Pátek 22. leden 2021
Svátek slaví Slavomír, zítra Zdeněk
Oblačno 4°C

Miliardový recept na stárnutí Česka posoudí vláda. Experti: To nejdůležitější chybí

Autor: ČTK, sova - 
7. února 2020
16:40

O přípravě Česka na stárnutí se záměry do roku 2025 za desítky miliard korun se chystá na svém příštím zasedání jednat vláda. K takzvanému strategickému rámci, který vytvořilo ministerstvo práce vedené Janou Maláčovou (ČSSD), se vrátí po půl roce. Dokument obsahuje desatero, které se týká důchodů, sociálních služeb, bezbariérovosti, celoživotního učení či osvěty. Kabinet materiál začal projednávat loni v září, debatu ale přerušil. Ministerstva, kraje, odbory či zaměstnavatelé měli výhrady. Návrhy jsou podle nich nekonkrétní a není jasné, kde se na ně vezmou peníze.

Podle resortu financí, který má v gesci Alena Schillerová (za ANO), představuje desatero spíš „mediálně zajímavá hesla“ než seriózní okruhy řešených problémů a jeho pojetí je diskutabilní. Spolu s úřadem vlády, dalšími ministerstvy, kraji i zaměstnavateli poukazuje na neurčitost záměrů a financování. Podle Akademie věd materiál obsahuje obecný popis stavu a nenabízí řešení a „scénáře, kterým směrem se bude česká společnost vyvíjet“.

Navrhovaný dokument, který má ČTK k dispozici, navazuje na národní akční plán na podporu pozitivního stárnutí na roky 2013 až 2017 a pokrývá roky 2019 až 2025. Ministerstvo práce na návrhu pracovalo od poloviny roku 2017 do konce předloňska pod vedením tří ministryň - Michaely Marksové (ČSSD), Jaroslavy Němcové (ANO) a Jany Maláčové (ČSSD). Zaměření se tak několikrát měnilo a předložení se odložilo.

Strategie pouze na šesti stranách

Po loňských připomínkách o nekonkrétnosti se nakonec upravil i název. Místo strategie vláda začala v září projednávat strategický rámec. K němu pak měla Maláčová podle původního předpokladu do konce loňska dodat konkrétnější plán opatření s termíny plnění a financováním.

Ministryně už dřív řekla, že připravený dokument ukáže směr, kterým by se měla politika stárnutí v Česku v příštích letech ubírat. Většina ze 47 stran ale nakonec shrnuje statistické údaje, výsledky průzkumů, prognózy, zdroje informací a seznam zkratek. Strategická část zabírá šest stránek. Podle některých odborníků publikace vizi do budoucna neobsahuje a chybí v ní reformní změny.

Video Maláčová si nespoří na důchod. Proč? A kdy bude důchodová reforma? - Jakub Veinlich, Aleš Brunclík

První bod desatera přípravy na stárnutí má název „Spravedlivé důchody“. V této části se počítá s přípravou návrhu dřívější penze pro vybrané profese, opatřeními ke snížení rozdílu v důchodech žen a mužů, úpravou penzí vdov a vdovců a valorizací tak, aby průměrný důchod odpovídal 40 procentům průměrné mzdy. Každý z těchto kroků má stát „jednotky miliard“.

Více pracovníků bez navýšení rozpočtu?

Reformu penzí autoři nezmiňují. Zato navrhují „identifikovat dodatečné příjmy do státního rozpočtu a zvážit zavedení vícezdrojového financování důchodového systému“, najít by se měly desítky miliard.

Ministerstvo financí k návrhu uvedlo, že řád dodatečných příjmů je „zcela mimo realitu“ a navýšení daní a pojistného o desítky miliard je iluze. Požadovalo naopak úspory sociálních výdajů.

Na zajištění dostupných sociálních služeb by se měly vydávat tři miliardy ročně. Propojení zdravotní a sociální péče by mělo vyjít na několik miliard. Přibýt by měli pracovníci a růst by měly i jejich výdělky, ale bez navýšení rozpočtu. Do dotací na výstavbu komunitních domovů pro seniory na venkově a do bezbariérových úprav by mělo putovat 2,5 miliardy ročně.

V roce 2050 budou třetinu populace tvořit senioři

Ulevit lidem, kteří pečují o stárnoucí příbuzné, by měly terénní a odlehčovací služby za 400 milionů ročně. Stát by měl vyhodnotit, zda má dost lékařů, učitelů či pečovatelů. Navrhnout by měl, jak chybějící profese zajistí. Stovky milionů by se měly využít na bezbariérovou dopravu. K rozšíření povědomí o právech seniorů či o nekalých obchodních praktikách má přispět osvěta. Každý rok by se měla uspořádat na Mezinárodní den seniorů konference a společné jednání vlády a seniorských organizací.

Senioři nyní tvoří pětinu obyvatel, za deset let by to mohla být čtvrtina a v polovině století třetina. Za seniorskou věkovou hranici se považuje 65 let. Podle navrhovaného strategického rámce je to ale už 60 let. Protahuje se tedy doba stáří a zkracuje aktivní věk. Ve vyspělých zemích je naopak snaha s delší dobou dožití a zlepšováním kondice přidávat aktivní roky a posouvat stáří do vyššího věku.

Desterz ( 7. února 2020 18:29 )

Hned první bod je imho naprosto fantastický: "Spravedlivé důchody". Takže dosavadní důchody jsou jaké?. A následuje "dřívější penze pro vybrané profese". Jestli toto má být nějaká koncepce, jsem čínský bůh srandy.
Můj dávný lektor říkal: Vize bez akce je jako snění za bílého dne. Akce bez vize je noční můrou. Tak schválně, jaký případ nastane.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud