17. listopad: Babiš měl projev, Hůlka demonstroval s odpůrci roušek, Klaus ji sundal

„Je důležité pečovat nejen o zdraví, ale i o demokracii,“ uvedl dnes šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) k tomu, že se pietní akce konala za zpřísněných opatření proti epidemii koronaviru. Podle něj není možné se přestat starat o svobodu kvůli požadavkům na klid na práci.

Senátor Pavel Fischer si na twitteru rýpl do premiéra Andreje Babiše (ANO).

Na Václavské náměstí přichází lidé zapalovat svíčky. Mezi nimi byl i Radim Zika (39) se svými dětmi. Zavzpomínal na svoje prožívání listopadových revolučních událostí: „Mně bylo v listopadu 89 osm let, takže jsem z toho ještě moc moudrej nebyl, ale pamatuju si, že rodiče to hodně prožívali. Všechno se snažili sledovat alespoň v televizi, na některé z demonstrací snad byl tehdy jen táta, ale to nevím jistě. S dětmi (Karolína 11 a Ondřej 15) chodíme každý rok buď sem na Václavák, anebo na Národní. Snažím se jim vštěpovat odmala, že svoboda není samozřejmá a musí se o ni pečovat. Snad to k něčemu bude,“ říká s úsměvem Radim Zika.

Lidé dnes přicházeli na pražský Albertov, aby položili květiny, zapálili svíčku a věnovali vzpomínku událostem z let 1989 a 1939. Tradiční setkání studentů a představitelů vysokých škol se zde letos nekonalo, a to kvůli pandemické situaci.

Na Albertov si přesto našli cestu jak zástupci akademické obce, tak i pamětníci či rodiny s malými dětmi. V porovnání například s Národní třídou však bylo návštěvníků poskrovnu. Na dodržování protiepidemických opatření dohlížely policejní hlídky, zasahovat ale nijak nemusely. Lidé k pamětní desce chodili sami nebo po malých skupinách.

Na místě tentokrát chybělo pódium a slavnostní projevy, pieta byla mnohem skromnější než v předchozích letech. Desítky lidí si tam i tak postupně přišly připomenout 31. výročí sametové revoluce i 81. výročí událostí, které vedly k uzavření vysokých škol nacisty. Pamětní desku s nápisem „Kdy – když ne teď? Kdo – když ne my?“ a s datem 17. 11. 1989 od rána ozařovalo červené, bílé a modré světlo.

Na Národní třídu dorazil i staronový šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) – v doprovodu prvního místopřededy komory Jiřího Růžičky (za STAN).

„Možná právě ta epidemická situace koronavirová mě vedla k tomu, že je třeba sem přijít a trochu zavzpomínat na to, že před těmi 31 lety jsme bojovali hlavně za svobodu, a dneska si ji necháváme vládními nařízeními pod strachem ze smrti, strachem z koronaviru okrajovat úplně způsobem, který mi připdá zcela neadekvání situaci,“‎ řekl Blesk Zprávám poslanec Marek Benda (ODS) na Národní třídě.

„Ta lehkost, s jakou jsme ochotni přistoupit na to, že zavřou kostely, zavřou školy, dají zákaz vycházení a všichni máme pocit, že se vlastně nic neděje? Řada z těchhle věcí nebyla snad ani za války. Mě to prostě děsí,“‎ postěžoval si.

Před Hlávkovu kolej dorazila i exposlankyně KSČM Marta Semelová. Tentokrát v růžové bundě.

Manželka senátora Jiřího Drahoše Blesk Zprávám na Národní třídě poznamenala k 17. listopadu 1989: „Já jsem byla s dětmi doma, zrovna jsem měla na návštěvě sousedku, bylo to odpoledne a ta přišla s tím, že už něco zaslechla, že se něco děje. To víte, tenkrát nebyly ty sociální sítě a všechno, média, která by informovala každou minutu. Bylo to velmi překvapivé a velmi nadějné, těšila jsem se, až manžel přijede.“

Před Novou budovou Národního muzea byla dnes odhalena bronzová plastika Plamen na Palachově pylonu. Třicetimetrový ocelový sloup jako podstavec pod sochu stojí před budovou bývalého Federálního shromáždění v Praze. 

