Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Přezkum rozvojové pomoci Palestincům neodhalil, že by některé finance směřovaly radikálnímu palestinskému hnutí Hamás, oznámila Evropská komise. Eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi nicméně rovněž přišel s návrhem na další podmínky pro získání pomoci, mezi kterými je například zákaz plateb Palestincům, kteří dávají najevo podporu Hamásu nebo vyjadřují antisemitské názory. Velkému množství eurokomisařů se ale tyto dodatečné podmínky nelíbily. „Jak může EU odůvodnit uvalení dalších překážek, když přezkum nezjistil žádné pochybení?“ citoval server Politico nejmenovaného úředníka. Jiný pracovník aparátu komise zase varoval, že jakákoliv rozvojová pomoc by za navrhovaných podmínek byla téměř nemožná. Útok izraelského dronu v jižním Libanonu zabil čtyři členy palestinského hnutí Hamás, uvedl palestinský představitel a libanonský bezpečnostní činitel. K dnešnímu úderu došlo ve vesnici Chaatiyeh poblíž pobřeží Středozemního moře. Libanonská státní agentura National News Agency potvrdila, že v jistém vozidle byli zabiti čtyři lidé, další podrobnosti ale neuvedla. Ruský prezident Vladimir Putin na on-line summitu zemí skupiny BRICS vyzval k politickému řešení izraelsko-palestinského konfliktu a pustil se do ostré kritiky USA, které obvinil ze snahy přivlastnit si roli hlavního zprostředkovatele příměří. Uvedl, že klíčovou roli by naopak mohla sehrát skupina BRICS, která zahrnuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku. „Vyzýváme ke spojení sil mezinárodního společenství ke zmírnění situace, zajištění příměří a nalezení politického řešení palestinsko-izraelského konfliktu,“ uvedl Putin podle agentury RIA Novosti. Ruský prezident podle agentury TASS prohlásil, že humanitární katastrofa v Pásmu Gazy je „přímým následkem pokusů USA získat monopol na funkci prostředníka, který by urovnal palestinsko-izraelský konflikt, a jejich blokádou činnosti blízkovýchodního kvartetu“. Blízkovýchodní kvartet tvořili zástupci Ruska, USA, OSN a Evropské unie, kteří se snažili o zprostředkování ukončení izraelsko-palestinského konfliktu. Rusko opakovaně viní USA, že se kvůli nim činnost kvartetu zastavila.
