Zeman chce zrušit poplatek za ČT, šéf rozhlasu by rád peníze navíc. Připlatíme si?
Češi platí v rámci koncesionářských poplatků už více než deset let stejnou částku. České televizi 135 Kč a Českému rozhlasu 45 korun. Generální ředitelé veřejnoprávních médií Petr Dvořák a René Zavoral přitom vysvětlují, jak moc je tento systém důležitý. Navzdory hlasům po úplném zrušení poplatků, které se ozývají i z Pražského hradu. Zavoral pro Blesk Zprávy shrnul, jak to je s rozhlasovými poplatky. A proč by byl pro jejich zvýšení o pět korun.
Tlak na zrušení koncesionářských poplatků neutichá. Naposledy se prezident Miloš Zeman ozval tento týden a navezl se přitom do jednoho z veřejnoprávních médií. Do ČT, do které s oblibou šije i jeho přítel a barrandovský zpovědník Jaromír Soukup.
Zeman pro zrušení poplatků
„Uvážíme-li, že Česká televize hospodaří s rozpočtem sedmi miliard korun, zatímco konkurenční televize si na sebe musí vydělat samy, pak si myslím, že je namístě uvažovat o zrušení koncesionářských poplatků,“ uvedl Zeman pro Parlamentní listy.
Zrušení koncesionářských poplatků by zásadně dopadlo i na Český rozhlas. Vypovídá o tom i jeho výroční zpráva za rok 2018. „Výběr rozhlasových poplatků byl i v roce 2018 hlavním zdrojem financování Českého rozhlasu,“ upozorňuje.
Prezident Miloš Zeman bude v neděli 22. září od 11 hodin hostem živě vysílaného pořadu Blesk.cz S prezidentem v Lánech. A nejen o případné abolici pro premiéra Babiše a reakcích na ni tu bude řeč.
Zavoral: Západní média nám financování závidí
Podle generálního ředitele ČRo Reného Zavorala je však systém koncesionářských poplatků vhodný a ideální. „Systém financování tak, jak je v současnosti nastaven, je něco, co nám západní země a západní média obecně závidí, protože ten systém funguje a já mám ten názor, že co funguje, tak to není třeba měnit,“ řekl Blesk Zprávám Zavoral.
Šéf Českého rozhlasu přitom podotkl, že jsou i jiné způsoby financování. Ale tento považuje za dobrý i z hlediska nezávislosti Českého rozhlasu. Schvalování výročních zpráv ČRo probíhá stejně jako v případě ČT ve Sněmovně. A vázne o něco méně. I na sněmovním plénu se ale čas od času objevují návrhy, zda poplatky zcela nezrušit.
„Systém koncesionářských poplatků funguje a zajišťuje jednu z důležitých vlastností veřejnoprávních médií - že jsou nezávislá. V momentě, kdy by se změnil systém financování např. ze státního rozpočtu, tak by začala být závislá na jisté politické nápomoci. A skrz peníze pak můžete do jisté míry ovládat i samotný obsah. Tady bych byl velmi, velmi opatrný. Myslím si, že ta spoluúčast koncesionářů, posluchačů na tom, že si spolufinancují médium veřejné služby, je ideální,“ podotkl Zavoral.
Šéf rozhlasu chce poplatek zakulatit na 50 korun
Posluchači přitom platí 45 Kč měsíčně za domácnost. Částka však přestává stačit. „Pokud jde o výši poplatků, je to problém zejména pro Český rozhlas, protože už vlastně od roku 2005. Dneska ta reálná hodnota je, když promítneme inflaci, asi 33 korun a musím říci, že za 33 korun prakticky ve finále nabízíme 24hodinový servis na asi 20 stanicích Českého rozhlasu. Pořád mám za to, že 45 korun ani není cena dobrého kafe v centru Prahy a za to všechno je tento servis,“ upozornil Zavoral.
Šéf Českého rozhlasu oprášil svůj dřívější požadavek. „Jsem pro to, aby poplatek v případě rozhlasu do budoucna alespoň o pět korun narostl,“ podotkl generální ředitel.