Student Jan Palach se 16. ledna 1969 v Praze zapálil na protest proti tomu, že lidé upadali po zděšení z okupace vojsky Varšavské smlouvy do letargie, a chtěl je vyburcovat k činu. Těžce popálený 19. ledna zemřel. Plastiku odhalil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) spolu s generálním ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem a jejím autorem, akademickým sochařem Antonínem Kašparem.

Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že by politici na Národní třídu přijít měli. „Myslím si, že je to namístě,“ podotkl pro Blesk Zprávy. Na Národku přišel po boku Fialy a Pekarové Adamové – lidovci s ODS a Topkou budou spolupracovat ve formě koalice při volbách do Sněmovny, které se uskuteční příští rok. „Oproti těm předchozím 30 ročníkům je tady extrémně málo lidí,“ dodal.

„Bylo by dobře, kdy se nám vzpomínání na 17. listopad a Jana Palacha nestalo rutinou,“ poznamenal ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) je přesvědčen, že „naše demokracie si již prošla těmi svými počátečními úskalími a dnes jsme součástí skutečně klubu demokracií, jsme země, která ví, jaké hodnoty hájí, že dnes to není jenom, s prominutím, o těch pragmatických věcech, jako kolik nám roste HDP, ale také o tom, jestli bráníme lidská práva, jestli u nás každý může prožít plnohodnotný, svobodný život“.

Exminstr Vladislav Mlynář na svém twitteru zveřejnil dopis, který psal někdejšímu prezidentovi Gustávu Husákovi. „Hledal jsem dnes ve svém archivu fotky ze sametové revoluce a našel svoji předrevoluční korespondenci s Husákem. Tak teď ještě vysvětlit dětem, že psát prezidentovi byla tehdy drzost, kterou StB trestala…,“‎ napsal.

Šéf ODS Petr Fiala uvedl, že i on chodí 17. listopadu na Národku každý rok. „Myslím si, že je důležité, aby předseda ODS přišel na Národní třídu. Je to určitě jiné než v jiných letech. My respektujeme tu pandemickou situaci, takže nejdeme v tom velkém průvodu, v tom zástupu členů a přátel ODS jako každý rok,“ uvedl.

„Já si pamatuju ty listopadové dny všechny velmi dobře. Pro mě to jsou možná nejdůležitější chvíle mého života. Já jsem se jednak dočkal svobody a demokracie, chodil jsem na demonstrace, hlavně v Brně. A byl jsem tady taky třeba na té velké demonstraci na Letné,“ poznamenal Fiala.

Andrej Babiš uveřejnil k 17. listopadu vzkaz na Youtube pro všechny, kdo by rádi vyšli do ulic. „Strašně mě mrzí, že jsme dnes kvůli viru kus téhle svobody dočasně ztratili. Žijeme v obrovských omezeních. Já, stejně jako vy. Vím, že spousta našich spoluobčanů je osamělých, propadají smutku, mají pocit, že ztratili jistotu v životě. Nikdo z nás nemůže nic jiného, než chodit do práce a z práce domů, nebo do přírody. Všechny možnosti, jak se potkat s ostatními, jsou silně omezené,“‎ uvedl.

„Lidé, kteří se účastnili 17. listopadu, mohou s potěšením vzpomínat, zatímco lidé, kteří tam nebyli a teď to trapně dohání, se určitě budou motat na nejrůznějších shromážděních,“

vzkázal prezident Miloš Zeman na sváteční den v rozhovoru pro Parlamentní listy. Vedle toho promluvil i o antirouškařích či svém zdravotním stavu. Více čtěte ZDE Na Národní třídu od prezidenta doputovala kytice.

Rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima se přesunul do budovy Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty UK, kde byla kolem půl jedenácté slavnostně odhalena busta profesora Eduarda Alberta (1841–1900), podle nějž je pojmenovaný pražský Albertov. Děkan 1. LF UK Martin Vokurka připomněl, že letos si připomínáme 120 let od úmrtí profesora Alberta.

Žamberský rodák vystudoval lékařskou fakultu a podle rektora Zimy působil na prestižních rakouských pracovištích. „Ať je to univerzita v Innsbrucku a zejména jedno z nejlepších chirurgických pracovišť tehdejší doby, 1. vídeňská chirurgická klinika, kde provedl řadu unikátních úkonů. Kupříkladu nefrektomii, odstranění ledviny. Vytvořil monumentální dílo věnované operacím a bylo přeloženo do francouzštiny a ruštiny,“ vyzdvihoval zásluhy chirurga. Albert se také aktivně podílel na národně-osvobozeneckých činnostech, kdy přispěl na výstavbu Národního divadla nebo vydal antologii české poezie.

