Supersummit v Praze: Lídři EU řešili podporu Ukrajině proti Putinovu teroru i energokrizi

Odpoledne jsou hlášeny tiskové konference. Ve 14.15 by tak měla proběhnout hlavní tisková konference a souběžně s ní i tiskové konference Francie, Německa, Slovenska a Finska. O půl hodiny později pak promluví zástupci Belgie, Portugalska, Bulharska a Španělska.

Začátek neformální diskuze byl spojený s diskuzí členů Evropské rady s předsedkyní EP Robertou Metsolovou. Informuje o tom Úřad vlády. 

I dnes je pro novináře připravené menu. K dispozici je hovězí vývar s játrovými kendlíčky, nabídku hlavního jídlo tvoří pečené kuře s omáčkou a vepřové na rozmarýnu. U přílohy je pak na výběr mezi bramborami grenaille či jasmínovou rýží a vegetariánskou možnost zastupují zapečené noky s brokolicí. Včera se na dost novinářů při obědě nedostalo, dnes tak někteří z nich očividně nechtěli dopustit podobný problém a hned po přinesení jídla se vzorně seřadili do fronty.

„Energetická problematika má naši plnou pozornost a pracujeme na zajištění stabilních a cenově dostupných dodávek energie, což vyžaduje nižší ceny plynu. Spolupracujeme na řešeních pro celou Evropu,“ uvedl na twitteru Mark Rutte, nizozemský premiér, který se ráno sešel se zástupci Francie a Německa. 

Twitterový účet summitu sdílel fotografii ze Španělského sálu, kde se právě rozjíždějí diskuze o plánech do budoucna. 

Na Viktora Orbána při příchodu křičel hlouček zastánců hlubší evropské integrace. „Proč na vás bučí?“ ptali se novináři. „Mají mě rádi. Jsou to moji stoupenci,“ odtušil maďarský premiér ironicky a víc se s nikým nebavil.

Štáb Petra Fialy, hostitele Evropské rady, přidává na Twitter fotky z různých premiérových setkání.

„Ohledně cen energií se musíme bavit třeba o tom, jak zastropovat ceny plynu, který je využíván pro výrobu elektřiny, abychom cenu energií snížili. Jsou zde návrhy, které jdou správným směrem, ale my se musíme domluvit na tom, jak je realizovat,“ avizoval premiér.

Na společné řešení vysokých cen energií apelovali při příchodu na jednání například zástupci zemí ze severu Evropy nebo polský premiér Mateusz Morawiecki, podle kterého Německo musí odložit svůj egoismus.

Německá vláda čelí nyní v EU rostoucí kritice především menších zemí za svůj plán vynaložit na zmírnění dopadů vysokých cen energií až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč). To by podle expertů mohlo znevýhodnit ostatní země EU, řada šéfů států a vlád tak dnes při příchodu zdůrazňovala potřebu společného evropského řešení problému.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a nizozemský premiér Mark Rutte se před zasedáním Evropské rady setkali v Hrzánském paláci, aby jednali o novém geopolitickém centru Brussels Institute for Geopolitics. Česko zváží připojení k němu po konci předsednictví. „Byli jsme jednou z pozvaných zemí. Řekli jsme, že se tím budeme zabývat hned, jak skončí předsednictví,“ řekl ČTK mluvčí vlády Václav Smolka.

Následuje relativně krátké jednání Evropské rady. Jedná se o tzv. neformální zasedání, a tak se nebude hlasovat ani nebudou vydávat formální závěry (formální zasedání bývají v Bruselu, to následující je hned 20.-21. října). Spíše může být výsledkem vágnější prohlášení. Po druhé hodině jsou na pořadu dne tiskové konference, kde se dozvíme více...

Irský premiér Micheál Martin dnes při příchodu také odmítl kritizovat Německo za jeho nedávno představený plán, podle kterého by největší evropská země měla investovat až 200 miliard eur na ochranu svých občanů a firem před vysokými cenami a který vyvolal rozruch před současným summitem.

„Spousta zemí přijala opatření, aby zachránily pracovní místa a ochránily domácnosti před růstem cen, my také.“ Zdůraznil ale potřebu spolupráce a hledání společného řešení, na čemž se dle jeho slov všechny členské země EU při včerejším jednání shodly.

Zároveň podle něj musí být nalezena praktická řešení a ne pouze list politických přání. „Politici si můžou přát magickou odpověď, ale žádná neexistuje. Jsme ve válečné situaci a ta má negativní dopad na vše.“ Martin však prohlásil, že věří, že společné řešení bude nalezeno, potrvá to ale podle něj o něco déle.

„Rodinné foto“ lídrů 27 zemí a vrcholných institucí EU. Na Pražském hradě zapózovali na schodech k Rothmayerovu sálu. Uprostřed hostitel Petr Fiala a předseda Evropské rady („europrezident“) Charles Michel.

