financí. Musíme se bavit o dalších možnostech jak podpořit Ukrajinu. Nemůže si poradit bez naší pomoci,“ uvedl Fiala při příjezdu. 

„Jsou dvě důležitá témata, a to je Ukrajina a energie. Musíme postoupit dál v řešení základních problémů,  které Evropa má,“ dodal. „Zatím nacházíme shodu v klíčových věcech,“ uvedl také ministerský předseda. 

Se zpožděním dorazila i dánská premiérka Mette Frederiksenová, která nemohla dorazit včera kvůli řešení krize ve své zemi. 

Jako další dorazil belgický premiér Alexander De Croo a krátce po něm šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Požádám lídry, aby podpořili platbu na novou vojenskou podporu Ukrajiny a budeme podporovat školení ve vojenské oblasti a Radě bude dominovat otázka enegetiky. Ceny musí klesnou, ale je to ekonomická i bezpečnostní otázka,“ uvedl Borrell s tím, že je potřeba omezit ceny, se kterými si hraje Rusko. 

Litevský prezident Gitanas Nauséda se při příchodu zastavil i u přítomných občanů, kteří na náměstí vyjadřují podporu Ukrajiny. Řekl jim, stejně jako novinářům, že bude EU pokračovat v podpoře této zemi a lidem. „Nemůžeme sebou nechat manipulovat, protože v tom je ruský režim velmi dobrý,“ řekl také. 

„Musíme najít systém odstrašení, jaký kremelský režim nebude chtít testovat. Odstrašení, odstrašení, odstrašení. Musíme být silní,“ komentoval Putinovo strašení jadernými zbraněmi.

„Musíme najít řešení, aby občané platili nižší složenky za energie. A věřím, že ho najdeme,“ uvedla při příchodu na summit předsedkyně evropského parlamentu Roberta Metsoalová. „Ukrajina potřebuje naši pomoc. Potřebuje ji zítra a potřebuje ji dnes,“ dodala. 

Na Pražský hrad dorazila předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. 

Novináři čekají na příchod evropských lídrů sedmadvacítky. 

„Vidina další diskusní platformy, která přivede k jednomu stolu 40 evropských lídrů, vzbuzovala v mnohých skepsi, ale politici měli ve čtvrtek řadu důvodů k optimismu,“ píše Politico. Summit znamenal sblížení Francie a Británie, když britská premiérka Liz Trussová potvrdila, že francouzský prezident Macron je opravdu přítel.

Britská stanice BBC na svých internetových stránkách píše, že rozhodnutí britské premiérky zúčastnit se summitu by mohlo znamenat novou fázi v postbrexitových vztazích Londýna s EU i vzhledem k tomu, že se s Macronem dohodla na jejich další společné schůzce.

Nicméně za fasádou nadšení podle serveru Politico probublávaly spory a napětí. Ukazovala se nejednotnost ohledně řešení evropské energetické krize a Turecko a Řecko odešly ze schůzky naštvané. Vrcholné setkání také kromě vágních Macronových příslibů o pokračující vojenské a finanční pomoci nepřineslo nic zásadně nového pro Ukrajinu čelící ruské agresi.

Pražský hrad znovu otevřel vrata a začíná nové kolečko vítání evropských lídrů. 

I dnes se mohou všichni hosté a novináři těšit na občerstvení. Organizátoři si připravili i hutnou snídani v podobě bagetek, štrůdlů a dalšího sladkého pečiva. 

Včera došlo podle informací Blesku k jisté dlouhotrvající nepříjemnosti. „Z oblasti okolo Petřínské rozhledny někdo ve čtvrtek večer svítil modrým laserem na Pražský hrad. Prováděli jsme opatření, kdy do vzduchu vzlétl policejní vrtulník s termovizí a na místo vyrazily policejní hlídky, nicméně vypátrat se nikoho nepodařilo,“ uvedla Kateřina Rendlová, mluvčí policejního prezidia. 

O pražském supersummitu čile informují i zahraniční média. Příchody státníků a první seznamování monitorovala i agentura Reuters. 

