• Obsah
• Obsazení
• Informace

Obsah seriálu Clark: Hvězdný zločinec (Clark)

Neuvěřitelný příběh Clarka Olofssona – nejznámějšího švédského gangstera, jehož nechvalně proslulé zločiny daly vzniknout pojmu „Stockholmský syndrom“.

Obsazení seriálu Clark: Hvězdný zločinec (Clark)

Bill Skarsgård - Clark Olofsson

Švédský herec narozený 9. srpna 1990 ve Vällingby ve Švédsku. Je synem herce Stellana Skarsgårda a bratrem herců Alexandra, Gustafa, Valtera a Sama Skarsgårdových.

Skarsgård debutoval jako devítiletý herec ve švédském filmu "Järngänget". Nejvíce se proslavil ztvárněním děsivého klauna Pennywise v hororu "To" z roku 2017 a jeho pokračování "To Chapter Two" z roku 2019. Skarsgård se objevil i v dalších filmech, například "Atomic Blonde", "Deadpool 2" a "Assassination Nation".

Za své herecké výkony získal několik ocenění, včetně ceny Guldbagge pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za roli ve švédském filmu "Simple Simon". Kromě filmové práce se Skarsgård objevil také v několika televizních seriálech, včetně "Hemlock Grove" a "Castle Rock". Skarsgård hovoří plynně švédsky, anglicky a německy.

Je známý svou chameleonskou schopností proměňovat se pro své role, často podstupuje rozsáhlé fyzické proměny kvůli svým postavám.

Vilhelm Blomgren - Tommy Lindström

Švédský herec narozený 5. července 1997 ve švédském městě Örebro. Studoval na Švédské národní akademii pantomimy a herectví ve Stockholmu, kterou absolvoval v roce 2019.

Blomgren je známý především díky své průlomové roli Markuse v hororu "Midsommar" režiséra Ariho Astera z roku 2018. Za svůj výkon ve filmu "Midsommar" sklidil uznání kritiky a získal několik nominací na ceny. Blomgren se objevil i v dalších filmech, například "Goliat" a "Dny, kdy kvetou květiny".

Kromě filmové práce se Blomgren objevil v několika švédských divadelních představeních, včetně "Hamleta" a "Kodaně". Byl chválen za svůj herecký rozsah, dokázal ztvárnit jak intenzivní, tak zranitelné postavy. Blomgren je také hudebník a napsal a provedl hudbu k několika inscenacím.

Hovoří plynně anglicky a švédsky a projevil zájem o práci v mezinárodních filmech a televizních seriálech.

Sandra Ilar - Ingbritt Oloffson

Švédská herečka narozená 10. září 1970 ve Stockholmu. Studovala na Švédské národní akademii pantomimy a herectví ve Stockholmu, kterou absolvovala v roce 1997.

Ilar se objevila v několika švédských filmech a televizních seriálech, například "Beck", "Jordskott" a "Real Humans". Uznání kritiky získala za roli Mii v dramatickém filmu "Play" režiséra Rubena Östlunda z roku 2011. Kromě herecké práce se Ilar věnovala také dabingu animovaných filmů a televizních pořadů. Za své herecké výkony získala několik nominací na ceny, včetně ceny Guldbagge za nejlepší herečku ve vedlejší roli za roli ve filmu "Play".

Ilar je známá svou hereckou všestranností, dokáže ztvárnit komediální i dramatické role. Je také zkušenou divadelní herečkou a účinkovala v několika švédských inscenacích. Ilar hovoří plynně anglicky a švédsky a projevila zájem o práci v mezinárodních filmech a televizních seriálech.

Peter Viitanen - Sten Olofsson

Švédský herec narozený 22. června 1959 ve švédské Uppsale. Svou hereckou kariéru zahájil v 80. letech a od té doby se objevil v několika švédských filmech a televizních seriálech.

Viitanen je známý především díky roli Kennetha ve švédském komediálním seriálu "Svensson, Svensson", který se vysílal v letech 1994 až 2008. Objevil se také ve filmech jako "Jalla! Jalla!", "Kopps" a "Dívka, která kopla do vosího hnízda". Kromě herecké práce se Viitanen věnoval také dabingu a namluvil hlasy pro animované filmy a televizní pořady. Za své herectví získal několik ocenění, včetně ceny Guldbagge za nejlepší vedlejší roli ve filmu "Jalla! Jalla!"

Viitanen je známý pro svůj komediální timing a schopnost ztvárnit komediální i dramatické role. Hrál také v několika švédských divadelních představeních, například v inscenacích "Producenti" a "Sen noci svatojánské". Viitanen hovoří plynně švédsky, anglicky a finsky.