„Je snaha najít celoevropské řešení energetické krize. To není jednoduché, protože jednotlivé země přichází k jednáním s odlišnými představami. Všichni však chceme dorazit do stejného cíle,“ prohlásil dnes irský premiér Micheál Martin. „Věřím, že dnes proběhne dobrá diskuze, ale neočekávám žádné finální závěry. Před oficiálním jednáním Evropské rady na konci měsíce nás ještě bude čekat spousta práce.“

Během doorstepu novináři mírně trpěli zimou. Počasí je mnohem méně přívětivé, než bylo včera. Během příchodů se také konalo tradiční střídaní stráže. 

Na otázku, jakou by měl zprávu pro Německo, polský premiér Mateusz Morawiecki shromáždeným novinářům odpověděl: „Být solidární s ostatními. Protože v těžkých časech se musí všichni shodnout na řešení, které vyhovuje všem, ne pouze jedné zemi.“

Lídři dnes sice proberou potenciální varianty stropu na velkoobchodní ceny plynu, žádné rozhodnutí v tomto směru ale očekávat nelze, míní šéfka komise von der Leyenová. Dnešní diskusi totiž vidí pouze jako „první krok“ a přípravu směrem k formálnímu summitu EU za dva týdny v Bruselu, až krátce před ním chce unijní exekutiva členským státům předložit konkrétní podobu zamýšlených kroků.

Příchody lídrů zemí Evropské unie skončily. Nyní zasedne sedmadvacítka k tématům, jako je energetická krize a válka na Ukrajině. 

Rumunský prezident rovněž konstatoval, že bude hlavním tématem Ukrajina. Podle slovenského premiéra Eduarda Hegera je v zájmu občanů, aby Ukrajina vyhrála, a považuje za nutné zastropovat ceny plynu. Evropská komise musí najít řešení, ve kterém nebude žádný poražený stát, řekl dnes novinářům při příchodu na dnešní summit lídrů zemí Evropské unie na Pražském hradě. Postupovat je podle něj nutné rychle, na politicích leží velká odpovědnost.

Heger zdůraznil, že řešení musí přijít co nejrychleji. „Odpovědnost je velmi vysoká, celá Evropa čeká na to, až se podaří prasknout tu plynovou bublinu. Je důležité zastropovat cenu plynu,“ uvedl. Strop je podle něj nutné nastavit tak, aby neodradil dodavatele, ale zároveň byl únosný pro všechny evropské státy.

Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že „v mírových časech má systém emisních povolenek smysl, ale je čas války. Evropská komise může ten systém pozměnit, na rok, na dva, aby se zlevnily ceny energií. Nerozumím, proč to neudělá.“

Německý kancléř Olaf Scholz dorazil společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Překvapivé bylo mimo jiné to, že dorazili lídři pěšky a ještě po boku nizozemského předsedy vlády Marka Rutte. 

Příjezdy jsou pomalu u konce. U novinářů se zastavila i finská premiérka Sanna Marinová, i ta se pozastavila nad vztahem s Tureckem kvůli vstupu do NATO. „Finsko má s Tureckem dobré vztahy, jednání o vstupu do NATO pokračují. Nějaké problémy jsou mezi Tureckem a Švédskem, ty komentovat nebudu,“ řekla. „Ale je důležité, aby Finsko a Švédsko vstoupily společně, posílí to bezpečnost na baltském regionu,“ konstatovala. 

Anderssonovou vystřídala v rychlém sledu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Bylo to vypovídající. Bylo tu přes 40 lidí, nebyla tu Moskva a byl přítomen přes videokonferenci ukrajinský prezident a účastní se dnes znovu,“ informovala.

„Budeme podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude třeba. Budeme také hovořit o ekonomice,“ dodala s tím, že může zaručit, že nyní máme plné zásobníky plynu, a to na 90 %.

Obecně je podle ní včerejší a dnešní setkání přípravou na summit na konci října. „V komunikaci v březnu jsem navrhla diskutovat o cenovém limitu. Tehdy to nemělo podporu, ale teď se situace změnila a jsme připravení a členské státy jsou připraveny o cenových limitech hovořit. Věřím, že dojdeme k dobrým závěrům,“ uvedla také.

Přijel i řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, a to ve stejnou chvíli jako švédská premiérka Magdalena Anderssonová, které bude brzy končit mandát. Zřejmě ji vystřídá pravicová koalice. 

Kvůli jejímu brzkému konci se dostala do lehkého sporu s Tureckem. Prezident země Recep Erdogan podotkl, že s ní nemá smysl jednat. „Vztahy Švédska s Tureckem se vyvíjení na základě memoranda o porozumění. Probíhají technická jednání, například o vývozu švédských zbraní do Turecka,“ řekla Blesku při příchodu. Dodáme, že Turecko bylo skeptické i kvůli vstupu Švédska do NATO. 

„Evropa je rozdělená a kroky, které činí Rusko s anexí, to nás sjednocuje. Je to evropská krize a musíme ji řešit společně. Stejně tak útoky na Nord Stream jsou velký problém a existuje podezření, že šlo o sabotáž,“ řekla dále mediím.

„Musíme zůstat silní a spojení. Musíme podporovat Ukrajinu i nadále,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel při příjezdu na Pražský hrad. 

Příjezd lídrů začal být mírně logistickým problémem. Dorazilo několik kolon najednou, auta se tak musela zdatně otáčet na malém náměstí a na červeném koberci stáli i tři lídři najednou.