Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Při střetech s izraelskou armádou v uprchlickém táboře Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu zahynulo osm Palestinců. Dalších 14 lidí utrpělo zranění, uvedla dnes agentura Reuters s odkazem na Palestinskou samosprávu. Při útocích izraelské armády a osadníků zemřelo na Západním břehu Jordánu od začátku války přes 170 Palestinců. Fotografie pořízené na hraničním přechodu Nitzana v Izraeli zobrazují balíky s humanitární pomocí směřující do Pásma Gazy. Antisemitismus je jedem německé demokratické společnosti a cizinci zastáváním antisemitských názorů riskují povolení k pobytu v Německu. Dnes to v projevu k připomínce nacistického protižidovského pogromu z roku 1938 prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz. Řekl, že ho projevy nenávisti vůči Židům v Německu pobuřují a že se za takové chování stydí, nadějí ho ale naplňují četné projevy sympatií Němců, kteří naopak antisemitismus odsuzují. Německo si dnes připomíná 85 let od takzvané Křišťálové noci, kdy nacisté v Německu v noci z 9. na 10. listopadu 1938 rozpoutali protižidovský pogrom. Piety se konají ve stínu útoku radikálního palestinského hnutí Hamás, které v říjnu zaútočilo na Izrael. V Německu se od té doby opakovaně konají manifestace na podporu Palestinců, které se často mění v antisemitské a násilné akce. „Jakákoli forma antisemitismu je jedem naší společnosti,“ řekl Scholz na pietě v berlínské synagoze, která se v říjnu stala terčem útoku zápalnými lahvemi. Zdůraznil, že slib „Nikdy více“, kterým se poválečné demokratické Německo zavázalo zabránit dalšímu zopakování holokaustu, musí být splněn právě v nynější těžké době.
