Před 50 lety vznikl termín stockholmský syndrom: Rukojmí v bance si s únoscem vytvořila zvláštní pouto

„Hra teprve začíná!“ zvolal 23. srpna před 50 lety Jan-Erik Olsson, když se zbraní v ruce přepadl na náměstí Norrmalmstorg v samém centru švédské metropole Kreditbanku. Lupič tehdy zajal čtyři pracovníky banky jako rukojmí. Byli jimi Birgitta Lundbladová, Elisabeth Oldgrenová, Kristin Enmarková a Sven Safstrom.

Čtveřice byla zavřena v jednom z bankovních trezorů. Olsson požadoval tři miliony švédských korun, zbraně, neprůstřelné vesty a vozidlo. A hlavně žádal, aby jeho přítel, známý recidivista Clark Olofsson, byl propuštěn z vězení a mohl se připojit k Olssonovi. A tak se skutečně stalo. Olofssona téhož dne dopravili na místo i s autem Ford Mustang, který měl lupičům posloužit k útěku.

Televizní diváci sledovali vyjednávání, které osobně vedl tehdejší premiér Olof Palme, šest dnů v přímém přenosu. Vyjednávání s únosci trvalo 130 hodin.

Rusce se po 14 letech podařilo utéct ze zajetí šílence: Jinou ženu rozřezal a uvařil!

Rukojmí poznala únoscovu rodinu

Pořádkové síly nakonec 28. srpna zamořily banku plynem a osvobodily rukojmí. Jenže někteří, hlavně tehdy třiadvacetiletá Kristin Enmarková, se vzpírali. Měli strach, aby policie Olofssona na místě chladnokrevně nezastřelila. Drama skončilo bez jediného výstřelu a oba zločinci se vzdali.

Během několik dnů dlouhého věznění se rukojmí ke svým únoscům vytvořili zvláštní blízký vztah. Ten popsal i americký psychiatr Frank Ochberg, který na základě tehdejších událostí přišel jako první s termínem stockholmský syndrom. „Neuvěřitelné chování rukojmí Kristin, její náklonnost k únosci, zášť k úřadům a nakonec opětovaná láska únosce, to jsou tři základní prvky pro definování syndromu,“ vysvětlil odborník. Upozornil také na to, že se na podlaze banky tehdy našli stopy spermatu.

Kristin Enmarková se s Olofssonem dokonce po přepadení banky několikrát setkala. „Několikrát jsme se sešli. Poznala jsem jeho rodinu a on moji,“ sdělila v minulosti. Podle její výpovědi je vzájemné sblížení v takovéto situaci jen strategie, jak přežít.

Dívka (18) odmítla nabídku k sňatku: Unesli ji podle ruské tradice!

Je to až mateřská láska

Podle Ochberga jsou známy i další podobné případy, na kterých zde stockoholmský syndrom dobře vysvětlit. „To, co se jakoby vzorově odehrálo mezi Kristin a jedním z lupičů, se projevilo i v dalších případech, kdy se pod hrozbou zániku oběti a zabijáci sblížili. Je to až mateřská láska. Podstupujete fázi naprostého zdětinštění: nemůžete se krmit, mluvit ani jít na záchod bez dovolení," popsal psychiatr.

Jedním z nejslavnějších příkladů stockholmského syndromu byl patrně únos dcery tiskového magnáta Patty Hearstové v roce 1974. Ta se posléze za únosce provdala a za spoluúčast na loupeži byla odsouzena k sedmi letům vězení, než ji omilostnil prezident Jimmy Carter.

25 let od únosu Nataschy Kampuschové (35): Tyran Priklopil dívku bil, znásilňoval a nutil ji oslovovat ho „můj vůdce“

Byl součástí mého života!

Známý je též případ Rakušanky Nataschy Kampuschové. Tu v deseti letech unesl duševně narušený nezaměstnaný technik Wolfgang Priklopil. Skoro osm a půl roku ji držel v zajetí. Když po Nataschyně útěku v srpnu 2006 spáchal její věznitel sebevraždu, dívka ho oplakala.

„Po útěku jsem neplakala. Nebyl žádný důvod být smutná. V mých očích bylo nevyhnutelné, aby zemřel. Byl ale součástí mého života. Proto jsem za něj truchlila,“ řekla v minulosti. Jako kompenzaci tehdy od státu Natascha dostala dům svého věznitele. V posledních letech do něj chodila uklízet, i když jí odborníci doporučovala, aby se domu vzdala a nepřivolávala si vzpomínky na dobu v zajetí. Sklep nechala dívka zalít betonem, dům ale čas od času navštíví.