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že díky 17. listopadu můžeme studovat, pracovat tam, kde chceme, dělat věci, které si přejeme, a máme svobodu volby. „Je to ten nejdůležitější svátek, který vůbec můžeme slavit,“‎ podotkla.

Šéf Pirátů Ivan Bartoš dorazil na Národní třídu s manželkou Lydií Frankou. „Já sem chodím každý rok. Já jsem před 5 lety měl i na 17. listopadu svatbu se svojí manželkou a zahájili jsme to v tom sektoru neziskových organizací zde na Korzu národních, takže pro nás to má význam i v osobním životě. Za dodržení podmínek a bezpečnostních opatření, zejména zdravotních, jsme s manželkou vyrazili dnes i sem, protože je to tradice,“‎ uvedl.

Ke svátku svobody se vyjářil také pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) na svém twitteru. Sváteční úterý se chystá připomenout si doma v soukromí. „Svoboda totiž může být také o tom, že se své svobody na chvíli vzdáme. Jako dnes, kdy se můžeme rozhodnout zůstat doma a přispět tak k většímu bezpečí všech ostatních. Věřím, že si to příští rok vynahradíme!“ napsal na svůj účet.

Neopomněl ani vyčinit vládě Andreje Babiše a prezidentovi Miloši Zemanovi: „Svoboda neznamená přehlížet slabší. Budu za to dál bojovat! Velká část společnosti totiž nemá od vlády a prezidenta zastání. Často ti, kteří by teď potřebovali podat pomocnou ruku. Ale věřím, že změna je možná!“ 

Václava Klause na Národce s rouškou pod bradou řeší i policie. „Ze zákona se nemůžeme vyjadřovat ke konkrétním osobám. Jako policie na místě můžeme dát pokutu do 10 tisíc korun nebo můžeme přestupek oznámit. V tomto případě jsme zvolili druhou variantu,“ řekl iDnes.cz mluvčí pražských policistů Jan Daněk.

První dnešní potlesk u pietního místa na Národní třídě zazněl při příchodu předsedy STAN Víta Rakušana a nové Středočeské hejtmanky Petry Peckové.

„Je to zcela zásadní svátek,“‎ řekl Rakušan a připomněl i rok 1939. Češi podle něj nikdy neselhali. To, že může být politikem, je dle jeho slov zásluhou 17. listopadu. Je podle něj důležité, aby se témata sametové revoluce a moderních dějin důkladně probírala ve školách. Sám Rakušan je ostatně bývalý učitel dějepisu.

K Hlávkově koleji přišlo podle redaktora Blesk.cz několik lidí, přístupy do ulice hlídají policisté. Pozvaní politici ve svých prohlášeních pro média často narážejí na současnou koronavirovou krizi.

Jak si demokracie stojí během pandemie, hodnotil i senátor Jiří Drahoš a pozastavil se nad slovy bývalého prezidenta Václava Klause: „Od sametové revoluce jsme si tu svobodu, demokracii vybojovali a ustavili. Samozřejmě to není věc, která trvá věčně, musíme být ve střehu, ale jak jsem již řekl. Spekulace o tom, že ohleduplnost a nasazení roušky, protože zabrání tomu, abych rozšiřoval do okolí kapénky, že je to něco, co omezuje moji svobodu. Já tomu nerozumím a nerozumím ani vyjádřením některých politiků, třeba bývalého pana prezidenta. Považuji to za úplně nesmyslné.“ 

K Hlávkově koleji dorazil rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima se zástupci studentů. Z řad politiků na dlažbu položil věnec senátor a kandidát na prezidenta Jiří Drahoš, za Poslaneckou sněmovnu Tomio Okamura (SPD) nebo ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která si připomněla svůj 17. listopad 1989.

„Ráno jsem byla na Národní třídě, vzpomínala jsem na rok 89, protože pro mě to je s obrovskými emocemi, narodil se mi syn Jaroslav, měla jsem šestiletou Petru. Čekala jsem před školou a šli jsme na náměstí v jihomoravském Tišnově,“ prozradila, jak trávila významný den.

