Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dnes hodnotil špatnou humanitární situaci v Pásmu Gazy a řekl, že rozsah škod na budovách v Gaze je srovnatelný a možná i větší než destrukce německých měst za druhé světové války. Izrael je podle ministra obrany Joava Galanta otevřený jednání s libanonským šiítským hnutím Hizballáh za podmínky, že by příslušná dohoda zahrnovala vytvoření nárazníkové zóny podél hranice a další bezpečnostní záruky. Galant také zopakoval, že Izrael nemá v úmyslu trvale ovládat poválečné Pásmo Gazy a je „otevřený diskuzi o alternativách“ za podmínky, že v oblasti nebude vládnout skupina nepřátelská vůči Izraeli. Ohledně zpráv, podle kterých izraelská armáda použila munici s bílým fosforem při říjnovém útoku na vesnici v Libanonu, Galant prohlásil, že Izrael operuje v souladu s mezinárodním právem, píše agentura Reuters. Vysoký izraelský představitel odmítl potenciální neshody mezi Jeruzalémem a Washingtonem ohledně války v Pásmu Gazy. „Ze strany USA existuje stoprocentní shoda ohledně našich cílů ve válce, a to veřejně i za zavřenými dveřmi,“ uvedl vysoký izraelský představitel na brífinku s The Times of Israel.