Clark: Hvězdný zločinec (Clark) - podrobné informace o seriálu

Clark Oderth Olofsson (později známý jako Daniel Demuynck) je švédský zločinec a bývalý vězeň, který se proslavil účastí na řadě významných loupeží a únosů v 70. a 80. letech.

Narodil se 5. června 1949 ve Stockholmu ve Švédsku. Olofssonova kriminální kariéra začala koncem 60. let, kdy se začal dopouštět různých drobných trestných činů, jako jsou krádeže a vloupání. Na počátku 70. let se zapojil do závažnější trestné činnosti, jako jsou bankovní loupeže a únosy. Jedním z Olofssonových nejznámějších zločinů byla loupež v Norrmalmstorg v roce 1973, známá také jako případ Stockholmského syndromu.

Spolu s dalšími třemi zločinci držel Olofsson po šest dní čtyři zaměstnance banky jako rukojmí. Během tohoto utrpení si rukojmí vytvořili psychické pouto se svými vězniteli a bránili je i poté, co do budovy vtrhla policie, aby je zachránila. Olofsson byl zatčen a za účast na loupeži v Norrmalmstorg odsouzen k deseti letům vězení. V roce 1980 byl propuštěn, ale v roce 1981 byl znovu zatčen za účast na neúspěšném pokusu o únos.

Do podzimu 2012 byl Olofsson vězněn ve věznici Saltvik v Härnösandu, poté byl převezen do věznice Kumla. Dne 5. března 2013 podal Olofsson u Nejvyššího soudu 24stránkovou žádost o nový proces, v níž mimo jiné stáhl svou účast. Žádost byla v dubnu 2013 zamítnuta. Již v roce 2010 požádal Olofsson o přemístění do Belgie v naději na kratší trest. Přesun z věznice Kumla ve Švédsku se několik let odkládal a uskutečnil se až koncem roku 2016 - tehdy proti jeho vůli - poté, co se švédští a belgičtí zástupci dohodli, že bude minimálně stejně dlouho vězněn ve věznici Vorst v Belgii.

V únoru 2017 se Olofsson dožil 70 let a bylo mu uděleno nové švédské občanství. V říjnu 2017 mu belgický soud zamítl žádost o přidělení kotníkového monitoru. Olofsson požadoval přemístění zpět do Švédska. Belgie žádosti vyhověla, ale v listopadu 2017 ji Švédsko zamítlo.

Stockholmský syndrom je psychologický jev, při němž rukojmí nebo oběti únosu či jiných forem zneužívání pociťují sympatie, důvěru nebo dokonce náklonnost ke svým věznitelům nebo zneuživatelům. Termín "stockholmský syndrom" vznikl v 70. letech 20. století po přepadení banky ve švédském Stockholmu, kdy si rukojmí vytvořili psychické pouto ke svým únoscům.

Rozvoj stockholmského syndromu lze přičíst kombinaci několika faktorů, včetně strachu o život, izolace od okolního světa a nedostatku kontroly nad situací. Oběti v takových situacích mohou také zažívat zmatek a nejasnosti, protože jejich únosci mohou projevovat jak výhružné, tak laskavé chování.

Oběti stockholmského syndromu mohou začít považovat své únosce za ochránce a mít pocit, že jsou s nimi ve větším bezpečí než bez nich. Mohou se také začít ztotožňovat se svými únosci, přebírat jejich hodnoty a přesvědčení, a dokonce je bránit před úřady nebo jinými cizími osobami.

Existuje mnoho zdokumentovaných případů stockholmského syndromu, včetně známého případu Patty Hearstové, bohaté dědičky, která byla v roce 1974 unesena levicovou teroristickou skupinou ve Spojených státech.

Hearstová se nakonec připojila ke svým únoscům a podílela se na jejich trestné činnosti, dokonce se zúčastnila bankovní loupeže, což vedlo některé k otázce, zda její jednání bylo důsledkem stockholmského syndromu nebo dobrovolné. Ačkoli je rozvoj stockholmského syndromu poměrně vzácný, jedná se o dobře zdokumentovaný jev, který může mít závažné důsledky jak pro oběti, tak pro orgány činné v trestním řízení.

U obětí, u nichž se Stockholmský syndrom rozvine, může být méně pravděpodobné, že budou spolupracovat s úřady nebo vyhledají pomoc, zatímco orgány činné v trestním řízení mohou jejich chování nesprávně interpretovat jako spoluvinu nebo spolupráci s únosci.

Viděli jste seriál Clark: Hvězdný zločinec? Podělte se o své dojmy v diskusi

Fotogalerie

53 fotografií

Clark: Hvězdný zločinec

Autor: Netflix