Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Několik desítek lidí si dnes v Opavě připomnělo vypálení synagogy ve městě v roce 1938 při Křišťálové noci. Stavba už nestojí a její minulost připomíná jen památník. Dnešní akce měla také vyjádřit podporu Izraeli. „Jedná se nejen o pietní akci k výročí takzvaného říšského pogromu, při kterém byla zničena i opavská synagoga, ale také o výraz podpory boje státu Izrael s teroristickou organizací Hamás,“ řekl Zdeněk M. Jeník ze Židovské obce Ostrava. Dodal, že během Křišťálové noci i po ní zaplatili Židé nepředstavitelnou cenu za lhostejnost okolních národů vůči zlu, které do té doby ještě neodhalilo zcela svoji tvář. „Tuto historickou zkušenost nesmíme nikdy zapomenout,“ řekl. S tím souhlasí i primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO). „Můžeme odpustit, ale nesmíme zapomenout. Zvlášť s ohledem na to, co se nyní děje ve světě, v Izraeli,“ řekl primátor. Sedmdesát procent izraelských Arabů se podle nejnovějšího průzkumu cítí být součástí státu Izrael, je to nejvyšší počet za 20 let a asi o pětinu více než před útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října. K načasování tohoto útoku podle většiny Izraelců přispělo, že se vláda letos od ledna výrazně soustředila na prosazení soudní reformy, vyplynulo rovněž z průzkumu. Asi 59 procent v průzkumu odpovědělo, že vláda by měla začít okamžitě jednat s Hamásem o propuštění rukojmích, pouze 22 procent si myslí, že vláda s Hamásem jednat nemá. Snaha uspořádat cestu premiéra Petra Fialy (ODS) do Nigérie začala 14 dní před konáním. Bylo to příliš narychlo, důvody zrušení byly organizační, nebyl v tom žádný politický signál ani podtext. Novinářům to dnes při návštěvě Vilniusu řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle diplomatických zdrojů krok mohl souviset s českou podporou Izraele v OSN. Jeruzalém čelí rostoucí kritice zejména muslimských zemí, kvůli vzdušným úderům v palestinském Pásmu Gazy, které zahájil po krvavém útoku hnutí Hamás na jižní Izrael.