Český rozhlas na poplatcích vybere na dvě miliardy korun ročně. „Samozřejmě chceme nabízet kvalitnější a nové projekty veřejnosti a to stojí samozřejmě nějaké peníze. Mění se cenová politika vstupů kolem nás, ať už jsou to energie a další věci. Poplatek ale zůstává stále stejný. Těch pět korun pro nás znamená plus minus 250 milionů korun a to jsou peníze, za které můžeme našim posluchačům nabídnout např. nové staniční projekty a celou řadu nových věcí,“ horoval pro zvýšení Zavoral.
Rozhlasový šéf upozornil i na to, že také Český rozhlas musí jít s dobou a pronikat třeba i na nové platformy - web, sociální sítě, podcasty. Kdy by se měly z jeho pohledu poplatky zvednout? Není nutné hned, ale lepší dříve, než později či vůbec.
„V tuto chvíli se nepotýkáme s nějakým zásadním problémem z hlediska hospodaření,“ poukázal Zaroval na to, že hospodaření Českého rozhlasu je v dobré kondici.
Důležitá je však i otázka výjimky pro ČRo v případě zákona o DPH, která platí do roku 2021. „Po roce 2021, pakliže by ta výjimka byla zrušena, už to může mít být pro financování Českého rozhlasu nebo České televize problém,“ uvedl Zavoral.
Bude se poplatek zvyšovat každý rok?
Jednou z variant, jak navýšit poplatek, by přitom byla i tzv. indexace poplatku s ohledem na inflaci - v tomto případě by se poplatek zvyšoval průběžně každý rok.
„Indexace určitě je řešení, které funguje v některých jiných zemích. Je to jedna z kompromisních variant mezi jednorázovým navýšením poplatku a stávající situací,“ řekl k tomu pro Blesk Zprávy Zavoral.
Koncesionářské poplatky přitom jsou pro Český rozhlas zásadní, tvoří 95 procent jeho příjmu. Zbylých pět procent jsou například výnosy z obchodních aktivit - za vysílání reklamy a sponzorovaných pořadů. „Reklamu máme omezenou, limitovanou zákonem,“ připomněl.
Český rozhlas vyinkasoval za loňský rok mj. i dotaci od Ministerstva zahraničních věcí na zahraniční vysílání. Mezi příjmové položky patří také tržby z prodeje služeb - např. pronájem nebytových prostor v budovách ČRo. A také zúčtování fondu digitalizace a další provozní výnosy.
Průměrný plat v rozhlasu je téměř 40 tisíc
„Ta absolutně nejvyšší položka, která tvoří víc než 50 procent rozpočtu po nákladové stránce, jsou samozřejmě personální náklady,“ zmínil Zavoral.
Pohled do loňské výroční zprávy pak přináší další údaje: „Průměrný přepočtený stav zaměstnanců v roce 2018 činil 1477,64 zaměstnance. Osobní náklady byly za rok 2018 vykázány ve výši 1 016 501 tis. Kč. Průměrná měsíční mzda zaměstnanců Českého rozhlasu v roce 2018 činila 39 394 Kč, což představuje její meziroční nárůst o 1 493 Kč.
Rozpočet ČRo pro rok 2018 byl naplánován jako vyrovnaný - ve shodném objemu nákladů a výnosů ve výši 2,253 miliardy korun. Jaká byla realita? Celkové výnosy činily 2,264 miliardy a náklady před zdaněním 2,224 miliardy. Rozdíl byl vyčíslen na necelých 40 tisíc korun.
„V oblasti rozhlasových poplatků se podařilo naplnit plánovaný objem výnosů na 100,6 procenta, což odpovídá překročení plánu o 12 457 tis. Kč. Toto překročení bylo realizováno především v oblasti podnikatelských subjektů, což souvisí s příznivou hospodářskou situací v průběhu roku 2018 i s vyšší úspěšností akvizičních akcí,“ stojí dále ve zprávě.
to je skvělé. Západní média prý závidí ČT konc. poplatky, říká Dvořák. Myslím, že čeští důchodci zase závidí západním důchodcům jejich výši důchodů. Naše babi je důchodce, radio neposlouchá vůbec, žádnou stanici. Proč vlastně musí každý měsíc z ubohé částky dávat skoro dvě stovky ČT a ČR? Televizi sleduje, ale ne programy ČT.