I dnes budeme monitorovat příchody nejvlivnějších lidí Evropy na Pražský hrad. Po jednání Evropské rady a nejspíše dalších kulatých stolů a jednání vám přineseme i zpravodajství z tiskových konferencí. 

Do jednacích prostor dnes zamíří členové EU. 

Pojďte si s námi připomenou včerejší den, který mnoho lidí označuje jako historickou událost.

• Premiér Petr Fiala (ODS) přivítal na Pražském hradě 44 evropských lídrů. Uvítací ceremoniál trval skoro dvě hodiny. 
• Prezidenti a premiéři se sešli ve Španělském sále, kde došlo k prvnímu seznámení. Mnoho lídrů se vidělo poprvé a mělo také poprvé možnost spolu neformálně jednat - a i si trochu nezávazně popovídat.
• Probíralo se několik důležitých témat. Od míru, bezpečnosti a stabilitě přes energetickou krizi až po přístup evropské mládeže ke vzdělávání. Lídři se dotkli také tématu migrace.
• Proběhlo několik kulatých stolů, ale i bilaterálních jednání. Došlo i k vyříkání si křivd a drobným hádkám. Krátce se přes videohovor připojil i ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.
• Návštěvy využil i prezident Miloš Zeman, který se sešel s maďarským premiérem a se srbským prezidentem. 
• Pro státníky, ale i pro stovky novinářů, bylo připraveno luxusní pohoštění za miliony korun. 
• Kvůli příjezdům delegací byl uzavřen příjezd k Pražskému hradu a památka byla pro veřejnost zcela uzavřena. Kolony aut také zablokovaly Evropskou ulici. 
• Den začal kolem desáté ranní a skončil v jedenáct večer, kdy končily poslední tiskové konference. Připomeneme, že z neformálního summitu nevzejde žádné oficiální usnesení, což je právě i důvodem, proč má setkání takový úspěch. Státy spolu totiž mohou jednat bez programu a aniž by museli dbát na každé slovíčko

Součástí pátečního setkání bude i zasedání Evropské rady. Připomeneme, že se jedná o sdružení, kde najdeme hlavy států a vlád, kde se řeší nejdůležitější a strategické otázky. Z 27 států EU je v Evropské radě zastoupeno 23 premiérů a čtyři prezidenti. 

Naopak v Radě EU zasedají ministři a obecně zástupci resortů a sektorů. Tyto pojmy mohou být v tomto ohledu zmatečné. Vysvětlení pojmů můžete najít v našem dřívějším článku. 

Vážení čtenáři, vítáme vás u našeho online zpravodajství, kde budeme sdílet střípky z pokračujícího pražského supersummitu. I dnes lídři zamíří do prostor Pražského hradu, a to od zhruba půl deváté. Tématem má být i dnes především Ukrajina, energetika a ekonomická situace. 

První den pražského supersummitu je u konce. Většina lídrů už odjela z Pražského hradu, kam zítra opětovně zamíří na Evropskou radu. Děkujeme, že jste s námi sledovali tento historický okamžik. Připojíme se zase v pátek ráno, abychom Vás informovali o tom, co se vlastně na summitu děje a zdali nese neformální setkání své ovoce.

Přejeme vám za celou redakci Blesku dobrou noc. 

Turecko nemá s Řeckem o čem jednat, jeho politika je založená na lžích. Na setkání evropských lídrů v Praze vyjádřil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, na pozadí nového vyostření vzájemných vztahů sousedních zemí kvůli sporům týkajícím se Egejského moře. Erdogan dokonce naznačil, že při jedné z diskusí na summitu Evropského politického společenství (EPC) na Pražském hradě došlo na ostrou výměnu názorů s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Erdoganova slova byla jediným veřejným přiznáním nesouladu mezi účastníky dnešního rozsáhlého setkání lídrů čtyř desítek evropských zemí.

Pražský summit evropských lídrů ukázal absolutní izolaci Ruska, prohlásil polský předseda vlády Morawiecki. Žádný z lídrů podle něj nemluvil o kompromisech s Moskvou.

