Vláda řešila obavy z přerušení toku plynu do EU. Začne i nové přeočkování proti covidu
Vláda si na čtvrtek naplánovala zasedání a tiskovku opět mimořádně v Poslanecké sněmovně. Jednání tentokrát proběhlo s omezenou účastí, premiér Petr Fiala (ODS) se totiž scházel s bavorským premiérem. Kabinet probral stav státních hmotných rezerv a zabýval se i přeočkováváním proti covid-19. Ministři muvili také o situaci, kdy by kvůli ruské invazi na Ukrajinu došlo k odstávce u plynovodu Nord Stream 1.
O čem vláda jednala?
- Vláda se zabývala stavem státních hmotných rezerv v souvislosti s covidem-19. Podle Fialy je dostatek ochranných prostředků a zásobování do ČR je plynulé
- Bylo schváleno, že správa státních hmotných rezerv bude mít zásoby na měsíc, místo dvou.
- Kabinet probíral i přeočkování proti covid-19. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) uvedl, že by mohlo začít příští týden.
- Vláda řešila také povodňovou ochranu na řece Bečvě. Minsitr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že se jedná o ochranu proti stoleté vodě.
- Řešilo se opatření o vyhlašování mimořádného stavu nouze v oblasti teplárenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo mít možnost individuálního rozhodování.
- Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) informoval o svolání mimořádné rady ministrů, která se uskuteční 26. července. Důvodem jsou obavy z uzavření kohoutků plynovodu Nord Stream 1
Vláda dnes mimořádně jednala v dolní komoře. Premiér Petr Fiala (ODS) se neúčastnil celého zasedání, jak uvedl na tiskové konferenci. Během dne se totiž věnoval návštěvě z Bavorska. S tamním premiérem totiž řešil ropovod TAL, ale i dohodu o jaderném úložišti.
Kabinet podle Fialy dělá vše proto, aby se ČR zbavila závilosti na focilních zdrojích a „dělá kroky, abychom byli připraveni na jakýkoliv scénář“. Tím narážel na obavu z uzavření kohoutků u plynovodu Nord Stream 1. „Kdyby došlo k odstávce, tak si s tím ČR poradí a při rozumné politice a úsporách budeme mít dostatek plynu pro domácnosti i podniky,“ dodal.
Obavy kvůli Nord Streamu 1
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 a podle Síkely by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.
Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. Síkela dnes uvedl, že ministři by na mimořádné radě případně projednali, jak ve věci dál postupovat.
Přeočkování na covid-19
Od příštího týdne by mohlo začít oficiálně přeočkování proti covidu-19 další posilující dávkou, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podmínkou je podle něj schválení přeočkování Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které očekává v pátek.
Jako první by podle něj začala vakcíny aplikovat očkovací místa, kam není třeba se předem registrovat. Vakcíny by si také mohli začít objednávat praktičtí lékaři. Rezervační systém na ostatní očkovací místa chce spustit na konci srpna.
Doporučené by bylo přeočkování pro lidi nad 60 let a dospělé s dalšími přidruženými nemocemi, například cukrovkou nebo poruchami imunity, nebo pro pacienty po transplantacích. „Rozumný interval od poslední dávky by mohl být šest měsíců,“ řekl Válek.
Ruské ministerstvo pro digitální rozvoj plánuje v příštích pěti letech vynaložit 60 miliard rublů (v přepočtu 15 miliard Kč) na zdokonalení systému, jímž Moskva cenzuruje internet. Uvádí to agentura Reuters, která viděla text vládního návrhu nazvaný Kybernetická infrastruktura. Vylepšen má být systém nazvaný TSPU (technické prostředky proti hrozbám), který vyvíjí a kontroluje ruský cenzurní úřad Roskomnadzor.
Zdokonalený systém by měl být efektivním nástrojem zabraňujícím uživatelům používat VPN (virtuální privátní síť). Prostřednictvím VPN lze obcházet restrikce, dostávat se na weby, které jsou v dané zemi blokované, a používat jinak nedostupné aplikace a služby.
Mezinárodní měnový fond MMF se předběžně dohodl s Ukrajinou na uvolnění další 1,1 miliardy USD (25 miliard Kč) ze slíbeného úvěru. Dohodu musí ještě schválit výkonná rada fondu, stát by se tak mělo v příštích týdnech, uvedl MMF v dnešním prohlášení.
MMF je pro Kyjev důležitým mezinárodním věřitelem. V rámci čtyřletého úvěrového programu má Kyjev dostat 15,6 miliardy USD.
„Ruská válka na Ukrajině má i nadále ničivý dopad na zemi a její obyvatele,“ uvedl Gavin Gray, který vedl monitorovací misi MMF v Kyjevě při páté revizi úvěrového programu. „Obratná politika, přizpůsobivost domácností a firem a obrovské vnější financování pomohly podpořit makroekonomickou a finanční stabilitu,“ ocenil Gray.
MMF však současně uvedl, že rizika pro Ukrajinu zůstávají mimořádně vysoká. Očekává se ekonomické zpomalení, mimo jiné kvůli dopadu války na pracovní trh a pokračujícím ruským útokům na energetickou infrastrukturu.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil dnes přijel do Kyjeva na čtvrtý summit Krymské platformy. Ta má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení ruské okupace Krymského poloostrova. Vystrčil na Ukrajině také uctí památku obětí násilných deportací totalitním sovětským režimem, informoval Senát ČR v tiskové zprávě.
„V srpnu 2021 jsem na inauguračním summitu Krymské platformy řekl, že anexe Krymu nemůže být obdobou našeho mnichovského ‚o nás bez nás‘,“ uvedl Vystrčil. „Zastupoval jsem tehdy Českou republiku a zdůraznil jsem, že se za Ukrajinu musíme postavit. Vývoj od anexe Krymu nám ukazuje, že pokud je naše podpora nedostatečná, tak se Rusko nezastaví,“ dodal. „A také musíme mít na paměti, že mírová jednání nemohou probíhat bez účasti Ukrajiny a výsledky jednání musí být pro Ukrajinu přijatelné,“ uvedl předseda Senátu.
