Vláda řešila obavy z přerušení toku plynu do EU. Začne i nové přeočkování proti covidu
Vláda si na čtvrtek naplánovala zasedání a tiskovku opět mimořádně v Poslanecké sněmovně. Jednání tentokrát proběhlo s omezenou účastí, premiér Petr Fiala (ODS) se totiž scházel s bavorským premiérem. Kabinet probral stav státních hmotných rezerv a zabýval se i přeočkováváním proti covid-19. Ministři muvili také o situaci, kdy by kvůli ruské invazi na Ukrajinu došlo k odstávce u plynovodu Nord Stream 1.
O čem vláda jednala?
- Vláda se zabývala stavem státních hmotných rezerv v souvislosti s covidem-19. Podle Fialy je dostatek ochranných prostředků a zásobování do ČR je plynulé
- Bylo schváleno, že správa státních hmotných rezerv bude mít zásoby na měsíc, místo dvou.
- Kabinet probíral i přeočkování proti covid-19. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) uvedl, že by mohlo začít příští týden.
- Vláda řešila také povodňovou ochranu na řece Bečvě. Minsitr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že se jedná o ochranu proti stoleté vodě.
- Řešilo se opatření o vyhlašování mimořádného stavu nouze v oblasti teplárenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo mít možnost individuálního rozhodování.
- Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) informoval o svolání mimořádné rady ministrů, která se uskuteční 26. července. Důvodem jsou obavy z uzavření kohoutků plynovodu Nord Stream 1
Vláda dnes mimořádně jednala v dolní komoře. Premiér Petr Fiala (ODS) se neúčastnil celého zasedání, jak uvedl na tiskové konferenci. Během dne se totiž věnoval návštěvě z Bavorska. S tamním premiérem totiž řešil ropovod TAL, ale i dohodu o jaderném úložišti.
Kabinet podle Fialy dělá vše proto, aby se ČR zbavila závilosti na focilních zdrojích a „dělá kroky, abychom byli připraveni na jakýkoliv scénář“. Tím narážel na obavu z uzavření kohoutků u plynovodu Nord Stream 1. „Kdyby došlo k odstávce, tak si s tím ČR poradí a při rozumné politice a úsporách budeme mít dostatek plynu pro domácnosti i podniky,“ dodal.
Obavy kvůli Nord Streamu 1
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 a podle Síkely by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.
Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. Síkela dnes uvedl, že ministři by na mimořádné radě případně projednali, jak ve věci dál postupovat.
Přeočkování na covid-19
Od příštího týdne by mohlo začít oficiálně přeočkování proti covidu-19 další posilující dávkou, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podmínkou je podle něj schválení přeočkování Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které očekává v pátek.
Jako první by podle něj začala vakcíny aplikovat očkovací místa, kam není třeba se předem registrovat. Vakcíny by si také mohli začít objednávat praktičtí lékaři. Rezervační systém na ostatní očkovací místa chce spustit na konci srpna.
Doporučené by bylo přeočkování pro lidi nad 60 let a dospělé s dalšími přidruženými nemocemi, například cukrovkou nebo poruchami imunity, nebo pro pacienty po transplantacích. „Rozumný interval od poslední dávky by mohl být šest měsíců,“ řekl Válek.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, prozatím přejeme dobrou noc.
V Rusku už není afghánské vládnoucí hnutí Tálibán zakázanou teroristickou organizací. Příslušné rozhodnutí ruského nejvyššího soudu totiž vstoupilo v platnost, a tak byly provedeny odpovídající změny i v seznamu teroristických organizací, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na údaje ruské tajné služby FSB. V seznamu je nyní uvedeno, že zákaz Tálibánu byl pozastaven.
Ruský nejvyšší soud minulý měsíc vyhověl žádosti generálního prokurátora Igora Krasnova pozastavit zákaz činnosti Tálibánu, který v Rusku platil více než 20 let, od roku 2003.
Rusko je připravené spolupracovat s afghánským vládnoucím islamistickým hnutím Tálibán v boji proti terorismu, uvedl na počátku května pověřenec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. Rusko a Tálibán podle Kabulova považují za společného nepřítele afghánskou odnož teroristické organizace Islámský stát. Pomoc s bojem proti ní mohou Afghánistánu poskytnout ruské specializované složky.
„Páni prezidenti! Vaše jednání budou pokračovat, jednání vašich delegací budou pokračovat. Prosím, předejte si navzájem civilisty," apeluje nositel Nobelovy ceny míru, bývalý šéfredaktor nezávislého ruského listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov, na prezidenty Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. „Na Ukrajině uvězněné stoupence 'ruského světa' výměnou za odpůrce války uvězněné v ruských věznicích a táborech. Nebyla praxe výměny civilistů za civilisty. Ale musíme s tím začít. Předejte je, dokud jsou naživu! Začněte s dospívajícími, ženami, nemocnými a s těmi, co mají doma (malé) děti,“ vyzval Muratov hlavy obou znepřátelených zemí a zdůraznil, že případná výměna civilistů by mohla přiblížit vytoužený mír."
Rusko a Ukrajina o víkendu završily dosud největší výměnu válečných zajatců, tisíc za tisíc. Součástí této výměny byla i páteční výměna 120 civilistů.
