V současnosti stanoví počty uchazečů ředitelé středních škol a zřizovatelé nemají podle autorů novely zákonnou možnost jejich záměry ovlivnit. Do zákona proto kraj navrhl přidat jednu větu, podle níž by kraj mohl předpokládaný počet přijímaných uchazečů podmínit svým schválením.

"Tento nevyvážený zásah do rozhodování by vyvolal například neplánované změny v pedagogickém sboru, kdy by bylo v důsledku rozhodnutí zřizovatele školy o počtu přijímaných uchazečů nutné buď pedagogy propustit, nebo naopak přijmout," stálo v předběžném stanovisku vlády pro zákonodárce, kteří budou předlohu schvalovat.

Brabec uvedl, že vláda se po dlouhé debatě přiklonila k negativnímu stanovisku. Zásah do současného rozdělení kompetencí mezi ředitele a zřizovatele škol by považoval kabinet za nesystémový, vysvětlil. "Očekáváme, že o materiálu bude široká debata v rámci Parlamentu," dodal.

Zamítnutí návrhu hejtmanku Karlovarského kraje Janu Mračkovou Vildumetzovou (ANO) mrzí. "Já si myslím, že pokud jsou kraje zodpovědné za kvalitu středního školství a jsou také zřizovateli, tak by měly mít i kompetenci rozhodovat o tom, jaké obory a s jakým počtem žáků se budou v daném roce otevírat a měly by mít možnost do toho vstoupit a popřípadě to změnit," řekla dnes ČTK Mračková Vildumetzová.

Dodala že v dnešní situaci, kdy jsou školy placené za žáka, mají ředitelé motivaci přijímat co nejvíce studentů bez ohledy na potřeby trhu práce. Navíc v krajích existují i soukromé školy, do jejich oborové struktury kraj nemůže zasahovat.

Kraje mají jiné možnosti, jak ovlivňovat obory a počty studentů, uvedl Brabec. Materiál pro dnešní jednání vlády zmiňoval například možnost využít dlouhodobé záměry a u konkrétních škol mohou navrhovat úpravy v zápisu kapacit v rejstříku škol a školských zařízení.