Režisérka se zajímá o fyzické divadlo. "Často říkám, že vytvářím na scéně ́jevištní báseň. A opera je pro takovýto přístup jako stvořená. La traviata je nádherný titul, opera, která je portrétem vnitřního světa postavy víc než příběh. Ideální je ztvárňovat to skrz metafory. Baví mě znak, symbol," uvedla Poldauf Riedlbauchová, která operu režíruje poprvé.

V inscenaci spojila hudbu a pohyb, což bude podle ní pro zpěváky náročné - musí myslet na tělo víc, než je běžné. Za klíčová témata považuje očištění a oběť. "La traviata se u nás vždy hrála jako kapesníčková opera. Teď si bereme za základ mýtus o ženě, která dokázala velkodušně odpustit a přinést oběť své lásce. Věřím, že ti, kteří viděli Traviatu víckrát, v ní naleznou jiné významy," řekl dramaturg František Řihout.

Operu o třech dějstvích hudebně nastudoval Mario De Rose. Kostýmy, které navrhla Tereza Kopecká, kombinují historické prvky se současnou módou. Scéna, jejíž autorkou je Lucia Škandíková, je holým prostorem, kde divadelníci pracují s principy množení a zrcadlení. Jedinou rekvizitou bude vana, symbolizuje milenecké lože i hrob. "Baví nás hranice mezi reálnem a surreálnem," řekla ke scéně režisérka.

Opera čerpá inspiraci z románu Dáma s kaméliemi od Alexandra Dumase mladšího. V Jihočeském divadle se hraje popáté, naposledy to bylo v roce 2005. Světovou premiéru měla La traviata v roce 1853. Inscenace, kterou Giuseppe Verdi viděl v pařížském divadle Vaudeville, ho zaujala i proto, že v ní spatřoval zrcadlo svého vztahu k pěvkyni Giuseppině Strepponiové.