Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Omezený počet novinářů v Pásmu Gazy se snaží informovat o válce Hamásu s Izraelem a zároveň čelí stejným problémům jako palestinské obyvatelstvo v této izolované oblasti - přemýšlí, kde bydlet, kde sehnat jídlo a vodu a jak se udržet v bezpečí. Vývoj po úterním výbuchu, který usmrtil stovky lidí v nemocnici v Gaze, je posledním příkladem toho, jak tato realita brání světu udělat si úplný a objektivní obrázek o tom, co se děje s palestinským obyvatelstvem v Gaze. Napsala to dnes agentura AP. Od 7. října, kdy radikální palestinské hnutí Hamás uskutečnilo svůj brutální vpád do jižního Izraele, nemohou do Pásma Gazy vstupovat novináři zvenčí. Jediný vstupní bod pro novináře, izraelský přechod Erez, byl při útoku Hamásu napaden a zůstává uzavřený. V Gaze zůstala trvale přítomna a ponechala si své redakce jen hrstka zpravodajských organizací, jako je AP, Reuters, AFP, Al-Džazíra a BBC. Ostatním pomáhá síť externistů. Německá ministryně vnitra uvedla, že příznivci Hamásu by měli být ze země pokud možno deportováni, a dodala, že úřady budou bedlivě sledovat potenciální islamistické útočníky. „Pokud budeme moci příznivce Hamásu deportovat, musíme to udělat,“ řekla Nancy Faeserová novinářům po jednání s představiteli Spolkového kriminálního úřadu. Jedním z cílů izraelské vojenské kampaně v Pásmu Gazy je ukončit odpovědnost Izraele za toto palestinské území a vytvořit v něm nový bezpečnostní režim. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na prohlášení izraelského ministra obrany Joava Galanta. Podle něj bude mít válečná operace, která byla zahájena po smrtícím útoku palestinského hnutí Hamás ze 7. října, celkem tři fáze. První fází izraelské kampaně jsou podle Galanta nynější operace, jejichž cílem je zničit infrastrukturu Hamásu a hnutí totálně zlikvidovat. Jejich součástí jsou letecké údery a podle Galanta lze „později“ očekávat i pozemní manévry. Druhá, přechodná fáze podle něj bude zahrnovat boje ale „s nižší intenzitou“, protože vojáci se budou soustředit na „eliminaci ohnisek odporu“. „Třetí fáze bude vyžadovat odstranění odpovědnosti Izraele za život v Pásmu Gazy a nastolení nové bezpečnostní reality pro občany Izraele,“ uvedl ministr.