„Nebude to nijak formalizované, žádné institucionální parametry, orgány, ani nebudou mít jednání žádné formální výstupy. Toto rozhodnutí bylo klíčové pro úspěch, vytvořila se platforma pro svobodnou diskusi a výměnu názoru. Setkaly se země, které by se na formální platformě ani nesetkaly,“ chválí si Fiala a připomíná dřívější obavy, že summit bude „Macronovou pastí“, jak udržet kandidáty na členství věčně před branami EU. Ty se podle něj podařilo rozptýlit.

„Otázky migrace jsou velmi komplexní a takováto jednání je pomáhají řešit,“ pronesl Petr Fiala na brífinku. „Už to, že se setkáváme a můžeme tyto diskuse vést, je nesmírně cenné.

„Otázka Kypru či vztahy mezi Řeckem a Tureckem mají vliv na vztahy EU s Tureckem,“ zmínil Fiala složitou geopolitiku, ale hovořil i o světlých stránkách. „Prezident Erdogan tu připomenul i některé věci, které Turecko v poslední době udělalo. Nejen, že je v úzkém kontaktu s Ruskem, ale udržuje i kontakty s Ukrajinou, prezidentem Zelenským. Napomohlo třeba osvobození válečných zajatců a další věci."

„Už jen to, že sedíme u jednoho stolu, že se spolu bavíme. Probíhají tu desítky bilaterálních jednání -  už to je obrovský přínos této akce. Takovéto akce nás posouvají dále. Například jeden z největších problémů Evropy jsou energie a ceny energií. To, že se musíme zbavit závislosti, že musíme diverzifikovat zdroje a tady najednou máme ujištění od států jako je Ázerbajdžán, že nám pomůže,“ řekl premiér Fiala na dotaz, co je tedy výsledkem jednání, které je neformální a ze kterého nevzejde oficiální usnesení. 

K ideám, které se probíraly na summitu – i před ním, od energie po bezpečnost, jmenoval Macron také „společnou politiku mládí“, kterou zmínily Albánie, Srbsko a Irsko. Například mít integrovanou politiku v oblasti univerzit. „Pro mládež musíme zvýšit spolupráci, aby naše mládež měla evropskou kulturu a vzdělání. A taky budeme vést spolupráci o migraci. Je třeba mít integrovanou politiku,“ řekl také. 

„Můžeme jednat o společných problémech a to je to, co potřebujeme. Existuje Evropská unie, ale některé země chtějí přistoupit do EU a některé ji opustili a jiné do ní nechtějí, ale sdílíme zeměpis, jeden kontinent. Od Kavzkazu, po Island,“ uvedl během tiskové konferenci francouzský prezident Emmanuel Macron. 

Podle Macrona bylo velice důležité, že se jednalo o krizích, které prožívá kontinent, jako je krize na Balkánu i napětí ve Středozemí. „Je užitečné mít takový formát, kdy jsou zúčastněné strany u jednoho stolu a kdy je možné vést oddělená jednání,“ konstatoval.

„Představili jsme jednotu 44 zemí, které jasně řekli, že odsuzují ruskou agresi a to má velkou hodnotu. To sdělení je jednotou. A velmi rádi jsme vyslechli ukrajinského prezidenta,“ uvedl také. 

Macron připomněl také útok na Nord Stream a také připomněl kybernetické útoky. „Mít strategii mezi sebou a mít politiku v boji proti dezinformacím. I o tom chceme hovořit,“ pokračoval. 

„Odsuzujeme ruskou agresi a nezákonnou anexi. Společně jsme se zavázali pomáhat Ukrajině, aby získala zpátky suverenitu. Diskutovali jsme o energetické bezpečnosti a zajistit to nebude jednoduché,“ vzala si na tiskové konferenci slovo i moldavská prezidentka Maia Sanduyová.

Právě Moldavsko bude pořádat druhý summit. Prezidentka informovala, že se bude konat na jaře. Evropské země podle moldavské prezidentky Sanduové dosáhnou míru a bezpečnosti jen v případě, že budou jednat společně a budou solidární.