„Šel bych sem i za války,“

říká tatínek Honza, který na Národní třídu přišel se svými dvěma dětmi a ženou i přes současnou epidemickou situaci. Každoročně dětem prý vysvětluje, proč je 17. listopad podle něj nejdůležitějším svátkem.

Bez roušky dorazil na Národní třídu exprezident Václav Klaus. Řekl, že mu vadí, že kolem nařízeni nosit roušky nebyla pořádná diskuze. Vládní nařízení jsou podle něj chaotická. „Není to skoro možné tohle dělat, dělají to jen lidé, kteří se bojí svobody,“ řekl Klaus.

„Všechno to, co dneska máme a pokládáme za samozřejmé, i to, že tady všichni můžeme svobodně vyjádřit svůj názor, je součástí demokracie a to před 17. listopadem nešlo,“

uvedl Jan Hamáček (ČSSD). K uplynulým 31 letům od sametu není podle něj potřeba být extrémně kritický. „Já si myslím, že úspěšných,“ řekl na dotaz, jakých těch 31 let bylo. „Ta transformace, změna celého systému byla složitá, spousta věcí se nepovedlo, ale samozřejmě jsme na tom podstatně lépe, než jsme byli dříve,“ podotkl.

K letošním oslavám 17. listopadu Hamáček dodal: „Samozřejmě celá snaha vlády je omezit kontakty mezi lidmi. Pokud lidé chtějí uctít památku 17. listopadu a chtějí to udělat tady, tak samozřejmě mohou za dodržení všech těch bezpečnostních opatření, ale lepší z hlediska boje s tou epidemií je tichá vzpomínka doma.“

Sám dorazil na Národní třídu poslanec ODS Marek Benda.

"Hanba! Kolaboranti" pokřikují na vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) na Národní třídě. Vicepremiér reagoval slovy, že díky 17. listopadu je možná dnes i svoboda slova.

Následně jsou přerušována i slova ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Hlasitě jim vyčítali, že jsou ve vládě s premiérem Andrejem Babišem.

V souvislosti s oslavami 17. listopadu bylo nasazeno 50 členů antikonfliktního týmu z celé republiky. Podle ředitele pražské policie generála Tomáše Lercha má být jejich role hlavně preventivní. Případné porušování koronavirových opatření chtějí řešit hlavně domluvou, až pak přistoupí k pokutování. Zatím však ráno žádné problémy řešit nemuseli.

Babiš na Národní třídě vyzdvihl význam svobody, kdo ji nezažil, její důležitost nepochopí. Za 31 let od listopadové revoluce se podle Babiše vše změnilo. Nejdůležitější je podle něj právě svoboda. „Ti, kteří to nezažili, si to možná neumí představit, jak to bylo předtím,“ řekl novinářům.

Premiér také řekl, že lidé by si měli svobody vážit, a připomněl v této souvislosti situaci v Bělorusku. Babiš už pro dnešek žádné plány nemá, den bude trávit s rodinou.

Výraznější protest jako v minulých letech ho nečekal. Ozvalo se pouze pár výkřiků, že tady „nejsme v Bratislavě“‎. Premiér položil květiny, zapálil svíčku, poklonil se a odešel. U pietního místa je také nápis „Květiny od STBáka a normalizačního komunisty nechceme“‎.

Na Národní třídu dorazil již i premiér Andrej Babiš. A to v doprovodu vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové.

Jako první z politiků dorazil na Národní třídu Radek Vondráček (ANO), aby pod pamětní desku na průčelí Kaňkova paláce položil věnec. Vondráček novinářům řekl, že listopad 1989 je největší historickou událostí, kterou za svého života zažil. Události podle něj položily základ české státnosti.

Dohlížet na klidný průběh oslav a shromáždění budou policisté z pořádkové, dopravní i kriminální služby, stejně jako členové antikonfliktního týmu. Z dosavadních poznatků policie nevyplývá, že by shromáždění měla být nějakým způsobem narušována.

Na 15:30 je na pražské Letné naplánována další demonstrace proti vládním protiepidemickým opatřením. Poslední protest na Staroměstském náměstí se po oficiálním ukončení akce zvrhl v bitku s policií.