7°C
Naděje pro oběti H-Systemu: „Šanci mají.“ Ožehavá kauza by za Wagnerové skončila jinak
Kdyby byla stále ještě ústavní soudkyní Eliška Wagnerová (nestr.), současná senátorka, dala by obětem zkrachovalé společnosti H-System za pravdu. Bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu v rozhovoru pro Blesk Zprávy řekla, že by v této instituci měla zvítězit spravedlnost a morálka nad formálním výkladem práva. I ona pak odsoudila rozhodnutí prezidenta Zemana předvolat si kvůli sporu předsedu Nejvyššího soudu Pavla Šámala. Podle Wagnerové hlava státu mate veřejnost.
Ústavní soud by neměl právo vykládat jen ryze formálně, pokud by to vedlo k nespravedlnosti. To je podle bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové klauzule, která dává naději obětem vytunelované firmy H-System. Bývalí klienti se podle úterního rozsudku Nejvyššího soudu musí do měsíce vystěhovat ze svých domovů. Spor se přitom táhne už téměř 20 let.
Kdyby se případ dostal Wagnerové do rukou v době, kdy soudcovala v brněnské Joštově ulici, dala by obyvatelům domů v Horoměřicích za pravdu. Bývalí klienti zkrachovalé společnosti tak mohou jen litovat, že nebyly soudy rychlejší.
Wagnerová působila na Ústavním soudu deset let. Skončila v březnu 2012. V reakci na oznámení, že bytové družstvo Svatopluk sdružující některé klienty H-Systemu podá ústavní stížnost, pak Wagnerová řekla: „Určitá šance (na úspěch) tam rozhodně je. Je otázka, kdo to dostane do ruky, který soudce.“
Bývalá šéfka Nejvyššího soudu: Zeman mate veřejnost, tohle tady bylo před Listopadem
Stejně jako ústavní právník Jan Kysela pak má senátorka a bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu výhrady k tomu, že si prezident Zeman povolal „na kobereček“ jejího nástupce Pavla Šámala. „To je úplně špatně. Prezident přece musí vědět, že pan profesor Šámal je trestní soudce a v tom senátu neseděl. Neměl nejmenší možnost rozhodnutí ovlivnit,“ divila se. Hlavě státu navíc vyčetla matení veřejnosti.
„Veřejnost by si to mohla vyložit, jako že předseda toho soudu má možnost to ovlivňovat, a to není pravda. To bývávalo, ano, před Listopadem, za komunistů, to je pravda,“ neodpustila si kritiku. Vypadá to prý v kontextu jiných Zemanových kroků, že prezident stupňuje tlak na české soudy.
Zeman totiž nezůstal stranou už v případu tzv. poslaneckých trafik, kvůli kterým „ztratil důvěru v Nejvyšší soud“, který přispěl k zastavení stíhání exposlanců ODS Šnajdra, Tluchoře a Fuksy. S jeho tehdejší předsedkyní Ivou Brožovou, která s rozhodnutím neměla nic společného, pak přestal konzultovat výběr soudců Ústavního soudu. A ani v případu Davida Ratha, kdy zase „mával“ kárnou žalobou na soudce, který označil exhejtmanovy odposlechy za nezákonné. Kárná žaloba je v prezidentské pravomoci.
Proti možnému vměšování prezidenta do nestrannosti a nezávislosti soudů ale na druhé straně stojí fakt, že rozhodnutí Nejvyššího soudu je přinejmenším kontroverzní. A ani Wagnerová ho příliš nechápe. „S tím rozhodnutím se lze jen obtížně ztotožnit,“ zhodnotila verdikt „svého“ bývalého soudu.
Moussawi: Nemravná žaloba na vystěhování
Rozsudek Nejvyššího soudu se nelíbí ani právníkovi Romanu Moussawimu. „Neztotožňuji se s názorem Nejvyššího soudu a mám za to, že v daném případě je podaná žaloba na vyklizení vzhledem ke zcela mimořádným okolnostem nemravná,“ řekl Blesku. Verdikt nicméně chápe.
Naději by podle něj mohl přinést buď Ústavní soud, nebo soud pro lidská práva ve Štrasburku. „Určitě stojí za to podat ústavní stížnost, nicméně jde o tak hraniční věc, že lze od Ústavního soudu v Brně očekávat jak zrušení, tak i potvrzení rozhodnutí,“ dodal.
Témata:
Související
To je sice pravda ale toto povolení měl schválit soud. Kdyby se tak stalo tak by nebylo dnes co řešit.