Zemřela pamětnice Evelina Merová: O vlásek unikla plynové komoře a při po pochodu smrti málem přišla o nohy

Paní Merová (dříve Landová) žila jako malá v Praze a na útlé dětství měla pěkné vzpomínky. Vše se změnilo, když byla ve druhé třídě. „Všechno se v našem životě změnilo, protože naše rodina byla židovská, ačkoli jsme nebyli nějak nábožensky založení,“ popsala žena v minulosti pro portál Paměť národa.

Její rodina byla nejprve deportována do Terezína a pak do Osvětimi. Tam se dostala do rodinného tábora, který po čase měl čekat ten nejhorší osud. „Měli jsme takové kartičky, kde bylo napsaný: Šest měsíců karanténa, pak SB. Co je karanténa, jsme věděli, ale co je SB, nevěděl nikdo. Znamenalo to Sonderbehandlung – zvláštní režim. A to znamenalo zplynování,“ popsala hrůzy pamětnice. 

Zemřel přeživší Terezína, Osvětimi i pochodu smrti: Vladimír (†98) v koncentráku potkal životní lásku

Její tatínek zemřel v táboře na tuberkulózu. Evelinu a její maminku pak zachránil rok narození. K selekci měly jít ženy mezi 16 až 40 roky, a Evě bylo 13 a její matce 44. Musely ale pracovat v příšerných podmínkách a maminka časem zemřela hladem a vyčerpáním. Evelina skončila v táboře Stutthof. Ve velké zimě a špatně oblečená musela hloubit zákopy.

„Na nohou jsme měly takový dřeváky, dole bylo dřevo a nahoře hadr. Brzy jsem už neměla vůbec žádné boty, tak jsem si přivazovala slámu k nohám, ale v mrazu to moc nepomáhalo,“ popsala paní Merová. Když přišla o boty, měla na nohou omrzliny a byla poslána do plynové komory. Po vyčerpávajícím pochodu smrti však zjistili, že nádraží už neexistuje, a tak se vrátili do tábora. Evelině hrozila amputace.

Ženy nalezli rudoarmějci a vzali je s sebou sanitním vlakem. V něm paní Merová potkala židovského lékaře Mera, který ji adoptoval. Do Česka se vrátila až v polovině devadesátých let. Často chodila do škol a vyprávěla svůj příběh. 

Přežila Osvětim, utekla před Hamásem: Do Česka se vrátila i spisovatelka Eva Erbenová (93)