Přehledně: Zeman strávil sedm týdnů v nemocnici. Vrátil ho tam covid, pak jmenoval Fialu

Hradní kancléř Vratislav Mynář ani prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček dnes na dotazy Blesk Zpráv zatím nereagovali. 

Senát se k aktivaci ústavního článku 66 sejde s největší pravděpodobností na schůzi 5. listopadu. Podle předsedy ústavní Komise Zdeňka Hraby se už senátoři zřejmě nebudou doptávat ÚVN na aktuální zdravotní stav prezidenta Zemana. 

„Kdo by se měl dotazovat,  by měla být popřípadě Poslanecká sněmovna. Pokud by se ten stav Miloše Zemana změnil, pak by dal pan prezident určitě o sobě vědět,“ míní senátor. 

Podle Miroslavy Němcové by bylo nejlepší, kdyby hradní kancléř opustil svou funci v co nejkratším čase. Sama političky si neumí představit, že by mohl být dobrým servisem pro ústavní činitele, kteří by po aktivaci článku 66 převzali pravomoci prezidenta. 

„Neumím si představit, že kancléř Vratislav Mynář by byl pro ty, kteří budou nahrazovat prezidenta, oporou. Prokázal, že byl velmi destruktivní směrem ke kanceláři prezidenta republiky. S takovým člověk jsem si jistá, že ti, kteří budou náhradníky, by nemohli spolupracovat,“ uvedla Němcová na dotaz Blesk Zpráv, jeslti by měl Mynář vyslyšet výzvu premiéra Babiš a šéfa ODS Petra Fialy a opustit úřad. 

„Nemyslím si, že Andrej Babiš zachránil život panu prezidentovi. Pan premiér utekl zadním vchodem, tak se zachránce nechová,“ reagovala na senátora Canova Miroslava Němcová. 

Senátor Hraba by se po určitých korekcích nebál zveřejnění dopisu ÚVN o zdravovním stavu prezidenta Miloše Zemana. 

„Myslím, že pan premiér zachránil panu prezidentovi život. Oni by ho tam nechali zemřít,“ reagoval na dotaz Blesk Zpráv senátor a místopředseda senátní komise pro ústavu Michael Canov. 

„Musíme předpokládat, že prezident může napadnout naše rozhodnutí u Ústavního soudu,“ upozornil Hraba na to, že usnesení o převedení pravomocí musí být vycizelováno. 

„Učitě naprostá většina našich členů bude hlasovat pro aktivaci tohoto článku,“ je přesvědčená Miroslav Němcová, členka senátního klubu ODS a TOP 09. 

„Můj osobní odhad je, že by to usnesení mělo projít,“ reagoval na dotaz novinářů šéf Komise Zdeněk Hraba. Jednání komise se podle něj neúčastnili zástupci hnutí ANO. 

Navrácení pravomocí prezidentovi předpokládá Hraba na základě nějakého podněntu. „Pan prezident je tak výrazná osoba, že předpokládám, že by dal vědět o sobě případně i on sám,“ dodal. 

Senát v této chvíli sehrál podle senátorky Miroslavy Němcové mimořádně důležitou roli pro Českou republiku a pro českou veřejnost. „Předseda vlády nekonal, předseda Poslanecké sněmovny nekonal a měl konat, o tom nemůže být sporu,“ míní senátorka a členka ústavní komise Miroslava Němcová (ODS).

„Je potřeba poděkovat ÚVN, určitě zvažovala míru ochrany osobních práv prezidenta republiky,“ dodala. 

Dnes odpoledne se sejdou představitelé Senátu a Poslanecké sněmovny.

V Senátu začala tisková konference po jednání Komise pro ústavu. Její předseda Zdeněk Hraba zopakoval závěry komise, které jsme na Blesk.cz už zveřejnili. 

Komise jednala z části veřejně a z části neveřejně. Senátoři měli možnost nahlédnout do dopisu ÚVN. 

„Prezident není schopen zastávat nyní svůj úřad a prognóza není taková, že by prezident mohl tento úřad zastávat v řádech týdnů,“ řekl Hraba. 

„Komise jednala i o tom, zda by Senát měl být první komorou, která o tomto bude jednat. Shodli jsme se na tom, že Senát by měl být první komorou, která bude o tom to článku jednat. Senát tak dává Poslanecké sněmovně právo veta,“ dodal senátor Hraba.  

Senátoři také diskutovali situaci, kdy by se mohly pravomoci prezidentovi v případě jeho uzdravení opět vrátit. 

„Pokud by se jedna z komor usnesla na tom, že pominuly důvody, pro které nemůže prezident vykonávat svůj úřad, pozbyly by důvody platnosti,“ dodal Hraba. 

Senát by měl na plénu rozhodovat co nejblíže datu, kdy se bude konat ustavující schůze Sněmovny. „Velmi pravděpodobně to bude 5. listopadu,“ dodal předseda komise. 

Pro konce Vratislava Mynáře ve funkci kancléře se pro Blesk Zprávy vyslovil také šéf hnutí STAN Vít Rakušan. 

„Jednoznačně. Veškerá myslitelná mez byla překročena,“ napsal Rakušan v sms zprávě. 

„Situaci kolem pana prezidenta pokládám za komunikačně zcela nezvládnutou ze strany KPR,“ reagoval pro Blesk Zprávy předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček. 

