Gülen je turecký duchovní žijící v exilu ve Spojených státech. V minulosti býval blízkým spojencem nynějšího tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, než se rozkmotřili a stal se z něj Erdoganův důrazný kritik. Ankara ho označuje za sveřepého nepřítele Turecka a viní ho, že byl organizátorem předloňského zmařeného pokusu o vojenský převrat.

Çavuşoglu dnes v Tiraně řekl, že Ankara oficiálně požádala Tiranu, aby "zavřela všechny instituce, které v Albánii vyvíjejí protiturecké aktivity". Podle šéfa turecké diplomacie představují "vážnou hrozbu pro Turecko i pro Albánii".

Ministr v této souvislosti také chtěl, aby Albánie Turecku vydala "teroristy", jak turecká vláda označuje Gülenovy stoupence. Podobný tlak Ankara vyvíjí i na další státy regionu, do nichž se uchýlili Turci nesouhlasící s autokratickým vládnutím Erdogana.

Bushati ale odpověděl, že Tirana je jakožto člen NATO a kandidát na členství v EU vázána mezinárodními dohodami o extradici (vydávání osob k trestnímu stíhání či k výkonu trestu v jiném státě). Což, jak podle zpravodajského serveru BalkanInsight Bushati dodal, nemůže být změněno na tiskové konferenci.

V reakci na puč bylo v Turecku podle OSN zadrženo kolem 160.000 lidí a zhruba stejný počet státních zaměstnanců přišel o práci. Ze zadržených bylo 77.000 lidí obžalováno a během soudu zůstávají ve vazbě; někteří už dostali dlouholeté tresty vězení.

Perzekuce se týkají vojáků, policistů, ale i pedagogů a pracovníků dalších významných úřadů a institucí v zemi včetně novinářů. Činnost bylo nuceno ukončit kolem 180 médií.

Západní spojenci Turecka čistky po neúspěšném převratu kritizují. Odpůrci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana tvrdí, že nezdařený puč zneužívá jako záminku k potlačení opozice. Ankara se hájí tím, že jde o nezbytná bezpečnostní opatření.