Usnesení stálé komise na základě informací poskytnutých ústřední vojenskou nemocnicí: 

Komise I. konstatuje: že podmínky stanovené čl. 66. ústavy České republiky pro náhradní výkon funkcí prezidenta republiky jsou dány

II. Doporučuje Organizačnímu výboru po jednání s představiteli Poslanecké sněmovny stanovit harmonogram kroků vedoucích k přijetí usnesení Senátu o tom, že prezident republiky nemůže svůj úřad ze závažných zdravotních důvodů vykonávat, a to tak, aby byl Senát první parlamentní komorou v pořadí, která příslušné usnesení přijme ještě před ustavením Poslanecké sněmovny. 

III. pověřuje předsedu komise, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu a seznámil s ním senátory.  

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v rozhovoru pro ČT vrátil ke zdravotnímu stavu prezidenta Miloše Zemana. V neděli 10. října, kdy se s ním viděl naposledy v Lánech, byl Zeman podle premiéra hodně unavený - unavenější než při jejich předchozím setkání v nemocnici během předchozí hospitalizace prezidenta.

Stálá komise přijala usnesení, podle kterého může Senát zahájit jednání o aktivaci článku 66. O převedení pravomocí prezidenta na jiné ústavní činitele. Hlasování bylo přijato jednomyslně. 

Podle ústavního právnka Jana Kysely by bylo vhodné, kdy se aktivací článku 66 zabýval na svém jednání jako první senát. „I proto, že se tato komora tímto zabývá jako první a nová Sněmovna není ještě stanovena,“ dodala Kysela.

Redaktor Blesk Zpráv je přímo na jednání senátní komise pro Ústavu. Senátorům dává výklad ústavní právník Jan Kysela. 

„Ta diskuse velmi pravděpodobně směřuje k tomu, že se Senát bude zabývat aktivací článku 66. Řekl na jednání komise pro ústavu její šéf Senátor Zdeněk Hraba.“

„Zásadně pochybil i Radek Vondráček (předseda Sněmovny, pozn. red.) , že tam šel, dělal pouze užitečného idiota, pokud to pan Mynář už věděl,“ řekl Babiš také v rozhovoru pro iDnes.

K Babišovi se připojil také šéf ODS a kandidát na premiéra koalice SPOLU Petr Fiala. I on vyzval hradního kancléře k rezignaci. 

„Kancléř Mynář by si měl uvědomit neudržitelnost současné situace a ze své funkce odejit. Pokud tak neučiní a vstoupí v platnost článek 66, měl by premiér - ať už současný nebo budoucí - kancléře odvolat. Jsme ve vážné a neudržitelné situaci, musíme z ni najít důstojnou cestu a vrátit důvěru v základní funkce a instituce státu,“ reagoval na dotaz Blesk Zprávy Fiala. Informaci zveřejnil také na svém twitterovém účtu. 

Hradní kancléř Vratislav Mynář buď skončí sám, nebo ho premiér Andrej Babiš (ANO) odvolá po aktivaci článku 66 Ústavy ČR, kdy na něj přejde velká část prezidentových pravomocí. „Celá ta situace, která tu vznikla, je neadekvátní a nepřijatelná aktivita kancléře Mynáře, proto by bylo nejlepší, kdyby okamžitě rezignoval ze své funkce. To, co předvedl, je absolutně nepřijatelné,“ uvedl Babiš pro iDnes.cz.

V Senátu začalo jednání stálé komise pro Ústavu. Jednání senátoři prohlásili za neveřejné. Chtějí totiž nahlédnout do dopisu, který v pondělí obdržel předseda horní komory parlamentu Miloš Vystrčil od vedení Ústřední vojenské nemocnice. 

Kdy Policie ČR zveřejní ke svému zájmu o hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana víc než dvě věty na twitteru? „Bude to v řádu dní, určitě ne hodin,“ uvedl pro Blesk Zprávy vedoucí oddělení tisku Policie ČR Ondřej Moravčík.

Trestní zákoník řadí mezi trestné činy proti České republice mimo jiné vlastizradu, sabotáž nebo rozvracení republiky. Vlastizrady se dopustí český občan, který „ve spojení s cizí mocností nebo s cizím činitelem“ spáchá rozvracení republiky, teroristický útok, teror nebo sabotáž. Rozvracení republiky spáchá ten, kdo se „v úmyslu rozvrátit ústavní zřízení, územní celistvost nebo obranyschopnost České republiky anebo zničit její samostatnost“ účastní násilných akcí proti ČR nebo jejím orgánům. K sabotáži naopak použití násilí není nutné - dopustí se jí ten, kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost ČR zneužije svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce k tomu, aby mařil nebo ztěžoval plnění důležitého úkolu například orgánu veřejné moci.

Za sabotáž hrozí v základní sazbě tři až deset let vězení, případně též propadnutí majetku. Za vlastizradu lze uložit 15 až 20 let vězení, propadnutí majetku nebo i výjimečný trest.

„S ohledem na nové informace, zveřejněné na tiskové konferenci Senátu, zahájí Policie ČR prošetřování možného protiprávního jednání, ve kterém lze spatřovat znaky trestných činů proti republice. Další informace nyní není možné sdělit, děkujeme za pochopení,“ uvedla Policie na twitteru. Její zájem míří zřejmě na hradního kancléře Vratislava Mynáře, zatím to ale nespecifikovala.